Vila s francouzskou elegancí
31. 12. 2008
| autor: Martin Krsek
Duch francouzského baroka inspiroval vilu uhelného magnáta Franze Petschka, která stojí od roku 1931 v centru Ústí nad Labem. V republice najdeme jen tři domy v tomto stylu a všechny patřily klanu Petschků. Zbylé dva stojí v Praze a dnes v nich sídlí velvyslanectví USA a Ruska.
Vila vyniká v zástupu honosných rezidencí v Churchillově ulici elegancí. Působí přísně, všechny ozdoby fasády se podřizují celku, nic nevybočuje. Posledních pár let však kazil dojem z ojedinělé architektury dřevěný přístřešek před vchodem, který chránil chodce před padajícími úlomky balustrádového zábradlí na střeše. Naštěstí to již neplatí.
Petschkovi byli nejbohatším podnikatelským klanem první republiky. Ústecká větev zbohatla na obchodu se severočeským uhlím. Rodinnou firmu vybudoval na konci 19. století Ignaz Petschek, který díky své obchodní obratnosti dosáhl pozice jednoho z nejvýznamnějších podnikatelů Evropy.
V centru Ústí jeho mimořádné postavení připomíná rodinná rezidence v Churchillově ulici, kde dnes sídlí základní umělecká škola. Obklopeny mramorem a dřevořezbou uvnitř vyrůstaly Ignazovy děti a mezi nimi i Franz, třetí syn. Jakmile dospěl, zapojil ho otec do řízení firmy. Franz nejspíš převzal tuzemské obchodní záležitosti, neboť dál bydlel v Ústí, zatímco jeho bratři pracovali na zahraničních pobočkách.
Díky stavbě vily se odvěcí rivalové stali sousedy
V roce 1929 se rozhodl postavit si vlastní dům. Nechtěl se však vzdálit od rodičů, a proto si vybral parcelu hned v sousedství, i když to obnášelo vykoupit a zbourat už stojící vilu továrníka Bornemanna. Tento akt přinesl i jedno méně chtěné sousedství. Výstavbou vily spolu totiž začaly hraničit parcely Petschků a jejich odvěkých rivalů v obchodě i životě Weinmannů. „K vile Weinmannů patřil tenisový kurt, a když v zápalu boje přelétl míč zahradní zeď k Petschkům, tak se pro něj k sousedům nechodilo,“ přibližuje vztahy dvou klanů ústecký pamětník předválečných poměrů Bedřich Rohan.
Sousedství konkurentů dramaticky ukončil politický vývoj v Evropě. Oba obchodníci, jak Weinmann, tak Petschek, měli židovský původ a museli z pohraničí zmizet, než nastala okupace, jinak by jim hrozila smrt. Do vily Franze Petschka pak nastěhovali nacisté policejní prezidium a po válce uvnitř dlouhá léta byl Dům pionýrů a mládeže.
Hlavní halu i salony zdobí precizní práce mistra řezbáře
Mohutná čtyřpodlažní budova je obložená pískovcovými deskami, které dávají fasádě přírodní barvu. Dům tak nepotřebuje žádnou omítku. Dovnitř se vchází rovnou z ulice. Už v miniaturní předsíňce najdeme první obdivuhodné detaily. Dochovaly se tam kryty na radiátory tvořené košatou litinovou mříží a mramorovými parapety.
Za dveřmi následuje honosný vestibul. Stěny jsou obložené keramickými dlaždicemi, které imitují přírodní kámen. V přízemí bychom za Petschků našli kromě bytu domovníka i tělocvičnu, telefonní ústřednu a šatny pro návštěvy.
Nástěnné malby ve stylu čínského umění
Do patra vede kamenné schodiště s bohatě zdobeným litinovým zábradlím, které vrcholí u mříží vykovaných do podoby rozkvetlého keře. Za nimi se rozprostírá reprezentační hala, které vévodí řezbářská práce -pseudobarokní řezbou zdobené dveře, mohutné sloupy s vyřezávanou antickou hlavicí a dřevem obložený krb s vysokým zrcadlem.
Trojicí francouzských oken hala ústí na krytou terasu. Po stranách potom má vstupy do reprezentačních salonů, největších skvostů domu.
Někdejší přijímací salon nese dřevěné obložení stěn vyvedené v bílé barvě se zlacením. Vedle je pánský salon obložený dřevem v přírodní barvě. Místnosti dominuje krb s bohatě vyřezávaným obložením a po jeho stranách vysoké prosklené knihovny zabudované do stěny.
Přívlastky největší a nejzdobnější však náleží jídelně, která se honosí nejen dřevěným obložením, ale i nástěnnými malbami ve stylu čínského umění.
Chodbou se z haly vstupuje do zadního traktu vily, kde se nachází řada menších pokojíků. Většinou sloužily jako zázemí pro služebnictvo.
V domě bývalo sedm ložnic
Návštěvy chodily o patro výše po velkorysém dvouramenném schodišti s masivním, řezbářsky zdobeným zábradlím. Schodiště osvětlují okna vysoká přes dvě patra.
Také druhé patro má prostornou halu, už ale méně zdobenou. Její stěny pokrývá řada vestavěných skříní, proto byla označována jako skříňová hala. V tomto podlaží se totiž odehrával všední život obyvatel domu. Bývalo tu sedm ložnic se čtyřmi koupelnami. Pro ilustraci jejich velikostí - při rekonstrukci pro kancelářské potřeby vznikly přepažením jedné koupelny hned dvě kuchyňky.
V ložnicích se dochovaly ukázky vkusných a praktických vestavěných skříní. Nejluxusnější ložnice samozřejmě patřila paní a pánovi domu. Je přímo spojená s vyvýšenou venkovní terasou otevřenou do zahrady. Také menší ložnice pro hosty měla vlastní terasu, propojenou schodištěm se zahradou. Proti nechtěným návštěvníkům zvenčí chrání na terasách okna a dveře roletové mříže. Jejich mechanismus je ale už rozbitý a mříže jsou spuštěné natrvalo.
Vila má obytné podkroví přístupné po vedlejším schodišti. Nacházely se tu převážně provozní místnosti jako prádelna, žehlírna, pokoj na kufry či na kožichy. V podkroví bydlely také služky.
Patro má vlastní halu osvětlenou střešním světlíkem a skrz sklo v podlaze pak světlo prochází i do skříňové haly. Aby nikdo skleněnou podlahu uprostřed haly neprošlápl, chrání ji vyřezávané dřevěné zábradlí.
Pokud budou peníze, dočká se opravy i fasáda domu
Vilu obklopuje ze dvou stran park, který návštěvníka hned na první pohled zaujme svou členitostí. „Budova je pozoruhodným způsobem zabořena do svahu. Získala tím nezvykle podlouhlý členitý tvar, ale i zajímavé a důmyslné provázání teras a schodišť se zahradou,“ ocenil kouzlo Petschkových zahrad ústecký památkář Petr Hrubý.
Zahradní architektuře dominuje stejně jako celé stavbě pískovec. Kamenné zábradlí zdobí velmi jemný a poutavý rostlinný motiv. Stavba navíc ukazuje, že i beton může mít vlídnou a decentní tvář. Vysoká opěrná stěna, vydělující parcelu ze svahu, vypadá jako sestavená z velkých žulových bloků. Teprve při bližším pohledu poznáme, že jde o beton s ozdobným povrchem.
Vila Franze Petschka prošla počátkem devadesátých let rekonstrukcí interiérů. Školní inspekce teď usiluje o získání financí také na opravu zevnějšku. Kamenná fasáda už přes svou odolnost místy vykazuje havarijní stav.
Kde vilu najdete
Winstona Churchilla 6, Ústí n. L. - centrum