Masarykovo zdymadlo pod hradem Střekov představovalo největší a nejmodernější vodní dílo v předválečném Československu. Svou mohutností odráželo hospodářskou vyspělost první republiky.

Rozmach lodní dopravy na Labi si žádal úpravy toku, aby lodě mohly plout i v době sucha. První plány na přehrazení největší české řeky vznikly už na konci 19. století. Počítaly s vybudování řady jezů z Mělníka až po Ústí. První světová válka realizaci projektu přerušila a následně dostala přednost modernější koncepce. Přední čeští inženýři v čele s Františkem Vahalou (1881-1942) pro Ústí vyprojektovali mohutný jez plně nahrazující původně plánované dva vodní stupně. Vylepšením byla i vodní elektrárna o takovém výkonu, který by tehdy s rezervou pokryl spotřebu tramvajové dopravy v celé Praze.

O stavbě se točil i němý film

Výstavba započala v roce 1923 a dílo bylo zcela dokončeno až roku 1935. Byl to grandiózní projekt a veřejnost mu věnovala náležitou pozornost. Dokonce o stavbě vznikl němý dokumentární film. Stavební práce spočívaly v přesunu obrovského množství zeminy, stavebního kamene a betonu. Hlavní mechanizací byly parní bagry a úzkorozchodná železnice s parními lokomotivami.

Velká část úkolů ale zůstávala závislá na ruční práci. Na zdymadlech pracovalo naráz 500 dělníků. Kvůli budování základů jezu bylo nutné vytěsnit Labe do provizorního koryta. Tam se v úzkém profilu soustředil silný proud, který parníky plující ku Praze překonávaly jen s největším vypětím. Stavba trvala třináct let. Po dokončení díla se zvedla hladina řeky o sedm metrů s tím, že maximální rozdíl hladin může být bezmála deset metrů. Za zdymadlem vzniklo Vaňovské jezero, v němž se nadobro utopily střekovské peřeje - jeden z nejobávanějších úseků při plavbě na Labi.

Podminovaná přehrada

Ne všichni ale monumentální dílo obdivovali. Části Ústečanů vadilo, že moderní obr narušil romantické panorama labského údolí se zříceninou střekovského hradu. Po necelých deseti letech provozu hrozila největšímu vodnímu dílu v Československu zkáza. Ustupující nacistická vojska v květnu 1945 celou stavbu podminovala a hodlala vyhodit do povětří. Jen odvážným zásahem českých a německých antifašistů se podařilo odstřelu na poslední chvíli zabránit.

Památka i funkční stavba

Dnes je Masarykovo zdymadlo státem chráněnou technickou památkou a zároveň plně funkčním zařízením. Ročně proplují přes jeho plavební komory stovky lodí. Vodní elektrárna dodává elektřinu 640 tisícům odběratelů. Přitom strojní vybavení jezu i elektrárny pochází ještě z doby výstavby. V současné době lodní dopravci usilují o stavbu další přehrady na Labi, tentokrát v úseku mezi Ústím a Děčínem. Proti však protestují ekologové.

(Text převzat z knihy Šedesát ústeckých NEJ vydané 2008)

Prameny a literatura:

Dějiny města Ústí nad Labem (Ed. K. Kaiserová - V. Kaiser). Ústí n. L. 1996

Videoreport: Ústí nad Labem na starých kinematografických dokumentech II.díl. Ústí nad Labem 1999

Hrubý, Petr: Památky města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem

Veselý, Martin: Vojenské dějiny Ústecka. Ústí nad Labem 2003