Ústecký magistrát zatím nesmí bourat zchátralou hřbitovní kapli ve čtvrti Krásné Březno. Nově o tom rozhodlo ministerstvo kultury, když začalo jednat o možnosti prohlásit objekt za státem chráněnou památku.

Za protestů památkářů a milovníků starého Ústí připravovalo město demolici neogotické kaple, ve které se od roku 1903 konaly pohřební obřady. Už na likvidační práce vyčlenilo 2,2 milionu. Stavba nebyla památkové chráněná, a tak bourání nic nebránilo. Teď se situace změnila.

„Abychom kapli zachránili, navrhli jsme ministerstvu, aby ji prohlásil památkou. Není jisté, zda návrhu vyhoví, ale podle zákona se už v průběhu řízení nesmí být poškozována. Město ji tedy nesmí zbourat,“ uvádí územní konzervátor Národního památkového ústavu Petr Hrubý.

Město už bourat nechce

Primátor Jan Kubata přijal zprávu ministerstva s klidem. Podle svých slov, bez ohledu na postup památkářů, už den před tím zastavil veškeré přípravy demolice a začal jednat o opravě kaple. „Zakázal jsem podepsat smlouvu o demolici. Ale platí posudky statiků, že stavba je ve velmi špatném stavu a možná bude nutné některé části ubourat a vystavět znovu. Hlavní část se nám snad podaří zachovat. Jsem zvědav, jak budou památkáři spolupracovat,“ popsal obrat postoje města.

Oprava kaple by se podle primátora měla stát základem revitalizace hřbitova, kde stojí v zuboženém stavu výstavní hrobky významných ústeckých rodů. Některé jsou od mezinárodně uznávaných architektů, jako hrobka Wolfrumů od uherského architekta činného převážně ve Vídni Arpada Mogyorosyho. Další z hrobek měl navrhnout dokonce vedoucí výstavby císařského sídla ve Vídni-Hofburgu Julian Niedzielski. Znalci místní architektury zatím ale nevypátrali kterou a domnívali se, že jeho dílem je právě hřbitovní kaple. „Podle právě objevených plánů kapli navrhl jiný autor. Ale to v tomto případě nehrálo tak podstatnou roli. Hodnota té stavby tkví v dotváření hřbitovního areálu. S ní by zmizela část paměti toho významného místa,“ poznamenal architekt a spoluautor stránek o ústecké architektuře Matěj Páral. Martin Krsek

(Článek publikovaný v severočeské příloze Mf DNES, 19. 09. 2008)

Sdělte svůj názor v naší nové "demoliční" diskuzi

původní článek z 16. září 2008

Hřbitovní neogotické kapli v ústecké čtvrti Krásné Březno hrozí demolice. Přestože jde o pozoruhodnou stavbu, která je navíc zřejmě dílem význačného vídeňského architekta, hodlá ji město Ústí nad Labem zbořit, protože už řadu let chátrá.

„Na Ústecku bylo už těch demolic tolik. S tím, že to pokračuje, se nemůžu smířit nejen jako památkář ale ani jako Ústečan. Za komunistů nenávratně zmizel kostel v Chabařovicích, na Střekově, v Českém Buku nebo Nakléřově... A teď je na řadě další církevní objekt,“ komentoval záměr města územní konzervátor Národního památkového ústavu Petr Hrubý.

Demolice za dva miliony

Kaple ale není památkově chráněna. Město už obdrželo od stavebního úřadu platný demoliční výměr. Svůj záměr odůvodňuje posudky statiků, kteří tvrdí, že je stavba staticky narušena, má zdevastovánu střešní krytinu včetně nosných krovů, podmáčeny základy. „Osobně z toho nejsem nadšený. Snažíme se zachovat to málo, co nám tu zbylo, ale podle odborníků, záchrana v tomto stavu není možná,“ říká primátor Jan Kubata.

Na demoliční práce už město vyčlenilo přes 2 miliony korun. Památkáři i další milovníci starého Ústí však stále doufají, že magistrát ještě rozhodnutí přehodnotí. „Nic není neopravitelné. V Drážďanech dokázali postavit kostel z rozsekaných trosek. A jestli město má tolik peněz na demolici, tak ať je využije na zakonzervování stavby, aby dál nechátrala. Opravit se může později,“ reagoval ústecký architekt Matěj Páral, který jako spolutvůrce stránek o ústecké architektuře www.usti-aussig.net nedávno objevil, kdo je autorem ohrožené kaple.

Podle dostupných informací kapli nechali postavit příslušníci významného průmyslnického rodu Wolfrumů. Zakázku zadali vídeňskému architektu Julianu Niedzielskemu, který byl autorem několika luxusních vil v Ústí a mimo jiné také řídil výstavbu císařského sídla ve Vídni Hofburku.

Je ale otázkou, proč město nechalo kapli přes patnáct let chátrat, když stavební zákon každému majiteli ukládá udržovat stavby v řádném stavu? „Je mnoho jiných objektů, které potřebují sanovat, finanční možnosti města jsou omezené. Městské služby neuvažovaly ani v minulosti objekt využít, bylo s ohledem na vyjádření statika rozhodnuto o demolici,“ sdělila mluvčí magistrátu Ivana Solničková.

Podle primátora město ale nechce na hřbitově jen bourat, příští rok chce vyčlenit peníze na opravu jedné z tamních významných hrobek. V Krásném Březně je totiž pochována řada významných ústeckých rodů, většina honosných hrobek je však v katastrofálním stavu. Martin Krsek

(Rozšířená verze článku publikovaného v severočeské příloze Mf DNES, 16. 09. 2008)