Raritou v podobě předválečných amerických oken se může chlubit na své budově (asi arch. Paul Brockardt; 1934) radnice úřadu městského obvodu Střekov. Technickou kuriozitu nechalo střekovské vedení citlivě zrenovovat, ačkoli čelilo kritice politických oponentů, kteří chtěli historická okna vybourat a osadit místo nich "plasťáky". Seznamte se se zprávou renovátora Aleše Morvaye z Ústí nad Labem.

Okna pokrokových měst

Tzv. americká nebo též anglická okna jsou okna výsuvná vertikálně. Jejich název je odvozen od charakteristického prvku posuvných oken v anglofonních zemích. Otevírání těchto oken je založeno na systému, kde se okenní křídlo při otevírání vysouvá vertikálně pomocí závaží. Jejich manipulace se děje po vertikálních kolejnicích, nebývají výklopná, a pokud ano, tak pouze v horní části. Každý posuvný panel je veden v kolejnici a je vybaven protizávažím, které se většinou pohybuje na jedné straně za ostěním. Posuvná okna šetří prostor uvnitř místností, jsou bezpečnější a poskytují i uživatelský komfort, kdy parapety mohou sloužit jako nábytkové komponenty.

Tento typ výsuvných oken u nás můžeme nejčastěji vidět např. v centru Prahy a Zlína. V Ústí nad Labem jsou okna tohoto typu (zachovaná z minulého století) spíše raritou. Jedna z mála posuvných oken v našem městě se nacházejí v budově Úřadu městského obvodu Ústí nad Labem – Střekov. K původu oken v této budově se bohužel nezachovala žádná konkrétní technická ani obrazová dokumentace a lze se pouze domnívat, že americká okna byla na budovu osazena během její stavby, tj. v roce 1934. Renovace těchto místně raritních oken proběhla v budově Úřadu MO během léta 2017.

Postup renovace

Okno je nejvíce exponovaným prvkem obvodových konstrukcí budov. Svými funkcemi se výrazně podílí na energetické náročnosti budovy a tvorbě vnitřního klimatu. Významnou funkcí okna je i jeho vliv na architektonický výraz budovy. Výběr konkrétního řešení oprav pro tu kterou budovu je vysoce individuální záležitostí.

U všech historických staveb je hledání optimálního řešení senzitivní a poměrně složitá otázka. Po architektonické stránce původní okenní konstrukce v daném objektu většinou vyhovují, co se týče tepelně technických vlastností, jsou původní okna většinou nevyhovující. Nejinak tomu bylo v případě budovy střekovského úřadu. Starší okna, jako jsou ta v budově ÚMO Střekov, bývají bez ohledu na svou kulturněhistorickou hodnotu a skutečný technický stav nezřídka nahrazována novými, přičemž argumentem pro výměnu jsou často poměrně snadno odstranitelné vady nebo poškození. Nevýhodou zachování původních oken je, že nemohou konkurovat svými

termoizolačními vlastnostmi současným produktům. Je však možné je při renovaci a revitalizaci různými způsoby vylepšit.

Okenní systém budovy úřadu prošel (a v průběhu prací dále procházel) pečlivým procesem posuzování stavu. Od vstupní prohlídky a průzkumu až po závěrečnou kolaudaci byly voleny postupy respektující originál. Zjištěné vady byly shledány odstranitelnými citlivým postupem. Tento postup vyžadoval jistou dávku trpělivosti, zvýšené nároky

na kvalitu všech sebemenších prováděných zásahů, řemeslnou zkušenost, znalost i zručnost. Zvolený postup renovace zároveň pomohl odhalovat způsob myšlení, dovednosti a styl těch, kteří budovu ve 30. letech 20. století konstruovali. Postup prací jej akceptoval a navazoval na něj tak, aby okna vyhovovala současným nárokům, účelu, ke kterému je budova využívána a jejich obsluha byla uživatelsky bezpečná a komfortní.

Vzhledem k nedostupnosti technické dokumentace bylo při renovaci nutno postupovat s velkou opatrností a krok za krokem objevovat a rozplétat uspořádání kladkového lankového systému. Zároveň při tom byly získávány cenné informace o původním postupu montáže takových oken v první polovině minulého století.

Necitlivé údržbářské zásahy let minulých omezily původní důmyslnou funkčnost oken. Původně byla pohyblivá nejen spodní část okna, ale i část horní. Ta se v minulosti dala stáhnout a bylo možné rozhodovat se mezi možnostmi otevření okna zdola i shora. Během demontáže okenního systému bylo zjištěno, že dosavadní sekundární nátěry rámů byly prováděny bez vysazení oken a překryly všechny jejich kovové prvky, důležité pro plnou funkčnost systému. Necitlivými postupy byla významně omezena funkčnost spodních dílů, které byly

otevírány častěji a horní části využívané k větrání spíše sporadicky, pozbyly po nátěrech své původní funkčnosti zcela.

Odstranění závad a obnovení funkčnosti okenního systému

Pro obnovení funkčnosti bylo nutno především provést dokonalé odstranění veškerých nátěrů. Veškeré kování oken bylo sejmuto, zbaveno sekundárních nánosů laků a zpětně osazeno na původní místo. Veškeré kovové prvky byly ponechány po očištění bez povrchových úprav, které by je znovu zbavily funkčnosti. Veškeré lankové vedení a systémové kladky byly pečlivě očištěny a promazány. U rámů po sejmutí nátěrů proběhlo kompletní přebroušení, tmelení prasklin a spár. Okna získala nové nátěry a nástřiky v barvách odpovídajících stylu budovy a dobovému kontextu ve třech vrstvách. Při zlepšování tepelněizolačních vlastností oken byla brána v úvahu skutečnost, že prioritou je zachování původního výrazu oken. Nebyla zde tedy možnost velkých úprav rámů, zlepšení vlastností bylo dosaženo pomocí nasazení nového těsnění a kompletní výměny skel. Původní třímilimetrová byla vyměněna za skla o síle 4 milimetry. Díky

této výměně též došlo k malé změně váhy oken, čímž se zjednodušilo jejich otevírání a zavírání.

Postup prací odhalil, že jedna část oken (vlevo při pohledu z venku) je vyvažována betonovým závažím (slouží aretaci váhy, podpoře snadného otvírání a zavírání) pouze z jedné strany a přístup k nim je možný jen z vnitřku budovy. U oken na straně druhé (z uličního ohledu vpravo) jsou ovšem závaží umístěna po obou stranách a jsou dostupná pouze zvenku. Při demontáži tedy bylo nutno (i kvůli bezpečnosti pracovníků) použít vysokozdvižnou plošinu.

Okenní systém a jeho údržba

Okenní systém budovy ale umožňuje běžnou údržbu a mytí, aniž by bylo nutné přistavovat k budově lešení nebo využívat plošinu jako při renovační práci. Tato skutečnost však patrně upadla v zapomnění spolu s omezením funkčnosti systému.

Spodní okna

Okna jsou zdvojená. Vnitřní okno je možné oddělit od vnějšího. Okna jsou navzájem spojena třemi zámky. Ty lze snadno odemknout kličkou. Po odemčení je možné okno - zavěšené na dvou pantech na levé traně - otevřít a bez problémů vysadit. Rámy okna tvoří odnímatelné sloupky. Ty zároveň vytvářejí drážku vodící spodní okno při otvírání a zavírání.

Sloupky jsou jak na levé, tak i na pravé straně. Jestliže jsou tyto sloupky odstraněny, odkryje se lankový systém.

Lanko, s jehož pomocí se okno vytahuje nebo naopak spouští dolů, je připevněno po obou stranách vnějšího okna. Na levé straně je lanko fixováno. Na straně pravé je očko lanka zachyceno háčkem, upevněným v boku okna. Jestliže toto lanko z háčku uvolníme, je možné i toto vnější okno otevřít stejným způsobem jako okno vnitřní. Pak je dostupná i venkovní část vnějšího okna.

Horní okna

Horní okna je nutno nejprve stáhnout dolů a postupovat naprosto stejným způsobem, jako u oken spodních.

Závěr

Renovace okenního systému tak, jak byla provedena, byla v souladu se základními kritérii pro splnění norem dodržením základních požadavků (tzv. 6 mandátových vlastností) u staveb.

Okna

1. jsou mechanicky odolná a stabilní,

2. splňují nároky na požární bezpečnost,

3. splňují nároky na hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí,

4. jsou bezpečná při užívání,

5. poskytují ochranu proti hluku,

6. mají zlepšené vlastnosti zajišťující úsporu energie a ochranu tepla

(Zpracoval Aleš Morvay, Morales s.r.o., realizátor renovace, v Ústí nad Labem dne 30.8. 2017)