Ční nad městem, je na ni vidět ze všech stran a brzy se zásadně promění. S nadějí i obavami se teď možná Ústečané ptají, jak bude vypadat ústecká dominanta - výletní restaurace Větruše - po přestavbě?

Projekční tým právě začíná kreslit novou podobu historického zámečku Větruše, který by měl už příští rok dostat výraznou hotelovou přístavbu s padesáti pokoji. Uvažuje se o ni přes dvacet let, ale teprve na konci loňského roku se městu podařilo najít investora, který snad dotáhne záměr k realizaci.

Přihlásil se jediný zájemce, neznámá ústecká firma Ekofin PC získala exkluzivní pozemky kolem zámečku za 1,5 milionu korun. Jednou z podmínek města je, že nejpozději do roku a půl od podpisu smlouvy musí začít stavět. „Zatím jsme na úplném počátku. Podle našich základních představ by přístavba měla zvenčí zapadat do rázu historické budovy a uvnitř poskytovatmoderní komfort čtyřhvězdičkového hotelu. V březnu bychom chtěli předložit projekt k územnímu rozhodnutí, termíny jsou napjaté,“ prohlásil zástupce firmy Miloš Šnobl.

Žádný Tančící dům

Návrhem podoby hotelu pověřil investor Jiřího Kallmünzera z ústecké projekční kanceláře Archatelier 2000. Ten se podílel v roce 2006 na rekonstrukci zpustlého a vyhořelého zámečku, který zachránila před zkázou ústecká radnice, když ho koupila v dražbě po zkrachovalém podnikateli.
Kallmünzer se už v roce 1999 podílel na jedné ze studií na dostavbu hotelu (společně s architekty Václavem Krejčím a Janou Kallmünzerovou). Starší studie zpracovaná v historizujícím duchu se teď zalíbila investorovi a z ní by měl vycházet i návrh podoby budoucího hotelu. „Nebude to tak dekorativní jako původní stavba, ale zároveň to nebude žádný Tančící dům nebo prosklený objekt. Bude to kompromis,“ nastínil autor výchozí myšlenku.

Bez soutěže

Takový přístup investora k přestavbě dominanty ale rozčaroval znalce ústecké architektury. „U stavby, která svou vyvýšenou polohou tak výrazně ovlivňuje tvář města, bych očekával, že investor vyhlásí architektonickou soutěž a osloví význačné architekty,“ reagoval architekt Matěj Páral, tvůrce stránek o architektuře Ústí-Aussig.net.
Na stránkách vede odborná veřejnost už měsíc diskuzi o hotelové přístavbě. Většina respondentů odmítá historizující styl a přiklání se k moderní architektuře.
„Větruše by si zasloužila nějaké současné, elegantní a nedehonestující gesto. Nová přístavba by měla být na pohled identifikovatelná a odlišitelná. Neměla by na historické stavbě parazitovat, ale komunikovat s ní jako svébytná existence,“ poznamenává třeba student architektury Tomáš Lichtenberg.
Město ale po investorovi architektonickou soutěž nevyžaduje. Jím stanovené podmínky se týkají především termínů výstavby, kapacity hotelu a respektování současných provozů restaurace, vyhlídky a dalších atrakcí. „Co se týče vzhledu, je podmínkou kompatibilita se stávající budovou Větruše,“ poznamenal náměstek primátora Jan Řeřicha.
Radnice nabízela investorovi studii ústeckého architekta Zdeňka Havlíka z roku 2006, jež se ale nesetkala v diskuzi na tomto webu s velkým ohlasem. Jiný návrh musí investor městu předem ukázat. Vizualizace prý budou zveřejněny do měsíce.

Neznámá firma

Současný investor by si mohl vzít příklad z historie Větruše. Když v roce 1895 rozhodl ústecký turistický spolek vystavět pro Ústečany na zeleném kopci poblíž centra atraktivní výletní místo, vyhlásil architektonickou soutěž. Komise vybrala návrh místního stavitele Alwina Köhlera.
Když o devadesát let později plánoval podnik Restaurace a jídelny hotelovou dostavbu k historické Větruši, nechal zpracovat několik rozličných studií. Jednu v moderním duchu od Zdeňka Vávry, ceněného českého architekta a otce známého popularizátora architektury Davida Vávry, a jeho kolegyně a budoucí druhé manželky Jany Štefkové.
Oba pracovali pod hlavičkou Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů. Studie počítala s výstavbou netradičního hotelu v podobě 16 dvoulůžkových přízemních buněk. Konkurenční projekt od architektů Rudolfa Bergra a Zdeňka Havlíka z Krajského projektového ústavu v Ústí připravil návrh historizující dostavby s 36 pokoji.
Odborný posudek se tehdy přiklonil k moderní dostavbě. Kuriozitou tehdejších návrhů byl záměr vystavět na Větruši pro pohodlí návštěvníků eskalátor. Mělo jít o nejdelší jezdící schody v zemi s délkou 100 metrů a převýšením 40 metrů. V současnosti se připravuje pro dopravu hostů stavba lanovky.

(Rozšířená verze článku publikovaného v severočeské příloze Mf DNES, 15. 1. 2010)