Kde má Střekov vlastně své centrum? Tahle otázka většinu Ústečanů asi zaskočí. Střekováky napadne náměstíčko před poštou a Činoherním studiem. Ale byť toto místo historicky skutečně bývalo centrem a v budově pošty sídlila střekovská radnice, velikosti i významu Střekova brzy nedostačovalo a dnes je spíše parkovištěm a náměstím beze jména. Oficiálně jde vlastně jen o křižovatku ulic.
Problém s hledáním přirozeného centra souvisí se specifickým vývojem současného městského obvodu Střekov. Jeho základ vznikal postupně v druhé polovině 19. století prorůstáním tří obcí na pravém břehu Labe – Kramoly, Novosedlice a Střekov. Z počátku proto ani nebylo jasné, jak se bude spojená obec jmenovat. Možná nejtrefnější by bylo jméno Schichtov, neb největší zásluhu na rozmachu této budoucí čtvrtě města měla průmyslnická rodina Schichtů, která velkou část Střekova zastavěla vlastní továrnou na mýdlo a tuky. Někdo by proto možná mohl hledat střed čtvrti i u honosné správní budovy proslulého podniku.
Nový impuls při vytváření centra Střekova přinesla stavba Benešova mostu roku 1936, která bytostně propojila Ústí s obcí na druhé straně. Střekov v té době držel pozici nejlidnatější obce Československa a ještě roku 1936 si vysloužil povýšení na město. Z tohoto statutu se ale Střekovští těšili jen tři roky. Roku 1939 nedlouho po okupaci pohraničí prosadila nacistická správa města sloučení dvou měst a dalších několika obcí v tzv. Velké Ústí. Tehdy také bylo zrušeno placení mýtného za přechod mostu.
Nový most od počátku výrazně podpořil srůstání sídel na obou březích Labe, navíc stál velmi blízko historickému středu Ústí a tak se nabízela možnost centrum města prostě protáhnout až za řeku. Tomu se logicky podřizovaly i plány na rozvoj obou předmostí. Obzvlášť střekovské předmostí mělo silný potenciál. Mohlo a mělo se stát novým centrem Střekova. Hned za mostem na pravé straně stála a dodnes stojí nezastavěná parcela. Prostor před ní dostal roku 1938 pojmenování Náměstí prezidenta Beneše, jehož jméno nesl i most. Po okupaci se náměstí i most přejmenovaly podle nacistického prominenta Hermanna Göringa. Jako dominanta prostoru měl na prázdné parcele vyrůst mohutný soudní palác. Velké Göringovo náměstí navazovalo na sousední menší Schillerovo náměstí stojící v prostoru před dnešní obchodní akademií a sídlem úřadu městského obvodu.
Plány na vybudování nového centra vzaly za své, válka preferovala jiné projekty. Po válce sice došel realizace plán na výstavbu soudní budovy, ale na opačné straně a za cenu bourání historických činžovních domů. Demolice původní zástavby v lokalitě pokračovala i v následujících letech a zasadila místu zásadní ránu. Přestože se na bývalé Schillerovo náměstí přestěhovala roku 1986 střekovská radnice, prostor už rozhodně jako centrum nepůsobil. Ale jeho potenciál zůstává. Navíc letos dokončené úpravy ústeckého nábřeží pod železničním nádražím znovu podpořily možnost protažení ústeckého centra přes most na střekovské předmostí. Tomuto výhledu by se měl podřizovat i charakter výstavby na tamních prolukách. Měla by to být výstavba hodná centra krajské metropole.
autor je historik Muzea města Ústí nad Labem