ěj | 15. 05. 2015 | 14:51 Odpovědět

Tak jsem konečně dohledal reálná jména autorů za značkou SIADESIGN CZ (jak dole píše Jirka - SIA Design Praha). Jména jsou tady: Diana Hocková; Lenka Gvoždíková, Jana Matějů, Šárka Štědronská, Jiří Tvrdý, Vincenc Max Ureš, Michaela Vlachová. Neplést tedy se SIA Design Liberec http://www.siadesign.cz (Richard Černý, Radim Kousal), jde o jiné firmy, ač původně tam spojitost nejspíše byla - viz soutěž na NTK 3. cena snížená SIAL http://old.techlib.cz/cs/1468-1xano-43xne/ - kde se objevuje Diana Hocková jako členka týmu Radima Kousala. Dnes SIADESIGN CZ působí pod názvem STRAETarchitects a prezentaci o Kr. Březně má přístupnou zde: http://www.straet.cz/projekty/udrzitelny-rozvoj/usti-nad-labem

Diana Hocková | 17. 06. 2015 | 23:07 Odpovědět

Ano, našel jste nás. Jsme to my. Studie sledovala záměr, jak přemístit kapacity osídlení blíže k řece do částečně využívaných průmyslových Neštěmic a KB. Jak přilákat investory a zaujmout majitele brown- a blackfieldových pozemků a přimět je k přemýšlení, jak by šlo naložit s pozemky v budoucnu, měla sloužit jako podklad pro návrh regulačních nástrojů a jako ověření maximálního měřítka zástavby při dopravní ose Praha - Ústí - Drážďany. V centru Ústi je možnost rozvoje díky železnici téměř mizivá. Hledali jsme další městské centrum, které by sdružovalo mnohé funkce a nabízelo možnosti umístit zde univerzitní kampus na trase do Drážďan, ubytování pro studenty, prostory pro podnikání - podnikatelský inkubátor, bydlení a odpočinek, s dopravním napojením na železnici, dálnici a řeku. Bohužel Ústí zvolilo jiný směr a sice přestavbu stávající univerzity, podle nás mnohdy v typologicky nevyhovujících starých budovách, výstavbu nákupních center pod kostelem, revitalizaci sídlišť na kopcích nad městem, které jsou odstrašujícím příkladem urbanizmu. Při tak bohaté síti infrastruktury v nivě je škoda osidlovat horní svahy Ústí sídlišti a mít nevyužité břehy dominantní řeky, nebo spíše je mít využity těžkým - chemickým průmyslem, kterého rozlehlé areály obyvatele města pozorují z okolních kopců. Samozřejmě, historicky bylo Ústí průmyslové a průmysl ovlivnil strukturu města. Necitlivé protnutí městské struktury železniční tepnou je složitým úkolem pro urbanisty a stratégy. Nicméně, vize vznikají, aby ověřily možnosti a hranice. O to jsme usilovali, o vytvoření nabídky. Poptávka bude záviset zejména na schopnosti politiků v tomto regionu zaujmout polohou, velkým potenciálem v mladých lidech ( kteří po studiu spíše odchází, než zůstávají) a tradicí univerzity, výzkumu, vědy a průmyslu. Přeji pěkný večer. DH

jitka.zej | 04. 04. 2015 | 00:05 Odpovědět

Zajímalo by mě, zda je v plánu nějaké části regenerace zrealizovat nebo jestli zatím opravdu zůstalo jen u studie?
Nebo celkově nevíte kde bych našla plánované záměry města - týkající se především revitalizací brownfieldů atd.. děkuji

ěj | 22. 04. 2015 | 16:44 Odpovědět

obávám se, že zůstalo u studie
-
snad se časem půjde dozvědět více a přehledněji o záměrech města zde (?):
http://www.usti-nad-labem.cz/cz/verejna-sprava/magistrat/odbory-oddeleni/odbor-rozvoje-mesta/

abe | 10. 10. 2014 | 21:54 Odpovědět

Zil jsem zde vice jak 18 let a jiz jsem zazil jak se z postupne krasneho predmesti stava cimdal vice lokalita kde se zije rok od roku hure stale vice starousedliku misto opousti a stale vice zvlastnich obcanu ho naopak obydluje obydluje zit bych zde jiz rozhodne nechtel mrzi me to, bylo to kdysi Krasne Brezno:) s radnici fotbalovym klubem dnes? Vsechno co povede k jeho rozkvetu rozhodne vitam drzim palce.

Marta Šašková | 11. 12. 2012 | 13:12 Odpovědět

Dobrý den,
krásnobřezenský Poloostrov byl tématem týdenní praxe studentka Jany Barašové z MENDELU v Brně.

Studentka se věnovala na základě studia podkladů projektu, analýzy pilotní oblasti a terénního šetření vyhotovení případové studie s názvem „Mapování a pilotní kalkulace pro případový příklad s doporučením dalších kroků ke zvýšení investiční atraktivity“ využití cípu poloostrova z pohledu vlastní specializace. Jednalo se o vyhotovení přehledu historie lokality na základě analýzy dostupných historických map, formulace výchozích bodů pro možné řešení situace na lokalitě. Více prostoru věnovala vlastnímu detailnímu řešení a to po stránce technické, řízení, a návrhu pro následnou péči a možné financování.

studie k nahlédnutí zde
http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1664067&p1=183826

Marta Šašková | 01. 02. 2012 | 13:36 Odpovědět

Dobrý den, dovolím si upozornit na 2 studie lokality Poloostrov od studentek, které do Ústí nad Labem přijeli díky projektu Partnerství pro české brownfieldy z Ostravy a Lednice a přinesly opět nové pohledy na tento zapomenutý kout našeho města.

Obě studie jsou k nahlédnutí na tomto odkazu

http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1664067&p1=183826

Pavel Skala | 13. 02. 2011 | 19:25 Odpovědět

Chtěl bych se zeptat jestli bude opraveno torzo zámecké zdi, které přímo navazuje na odfláknutě opravený zámek. To snad není možné, že stavební dozorce je Stavař. Všiml si někdo z přejímajících tuto stavbu třeba štukaterských prací, které mimo jiné již po první zimě praskají !!! Ještě k té zdi, v celkové částce za opravu zámku by jistě peníze na kousek omítky byly.

Marta Šašková, MmÚ, OSR | 23. 02. 2011 | 16:33 Odpovědět

Dobrý den, zadavatelem je v případě rekonstrukce zámku NPÚ-ÚOP Ústí n.L.
Bohužel nejsem schopná v tomto případě poskytnout žádné informace. Více na www.npu.cz

Martin Krsek | 23. 02. 2011 | 17:36 Odpovědět

Za tvůrce webu jsem váš dotaz vznesl u nejpovolanějších - u kolegů na památkovém ústavu. Zde je jejich odpověď:
Štuky na fasádě nikdo nepřevzal a naopak již v listopadu byla stavba upozorněna, že to bude muset opravit (vzhledem ke skutečnosti, že byla, je a ještě asi bude zima, tak se štuky opravovat nedají).
Zeď nepatří majiteli zámku, tudíž ji nezle za státní peníze opravovat, takže dotaz by bylo nejlepší nasměrovat na vlastníka zdi, což je MěÚ Neštěmice.

Monika Fišerová Krásne Březno.8.10.2010. | 08. 10. 2010 | 13:24 Odpovědět

Nové centrum v Krásnom Březne? Ďakujem,nie.Teraz ako centrum UL vyzerá,je ako špatný sen.Samé budovy,obchodné centrá,kamenné chodníky,žiadna zeleň.A toto by malo byť aj v KB? Zaujímalo by ma ktorý chytrák povedal,že lúka medzi obchodami Penny a Billa je nevyužitá?Je to jediné miesto kde sa možu psy zo sídliska volne prebehnúť,všade ide máte za pätami mestkých strážnikov a pokutujú keď svojho psa pustíme čo len pred svojím domom na volno aby sa prebehol.Na túto lúku chodím aj so svojim ťažko postihnutým synom,je to jediné miesto kde sa dostanem so psami a zároveň aj s ním niekde kde možem psy pustiť na volno.Inak mi hrozí pokuta pokial sa ideme poprechádzať po sídlisku.Je tu velká frekvencia áut,mám ja aj syn koli tomu zdravotné problémi z dýchaním,výstavbou nových budov,tým pádom aj parkovísk pre ďalšie autá sa naše životné prostredie zhorší.Je tu kúsok zelene poblíž sídliska a aj to nám chcú vziať? Áno,chápem,za lúkou je objekt kde sú polozborené budovy,úprava lúky stojí mesto peniaze a nemajú z neho žiadny zisk.Tak čo použiť na "psiu"lúku peniaze z daní zo psov ktoré platíme?Nikde nie je oddychová zóna plná zelene ako je v Prahe napr.stromovka.Zato obchodných domov je všade v Ústí neúrekom.Tam si možte sadnúť zatvorený v ďalších budovách a relaxovať v kaviarni.Krása.Kam sa podeli parky kam chodili naše babičky a dedovia kŕmiť holuby?

Marta Šašková, zaměstnanec magistrátu žijící v Krásném Březně | 13. 10. 2010 | 13:27 Odpovědět

Dobrý den,
děkujeme za Váš názor. Odpovídám na Vaše vyjádření nejen jako člen týmu, který pracuje na projektu Revitalizace krásného Března a Neštěmic, ale také jako člověk v Krásném Březně žijící s krátkou přestávkou už 26 let.

V první řadě si nejsem jistá, jestli reagujete na studii, ke které se váže tato diskuze, či na jiný podnět. Zmíněná studie se totiž bohužel tohoto území již nedotýká a neřeší ho. Ale zpět k reakci na Váš příspěvek.

V Krásném Březně jsou dva parky dostupné i pro postižené (u pivovarské zahrady, u zámku). Z Krásného Března jsou to dvě zastávky autobusem na Mariánskou skálu, která se terénem neliší od „psí louky“ a tudíž věřím, že poskytne prostor Vašim psům a je dostupná i pro Vašeho syna. Ano Praha má Stromovku, ale ta je jen jedna a lidé do ní cestují z celé Prahy třeba i hodinu. Máte-li dojem, že Ústí je chudé na zelené plochy, jeďte se podívat do jiných měst a přesvědčte se sama.

O stavu čistoty vzduchu v Ústí se můžete informovat zde http://www.usti-nad-labem.cz/cz/seznamy-zprav/dalsi-informace-z-odboru/odbor-zivotniho-prostredi. V porovnání s jinými městy podobné velikosti a významu Ústí netrpí nadměrným znečištěním vzduchu. Co se týká automobilové dopravy, to je určitá daň, kterou člověk platí za život ve městě. Ttomu , obávám se, senevyhnete nikde. a budete-li mít smůlu na vesnici Vás bude trápit vzduch ještě hůře zamořený z lokálních topenišť a bezohledných sousedů spalujících odpad všeho druhu.

Budovy, obchodní centra, chodníky… ano, to je město. Město je totiž sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice. Jsou to především relativní velikost ve srovnání s vesnicemi, vysoká hustota osídlení, kompaktnost a koncentrace zástavby, atd.

Troufám si říct, že hustota zástavby v Ústí je relativně nízká, opět máte možnost srovnání s jinými městy… To, že Vy sama nechodíte ráda do kaváren, neznamená, že hodně občanů Krásného Března by nějakou neuvítalo. Záměrem naší práce je také změnit vnímání lokality Krásného Března a Neštěmic. Přáli bychom si, aby tato oblast byla místem příjemným pro život, aby ožila po stránce podnikatelské.

Idea revitalizace Krásného Března nespočívá v zastavění současných parkových ploch. Naopak. Z ploch, které jsou dnes nevyužívané, buď kvůli pozůstatkům rúzné stavební činnosti, nebo na nich již dlouho divoce bují neprostupná zeleň, by bylo potřeba vytvořit místa, kde nejen občané Krásného Března, najdou různé druhy služeb. Bydlení, obchody, kavárny a samozřejmě parkovou zeleň pro rekreaci.

Občan Krásného Března | 28. 05. 2010 | 07:45 Odpovědět

Sleduji tu diskuzi sporadicky delší dobu. Je pravda, že vize jsou nádherné. Již ve časopisu Věda a technika mládeži nám bylo v šedesátých letech malováno, jak budeme létat vrtulníky nad mrakodrapy. Mezitím se rozpadala stará zástavba a historické památky (kromě těch nejznámějších). Za peníze z Evropské unie postavíme vysoce produktivní lanovku na Větruši. Zatím se nám úplně zničí nedávno dlážděné zastávky trolejbusů, propadnou se chodníky do vymleté netěsné kanalizace a díry v silnicích se zvětší. U těch zastávek neumíme udělat ani podloží, už jsou tu vyježděné koleje a to nejsou v záplavovém území. Vezměme si příklad i z nově postaveného fóra ve městě a z ekonomických zkušeností s ním. Jaksi se o tom taktně mlčí. Vize jsou krásná věc, praktický život by se však neměl zanedbávat.

Marian Páleník | 23. 11. 2009 | 21:32 Odpovědět

" Záplavové nerovná se nezastavitelné," píše p. Podrábský z MmÚ. Opravdu? Asi jak čím. V r. 2002 bylo v místech, kde se podle obrázku navrhuje zástavba, několik metrů vody. A měla docela švunk. Labe není Vltava, kolísá každoročně plus mínus několik (výškových) metrů. Na druhou stranu se mi návrh líbí svou velkorysostí. Předpokládám, že se také "nějak" řeší problém bariéry, kterou vytváří železnice. Dostat se na druhou stranu se lze jen na několika málo místech. A ke všemu (nevím, jak dnes, ale když v KB bydlel) to byla místa hrůzy.

Pietro | 09. 02. 2011 | 23:51 Odpovědět

Jestliže tam bylo několik metrů vody, tak to neznamená, že se tam nemůže stavět :) S tou vodou se musí počítat, aby ta lokalita fungovala i při vysoké vodě, nemůže se tam stavět tradičním způsobem a doufat, že nic nepřijde. Prostě přístavní čtvrť... Také to ale znamená, aby tam byla stabilnější vodní hladina a klidnější proud pro využití potenciálu řeky přístav, palchetničky, šlapadla, veslice... To by se asi chtělo zamyslet nad přístupem k vámi zatracovaném jezu v Malém Březně. Kromě zlepšení plavebních podmínek to bude znamenat i lepší využití řeky obyvatelstvem a zvýšení atraktivity nábřeží.

Marta Šašková, MmÚ | 16. 10. 2009 | 10:01 Odpovědět

Projekt Revitalizace Krásného Března a Neštěmic byl prezentován na veletrhu investičních příležitostí Expo Real v Mnichově ve dnech 5.-7.10.2009.

Ústí nad Labem se dvacátého ročníku evropského veletrhu zúčastnilo společně s Ústeckým krajem a městy Most a Děčín. Jako nejvhodnější pro propagaci se jeví vyčlenit z celého území oblast kolem krásnobřezenského přístavu, tzv. Ústecký poloostrov, který považujeme za nejatrakativnější pro bytovou, volnočasovou a komerční výstavbu. Také majetková struktura na poloostrově je poměrně příznivá takovémuto developmentu.

Podrobněji o Ústeckém poloostrově na http://www.krasnebrezno.cz/poloostrov.html

Dostálová, MmÚ | 06. 04. 2009 | 13:40 Odpovědět

Ráda bych reagovala na "Občana Neštěmic" a jeho příspěvek k Integrovanému plánu rozvoje města. Je pravda, že město vypracovalo IPRM k Integrovanému operačnímu programu pro lokalitu Mojříž - Neštěmice a předložilo jej ke schválení Ministerstvu pro místní rozvoj. Nicméně informace, že by město již mělo schválené prostředky na realizaci IPRM je poněkud zavádějící. Informace, že naše IPRM bylo schváleno je velmi čerstvá (z minulého týdne) a zatím jen z půlky oficiální. Město ještě neobdrželo žádné oficiální písemné potvrzení. Nicméně podle neoficálních informací jsme opravdu úspěšní byli (dokonce bylo toto naše IPRM na první místě ze všech 41 předložených IPRM ostatních měst!) a nyní teprve nastane fáze realizace, během které mj. budou jednotlivé projekty na revitalizaci veřejných prostranství rozpracovány a zpracovány do formy žádosti o dotaci. Nicméně již nyní (zhruba od prosince 2008) je na stránkách města www.usti-nad-labem.cz celý dokument k dispozici. Jeho součástí jsou i projektové listy, ze kterých je možno plánované aktivity města v dané lokalitě vyčíst (jedná se především o investice do infrastruktury pro volný čas, veřejné zeleně, chodníků a komunikaci, bezpečnostních kamer atp.) Dokument byl rovněž dne 10. 11. 2008 veřejně projednán.

Občan Neštěmic | 07. 04. 2009 | 10:46 Odpovědět

Děkuji za Vaši reakci. Jakkoli se můžete bránit tím, že informace není oficiální, vyšla v tisku a zároveň byla zveřejněna na několika serverech (edotace.cz; strukturalni-fondy.cz; mmr.cz apod.). Je to tedy veřejná, resp. oficiální informace. Shlédl jsem na základě Vaší informace dokument IOP a musím říci, že je hezké, že víme, že budou revitalizovaná hřiště, že budou revitalizované chodníky, komunikace a veřejné osvětlení, atp., ale to jsou obecné podporované aktivity. Lidi v dané zóně ovšem zajímá, co a především KDE bude konkrétně realizováno. Uvádí toto město? Ne! Má na toto podrobný plán? (mělo by mít, kdy součástí dokumentu IOP je rozpočet). Proč tedy prosím nezveřejníte, které chodníky, která hřiště, které úseky veřejného osvětlení budete realizovat??? Kde se toto bude plánovat, kdo o tomto bude rozhodovat? Dovolte mi uvést, že bydlím v části Neštěmic a skutečnost, kterou uvádíte v dokumtenu - sice, že jste občany zóny oslovili je nepravda - nás nikdo neoslovil (!). Kdybych to nezaslechl na schůzy členů družstva od jednoho ze členů, který se dotacím věnuje a nepřečetl si o již hotovém (!) dokumentu IOP v Městských novinách (aniž bych měl šanci se k němu jakkoli vyjádřit), tak bych o tom neměl ponětí.
Smyslem realizace IOP je jistě prevence toho, aby se z této zóny nestalo ghetto. Proč tedy lidem v zóně jasně a srozumitelně (osobně např. do schránek) nesdělíte, že plánujete revitalizaci chodníků (se zákresem konkrétního chodníku), parkování, hřišť (co vše tam bude) atp., aby i ti slušní a odpovědní občané, kteří (zatím) v této zóně zůstávají a "drží" ji nad vodou, tu zůstali a neutíkali na Klíše, Severní Terasu atp.??? Ptá se někdo uživatelů (obyvatel zóny), zda si přejí lavičky, jak uvádíte v dokumentu - vždyť sami místní obyvatelé lavičky odstranily vlastními silami, protože se na nich v nočních hodinách shlukovali nepřizpůsobivý a dělali neskutečný rámus (městská policie byla jako vždy bezzubá...). Ptejte se proto lidí ze zóny, komunikujte, nehrajte mrtvého brouka a uvědomte si, že lidé zde bydlící jsou prostí lidé, kteří nevědí a mnohdy netuší, že na nějakém serveru města je dokument a informace (bohužel obecné) o tom, co se bude realizovat v jejich okolí.
Závěrem mi dovolte (i přes negativní konotaci mého vzkazu) pogratulovat k úspěchu města a poděkovat za práci týmu, který se na získání dotací podílel (!)

Dostálová, MmÚ | 09. 04. 2009 | 11:08 Odpovědět

Dobrý ten, také děkuji za reakce, nicméně se musíme trochu bránit. Především bych chtěla zdůraznit, že samotné IPRM je spíše rámcovým dokumentem, jehož cílem bylo vymezit plánované aktivity v obecnější rovině a vytvořit tzv. zásobník projektových záměrů. Dle podmínek programu IOP navíc konkrétní projekty mezi sebou budou teprve muset soutěžit (i ty městaké na revitalizaci prostranství, které se s ohledem na objem peněz, který bude k dispozici, budou muset ze zásobníku vyselektovat). Proto jsme doposud konkrétní projekty nezveřejnili. Navíc teprve nyní budou k jednotlivým projektům (až budou vybrány) vznikat projektové týmy, které je podrobně rozpracují do studií, vizualizací atp. Rozhodovat bude v první řadě Řídicí výbor IPRM složený ze zástupců města a MO Neštěmice i zástupci relevantních subjektů - neziskové organizace, UJEP, Úřad práce atp. Stanovisko ŘV pak bude doporučující pro Radu města. Rovněž se musím ohradit proti tomu, že bychom s místními občany nekomunikovali a hráli mrtného brouka. Adresně (formou letáků ve schránkách) jsme oslovili zástupce všech dotčených SVJ a bytových družstev, z nichž jsme přímo vytvořili jednu oficiální Pracovní skupinu. Tato PS aktivně pracovala a úkolem členů bylo i šíření informací mezi svými spoluobčany. Později jsme distribuovali informativní leták i všem ostatním občanům vybrané zóny. Pokud se k Vám nic nedostalo, pravděpodobně bydlíte v té části zóny, o kterou byla původní lokalita až dodatečně rozšířena. Nicméně veškeré informace vždy byly a jsou k dispozici na webových stránkách města, v Městských novinách a zpravodaji MO Neštěmice. Bylo rovněž uspořádáno veřejné projednání dokumentu. Domníváme se, že jsme využili nadstandardní komunikační kanály a hodláme v tom nadále pokračovat. K Vaší poznámce o lavičkách - jako příklad můžeme uvést, že přesně tento problém byl předmětem jednání jedné z PS a bylo dohodnuto, že lavičky budou umístěny tak, aby k problémům, které popisujete, nedocházelo. Kromě oficiálních komunikačních kanálů se vůbec nebráníme rovněž osobním konzultacím a bližšímu osvělení problematiky každému, kdo projeví zájem.

Občan Neštěmic | 09. 04. 2009 | 13:53 Odpovědět

Děkuji za odpověď. Ne zcela mne uspokojila, pořád nechápu, jak může být rozpočet, když nevíte, co konkrétně bude prováděno, v jakých výměrách atp., ale rozumím tomu, jedná se o strategii, tak se počká, jaký projekt bude nejkvalitnější /kdo bude mít větší lobby, jestli SVJ nebo družstvo/. Asi dobře víme, jak hodnocení projektů funguje a bude rozhodovat politické vedení. ŘV IPRM je krásná věc, ale je obecně známé, že spousta členů je tam do počtu a zvedá ruce s politickými zástupci - ti jsou těmi, kteří budou rozhodovat (fakticky a prakticky), co bude realizováno a já neříkám, že to není dobře - my jsme si je zvolili, oni mají mandát a jsou kompetentní rozhodnout. Já bych se jen velmi nerad dočkal toho, že nám v sídlištích postavíte něco, o čem nám dopředu neřeknete a bude kontraproduktivní. Nerad zabírám místo tímto tématem, i když se váže k rozvoji města, ale prosím o ještě poslední informaci: když říkáte, že projekty za město (obvod) k revitalizaci prostranství spolu budou také soutěžit, na základě jakých kritérií. Snad mi nechcete říct, že se připraví všechny projekty ze zásobníků, tj. všechny přílohy, studie, rozpočty atp. (což bude stát nemalé peníze) a pak se teprve vybere... Nebylo by rozumější, vybrat ke zpracování ty, které budou opravdu realizované a ušetřit tak peníze za ty, které se zpracují, ale realizovány nebudou (CO ZÁSADA hospodárnosti, pracujete s veřejnými prostředky daňových poplatníků). Soutěžili by jste tak sami se sebou :-), počítám, že jiné město či jiný subjekt by asi projekt na revitalizaci chodníků nepředkládal...nebo se mýlím. Děkuji za poslední reakci a přeji hodně sil (zejména v oblasti komunikace s cílovými skupinami ze zóny).

Občanka Krásného Března | 04. 04. 2009 | 12:08 Odpovědět

Pro mladého člověka je tato vize velmi lákavá, doufám že se uskuteční (kdyby tak i jen částečně). Myslím si, že je nutné řešit i sídlištní lokality mimo přístavní zónu, jak již v některých příspěvcích bylo řečeno. Podle mne je vhodné řešit tento problém důsledně co nejdříve, aby se pak z přítavní čtvri nestalo město duchů, bez investorů, bez podnikatelů, bez obyvatel, které by odradily okolní oblasti ("gheta"). Přeji hodně úspěchů při získávání dotací na studie, aby se vše dotáhlo do zdárného konce.

Katka | 31. 03. 2009 | 22:32 Odpovědět

Je to super, doufám jen, že se někdy něčeho takového dočkáme.... :-))

Občan Neštěmic | 31. 03. 2009 | 16:16 Odpovědět

Je chválihodné, že se město prostřednictvím této studie a vizualizace snaží o pozvednutí této lokality. ale mělo by se spíše soustředit na to, na co již má SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY a sice na INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA financovaný z Integrovaného operačního programu. Po plánovaných aktivitách, návrzích, vizualizacích a představení konkrétních projektů a záměrů, jako by se slehla zem, ačkoli se jedná o stovky milionů Kč, které by měly putovat do veřejných prostranství, hřišť, parkovišť, infrastruktury a bydlení. JÁ SE PTÁM: Proč město občanům této zóny a celého Ústí neřekně a takto vhodně graficky (vizualizací) nepřiblíží, co ve vybrané zóně (Neštěmice-Mojžíř), plánuje? Proč lidé nevědí, na co poputuje tak významný balík peněz, který je pro nás z fondů EU připraven??? Má město koncepci (zásobník projektů)???

Tomáš Lichtenberg | 28. 03. 2009 | 22:59 Odpovědět

Tak město se vytáhlo a připravilo dokonce prezentaci této studie. http://www.krasnebrezno.cz/ Tuhle iniciativu velmi vítám, Ústí NUTNĚ potřebuje vize a tahle se mi vážně líbí.

dobětičák | 28. 03. 2009 | 21:09 Odpovědět

Je to moc hezké....ALE! Jak chcete prodávat byty,kanceláře nebo rovnou celé domy, tam kde žijí nepojmenovatelní spoluobčané???To je tam chcete taky nastěhovat? myslm, že celá akce je spíš jen zbožným přáním. Žádný developer vám nepůjde do lokality se silně konfliktní skupinou obyvatel....

Petr | 27. 03. 2009 | 15:23 Odpovědět

no koukám na tu studii určitě by se v této lokalitě mělo něco změnit, ale doufám že to nedopadne jako ve městě , kde se snaží napodobovat Prahu (fuj) všechno zastavěné žádná zeleň.Tak doufám že zde to bude jiné.A chci se zeptat co je na tom pravdy že zde má být sportovní areál? děkuji

Kamil | 18. 01. 2009 | 17:52 Odpovědět

Zajímavá studie, ale žiju v Česku, tak se domnívám, že z toho bude po vycucání peněz pro některé zúčasněné firmy pouhý paskvil. P.S. - páni architekti, už Vám někdo řekl, že jde o záplavové území?

Podrápský MmÚ | 05. 02. 2009 | 14:02 Odpovědět

Ano jsme si vědomi, že se jedná částečně o záplavové území a studie to zohledňuje. Záplavové nerovná se nezastavitelné.

jirka | 23. 12. 2008 | 19:20 Odpovědět

mmm ac sem ustecak(resp.strekovak), tak krasnak a nestemice pro me byly vzdycky stranou, snad krom Corsa. je to zvlastni misto, pul prumysl, pul bydleni, kazdy zvlast. myslim ze by se studie mela venovat nejvic pobreznim partiim a nalezt ideu// myslim ze pro mesto jako je UNL je porad nutny uvazovat o symbioze "prumyslu" a bydleni, neni tady potencial aby si nekdo kupoval drahy byty v pristavu,tak jako v Praze HOLESOVICICH, takze to co ukazuje studie, je TOTALNI RESENI, no a bloky jsou nejsnazsi reseni... znam par spoluzaku, co v SIA Design Praha delali, a zpusob prace pro ne byl naprosto sileny... takze na to mam osobni nazor, nicmene uz od pohledu je to, pravdepodobne uz zakazkou mesta, NAFOUKNUTY, to asi citi kazdy...ale chapu, ze MESTO je jako TONOUCI,co se stebla chyta... kdo jim vsak doporucil SIA Design nevim, kazdopadne i na takovou vec,jako je uzemni plan,regulace apod muze byt nekolik nazoru, proto se delaji SOUTEZE, ale to uz sme zase tam ...

| 03. 03. 2009 | 15:45 Odpovědět

SIADESIGN CZ s.r.o., autoři | 03. 03. 2009 | 20:03 Odpovědět

Dovolíme si navázat na poznámky k tematu. Tato studie a Vaše první příspěvky svědčí o tom, že bylo správné se nad "znovuoživěním" těchto částí zamyslet a dát podnět k diskusi o nedoceněném potenciálu tohoto místa. Studie definuje jasně a srozumitelně vztahy a možnosti území, které je znehodnoceno rušnou dopravou, chaotickou zástavbou, a hlavně znemožněným přístupem k řece (v její nejkrásnější části - meandru), kterou považujeme za výrazný a nedoceněný fenomén ve městě pro její stálé obyvatele i návštěvníky. S respektem současných i plánovaných dopravních vazeb, fungujících průmyslových podniků a stavající zástavby nová městské struktura ( kde jsou zastoupeny funce výrobní, kancelářské, obytné, dopravní, sportovní, služby, doplněné městskou zelení) více či méně vyplňuje či doplňuje některá prázdná místa tam, kde je to z hlediska městského měřítka vhodné. Potenciál místa je obrovský vzhledem k návaznosti na významné dopravní vnitrostátní i mezistátní tepny, ale rozhodně není dogmatem všechna tyto místa využít a zastavět. Studie je námětem pro vlastníky pozemků, jak území jednou zhodnotit jinak, než dnes a jak jinak o něm začít přemýšlet, jak funkce v území přeskupit, doplnit, oživit. Bydlet u řeky, mít chuť jít do práce a do školy pěšky, pracovat v příjemném prostředí, projet se na kole po nábřeží až k centru, dát si cestou kafe, cítit se důstojně v městském prostoru, pohodlně zaparkovat, nakoupit cestou z práce, sbalit kufry a za pár minut být na nádraží, vrátit se z cesty a odpočívat s výhledem na řeku, nastartovat člun a jet na výlet, prostě cítit se doma a žít, pracovat a relaxovat jako člověk, v prostředí, kam se budu rád vracet. Přemýšlet a zúčastňovat se diskuse při novém rozvoji města znamená nedávat prostor frustracím, ale dívat se na problém s otevřeným hledím s nadějí, že se něco změní, a proměna bude pozitivní a přínosná pro ty, co tady chtějí kvalitně žít. S tímto vědomím studie vznikala, s tímto vědomím byla diskutována s městem a majiteli pozemků a konzultanty v oboru realit , konzuktanty v oboru urdžitelného rozvoje.

Jan Benda | 20. 12. 2008 | 10:45 Odpovědět

Ahoj Václave! How are U? myslím, že toto je cesta... ukázat lidem bez fantazie, jak by to mohlo vypadat - tedy dát jim VIZI. Už jsem o tom tady psal. Některé stavby (např u divadla) už zachránit nelze, je tu ale ještě spousta jiných parcel a potenciálních projektů, kde by graficky vyjádřený názor architektů mohl pomoci. Pánové architekti, když jste dokázali vybudovat tento portál, nedokázali byste získat nějaký grant na architektonickou VIZI pro město Ústí?

Václav Groulík | 19. 12. 2008 | 21:48 Odpovědět

Domnívám se, že studie je velice podnětná a inspirativní. Rozhodně dává Ústečanům a potenciálním investorům naději do budoucna, že vše se může změnit. I když se realizace nosných myšlenek studie (propojení průmyslové zóny s rekreační podél přístavu s jachtami) nepovede této generaci, bude se o tom více přemýšlet. Podobně jako pan Dohnal mám ke Krásnému Březnu úzký vztah - bydlel jsem v něm 25 let, pravidelně zde navštěvuji své rodiče a porovnání demografického vývoje zdejších obyvatel mezi lety 1869 a 1900 byl náplní mé bakalářské práce před více než 10 lety. Velice mě mrzí, co se v posledních letech děje v KB. Zatímco před 100 lety patřilo bydliště v KB za dobrou adresu pro atraktivitu dopravní tepny (vlak, tramvaj, významný lodní přístav) a četných pracovních příležitostí, dnes tuto nálepku ztratilo. Mám pocit, že v KB se ve stále větší míře vyskytují lidé, kteří nemají k této čtvrti pražádný vztah. Zatímco před více než 100 lety bylo KB místem, kde si za poměrně dramatických okolností prosazovala svá občanská práva česká menšina vůči většinovému německému obyvatelstvu (např. boj za českou školu), nyní je česká většina slušných starousedlíků "vytěsňována" nepřizpůsobivými menšinami, kteří se do KB přistěhovaly pravděpodobně díky nízkým cenám nemovitostí na ústecké poměry. To, jak se zde tito lidé baví a kde hledají zdroj obživy, zde nebudu rozvádět. I to však má vliv na kvalitu života obyvatel v KB. Už proto je zřejmé, že investoři se do tohoto prostředí zatím příliš nepohrnou. Vzhledem ke studii je také velmi důležité, zda se na Labi postaví avizované jezy. Pokud ano, budou stávající přístavy v KB dle mého využity jen pro nákladní lodní dopravu. Ovšem představa přístavu plného kotvících jachet, podobně jako se to povedlo realizovat v Píšťanech za podpory peněz z ÚK a EU, je velice přitažlivá. A na závěr pohled z druhé strany. Rád navštěvuji s rodinou cyklostezku na protějším břehu v Olšinkách. Je to velice příjemné místo, i když s nepěkným výhledem na Tonaso a na paneláky stojícími na kopcích. Myslím, že v případě revitalizace protějšího břehu v KB a Neštěmicích by byla rekreačně-sportovní zóna hojně navštěvována, už kvůli blízké husté panelové zástavbě. Zde je dle mého velký potenciál pro silného investora s tímto zaměřením. Více než 10 tisíc obyvatel je docela dost. Mimochodem v blízkosti Labe a areálu Českých přístavů je několik zahrádek. Docela klidná a příjemná oáza klidu, zvláště v létě..

Jiří Dohnal | 10. 12. 2008 | 08:22 Odpovědět

Bydlel jsem v Krásném Březně 25 let a troufnu si tedy tuto studii hodnotit z pozice dlouholetého "starousedlíka". Vize oživení tohoto území se mi velice líbí (stranou nyní raději ponechávám ekonomickou situaci a možnost financování tohoto projektu), ale rád bych upozornil na jinou stránku věci, která se tohoto úzce dotýká. Je zde představen záměr revitalizovat KB a Neštěmice, ale při bližším pohledu je vidět, že se to týká pouze spodních částí obou čtvrtí. Byli jste se však někdy podívat "nahoře" mezi paneláky? V posledních deseti letech se zde situace rapidně zhoršuje, především přílivem různých asociálů do levných bytů. Mám to tedy snad chápat tak, že spodní část území projde nákladnou revitalizací a horní část bude ponechána svému - velmi upadajícímu - osudu? Domnívám se, že tento aspekt by neměl být puštěn ze zřetele a ža by město již v této chvíli se mělo začít stávajícím územím intenzivně zabývat, jinak hrozí, že nová zástavba bude vyrůstat v sousedství ghet.

Petr Nikolič, MmÚ OSR | 15. 12. 2008 | 16:17 Odpovědět

Protože je slušné na položenou otázku odpovědět, dovolím si tak učinit. Je pravda, že studie, jak je nyní navržena, se příliš ekonomickým potenciálem území nezabývá, ukazuje spíše jeho maximální možnosti. Je nutno ji však chápat jako první krok. V současné době se snažíme najít cestu, jak financovat jakousi ekonomickou analýzu území a studii proveditelnosti, jejíž výsledky by mohly být použity pro „usazení“ studie do reality aktuálního stavu na trhu s nemovitostmi v ČR. Takovou studii je však jako argument pro jednání s případnými investory možno použít pouze tehdy, pokud bude zpracována mezinárodně uznávaným poradcem na trhu s nemovitostmi. Takových společností u nás však nepůsobí mnoho a cena jejich služeb je poměrně vysoká, proto bychom rádi využili některého z dotačních programů EU.
Pokud se jedná o druhý dotaz, je pravda, že představená studie panelová sídliště vůbec neřeší. A to především proto, že se soustředí na rozvojové lokality, které jsou v současné době podvyužité, či využívané z našeho pohledu nevhodně. S lokalitou je možno pracovat a při dobré konstelaci všech faktorů postupně řešit. Jako vedlejší efekt, ne však zanedbatelný, by mělo pozvednutí kvality tohoto území i kladný vliv na přilehlá sídliště. Nebylo by však příliš šťastné snažit se řešit vše najednou v jedné studii či „všeobjímajícím“ projektu.
V případě sídliště se jedná o zcela odlišný problém s jinými postupy a možnostmi řešení. Město se samozřejmě problematikou revitalizace sídlišť a deprivovaných zón intenzivně zabývá (např. připravované aktivity v Předlicích, či IPRM na sídlišti Mojžíř). Pro pozvednutí kvality těchto lokalit je vedle řešení sociálních problémů potřebná i spolupráce s majiteli bytových nemovitostí, sdružení vlastníků a bytových družstev. To, že se jedná o problematiku velice složitou a z pozice města těžko řešitelnou ukazují i zkušenosti z jiných měst.

Jiří Dohnal | 16. 12. 2008 | 10:23 Odpovědět

Děkuji za odpověď a vysvětlení. Domnívám se však, že některé kroky by mohlo a především mělo město udělat okamžitě, neboť přinesou přímé a vyditelné zlepšení v krátkodobém horizontu:
1. posílit dohled MP - více hlídek, které by daným územím projížděli/procházeli v kratších intervalech
2. zaměřit se na udržení čistoty na sídlišti. Od doby co to má na starosti AVE to jde s úklidem v KB z kopce. Nestčí jednou za čtvr roku umýt silnice - je třeba každodenně veřejná prostranství uklízat a udržovat tak KB stále v pořádku
3. zlepšit údržbu veřejné zeleně. KB je vlastně dosti zelené sídliště, ale i o tu zeleň je třeba se lépe starat (platí stejná poznámka vůči AVE jako v bodu 2)

Katka | 28. 03. 2009 | 13:17 Odpovědět

Plně s Vámi souhlasím,s tímto problémem už je na čase začít něco dělat.Bohužel nikoho to nezajímá.Co se týče Keplerovy ulice je to k pláči.Ani jeden odpadkový koš,ani jedno dětské hřiště,děti si hrají na trávě,kde je víc výkalů od psů jak trávy.Žiji tu od 84 roku,ale tohle tu nikdy nebylo.Více MP hlídek je tu opravdu třeba.

Karel | 05. 03. 2010 | 12:01 Odpovědět

Dobrý den,

odpadkové koše v Keplerově ulici se jistě někdy v minulosti vyskytovaly. Bohužel však Vámi zmíněné děti je používají jako hračky. Kopou do nich a ničí je. V tomto případě není kapsa společnosti AVE bezedná, aby je donekonečna mohla měnit.

Pietro | 05. 12. 2008 | 16:27 Odpovědět

Je to konečně krok správným směrem. :o) Hudba vzdálené budoucnosti. Na druhou stanu :o) kdepak asi budou schovaný lodní nákladní soupravy při jarní velké vodě?

Tomáš Lichtenberg | 04. 12. 2008 | 23:50 Odpovědět

V případě Ústí je to idea jako ze světa snů. Konečně nápad, který plně využívá krajinného potenciálu, jaký město skýtá. Myslím, že s blokovou zástavbou tohoto místa přišel v 90.letech už Koucký (návrh regulačního plánu?), ale takový způsob využití Labe je novinkou. Popravdě, jsem skeptický ohledně možné realizace za současných politických a finančních možností (odhadem to tipuji na nové pětitisícové město, což je vysoko nad možnosti Ústí), ale je potřeba lidem (a politikům) otevřít oči a nastínit vizi budoucnosti. Určitě je složitá otázka zachování přístavu a průmyslového dědictví Krásného Března, ale je to jen studie a pokud by se snad jednou přikročilo alespoň k částečné realizaci, určitě by tu byl prostor pro diskuzi. Krásné Březno je navíc natolik vykořeněným sídlem, že by radikální řez a novou koncepci zasloužilo. Také pokus, dostat do Ústí nějaké neústecké architekty, vidím jako velmi prospěšný.

Tomáš Lichtenberg | 04. 12. 2008 | 23:18 Odpovědět

WOW! ;D