Na sklonku svého života se bývalý bývalý nejvyšší purkrabí Českého království, hrabě Karel Chotek rozhodl usadit natrvalo ve Velkém Březně. Místní starý zámek, který leží blíže k Labi, už ale neodpovídal jeho představám. A tak se v září roku 1842 začal stavět zámek nový.

Šlechtic se rozhodl oslovit německého architekta Ludwiga Förstera, který působil na Vídeňské akademii a byl žákem Pietra Nobileho, s nímž Chotek přišel již dříve do styku při přestavbě pražské Staroměstské radnice. Nobile Förstera Chotkovi také bezesporu doporučil. Místo pro nový zámek bylo vybráno na jaře roku 1842 a plány na stavbu byly hotovy 24. srpna téhož roku.

Förster, jenž obdivoval zejména italskou renesanci, navrhl pro Chotka poměrně střízlivou stavbu, která ovšem byla vybavena veškerým pohodlím své doby - spíše však vilu než zámek. Vyvedena byla ve stylu pozdního, až úředního rakouského empíru. Tento sloh později používaly také průmyslové a železniční společnosti ke stavbě svých objektů. Zámek měl mít hlavní budovu, k níž po stranách přiléhaly dva domky spojené s ní loubím. V západním z domků měla být umístěna kaple, skleník se zimní zahradou a byt; ve východním byla navržena kuchyně a pokoje pro služebnictvo.

Ludwig Förster se později stal velmi slavným a žádaným architektem. Stal se jedním z hlavních tvůrců proslulé vídeňské Ringstrasse, pro Vídeň navrhnul Alžbětin most, protestantský kostel, některé části Arsenalu, pro Pešť projektoval synagogu a v Brně se podepsal pod návrh restauračního pavilonu v Lužáneckém parku, projektoval Herringův palác (který je dnes sídlem brněnských památkářů) a také slavný Kleinův palác na náměstí Svobody.

Ihned po obdržení plánů vybral Chotek dodavatele stavby. Stal se jím ústecký zednický mistr Josef Püschel. Cenu za postavení zámku stanovil na 18 000 zlatých. Není bez zajímavosti, že pokud chtěla tehdejší stavební firma obdržet takovou zakázku, musel se její majitel zaručit za svou práci kaucí, která zahrnovala takřka celý jeho majetek - Püschel zastavil své dva ústecké domy. Stavebním dozorem a vypracováním polírských plánů byl pověřen Karl Pißel, který pak Chotka žijícího v Praze každý týden informoval o postupu prací. Ty byly zahájeny 12. září roku 1842. V 71 stavebních hlášeních, která se v archivech dochovala do dnešních dnů, popisuje Pißel Chotkovi celý průběh stavby se všemi podrobnostmi. Poslední hlášení nese datum 19. května 1844 a my z něho víme, že zámek byl již skoro hotový. Chotek v budově poprvé přenocoval 24. června toho roku a jak sám píše ve svém deníku, zámek tehdy ještě nebyl hotov - chybělo dodělat západní domek, v jehož přízemí obráceném k jihu byl skleník. V místnosti obrácené k severu pak měla být umístěna zámecká kaple. Ta však byla dokončena a vysvěcena až v srpnu 1849.

Přestavba zámku

Karel Maria Chotek, vnuk Karla Chotka, se rozhodl později zámek kompletně přestavět. Budova, který vzhledem připomínala nádraží, mu již asi nevyhovovala, nehledě na to, že jeho vyvolenou byla skutečná princezna.

Již v zimě roku 1884, tedy šest měsíců po smrti svého otce Antonína, zadává poměrně málo známému drážďanskému architektovi Ernstu Fleischerovi úkol, aby starý zámek značně rozšířil a pohledově změnil. Nová budova se měla rozrůst o nová křídla, která měla polknout oba postranní domky, pod levým křídlem se měly vybudovat sklepy, pod zvednutou střechou mělo vzniknout obytné podkroví a zámek měl dostat svěží, moderní novorenesanční podobu, věž a novou kapli. Rozpočet na tuto přestavbu, který vypracoval ústecký stavitel Kögler, je datovaný 24. červnem 1884 a vypovídá, že přestavba měla stát 30 163 zlatých a 81 krejcarů.

Se stavbou se začalo neprodleně, již v červnu 1884. Nicméně už na samém začátku prací se hrabě rozhodl, nejspíše z finančních důvodů, že stavba přece jen nebude tak okázalá, jak předpokládal původní plán. Novorenesančně přestavěna tedy byla pouze hlavní budova zámku - pod novou střechou bylo zřízeno nové obytné podkroví, ve střední části domu byly přebudovány stropy, zámek dostal novou věž a zcela se změnila fasáda. Přibyly balkóny, balustrády, vikýře, římsy, okrasné věžičky atd.

Zámek tedy zmoderněl a značně zkrásněl. Také interiéry dostaly novou tvář. Místnosti byly obloženy dřevem, v přízemí se objevily kazetové stropy, k novému teplovzdušnému vytápění byla ještě přidána nová kachlová kamna, salóny byly vybaveny novým, moderním nábytkem. Hrabě však nezapomněl ani na praktickou stránku přestavby - jeho staronové sídlo bylo od nynějška zásobováno vodou z nově vybudovaných studní. K tomuto účelu sloužil nový vodovod z litinových trubek, jejichž zbytky jsou dodnes patrné v úvoze před východním okrajem zámeckého parku. Z dochovaných účtů vyplývá, že hlavní práce byly hotovy do 14. 10. 1885.

Text je převzat se souhlasem autora z publikace Státní zámek Velké Březno, kterou v roce 2008 vydal NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem.