Radnice Krásné Lípy zadělává tomuto městu na mezinárodní ostudu. Nečinně přihlíží, jak se rozpadá honosná hrobka místního textilního magnáta Augusta Dittricha. Jde přitom o stavbu hodnou místa v encyklopedii světové architektury. V roce 1886 ji totiž navrhl slavný berlínský architekt profesor Julius Carl Raschdorff, který také postavil hrobku německého císaře Fridricha III. v Postupimi.

Rozbité zinkové rakve, z nichž vykukují lidské kosti, a mezi tím rozpadlé cihly drolící se z promáčené klenby. Tak žalostně vypadá interiér výpravné hrobky průmyslníka Dittricha, jež stojí jen kousek od centra turistického letoviska Krásná Lípa. Je to monumentální stavba, zvenčí vypadá jako menší kostel.

Slavný autor i technický unikát

Kdo překoná strach z toho, že se na něj zchátralá budova každou chvíli zřítí a projde bohatě kovanými vraty dovnitř, ohromí ho výzdoba v podobě nástěnných maleb a kamenosochařských výtvorů. Světlo baterky namířené do suterénu pak odhalí nečekanou krásu v podobě prostoru vyloženého zlatavou mozaikou a osazeného mnohatunovým kamenným sarkofágem s ostatky Augusta Dittricha. „Jsem z Krásné Lípy a ta hrobka mě fascinovala už od dětství. Když jsem se stal památkářem, začal jsem o ni zajímat odborně a zjistil jsem, že jde o zapomenuté dílo tak slavného architekta,“ poznamenal pracovník Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem Tomáš Brož. "Navíc je to technický unikát, k hrobce totiž patří poblíž stojící kotelna, která objekt vytápěla. Bylo jednoznačné, že si tato stavba zaslouží památkovou ochranu,“ uvádí památkář.

Senzace nepotěšila

To se psal rok 2005 a tehdy se mohlo zdát, že 60 let chátrající hrobka je tím konečně zachráněna. Ale senzační objev památkářů překvapivě neudělal radost představitelům města Krásná Lípa. "Dittrichova hrobka nemá výjimečnou kvalitu architektury. Prohlášení hrobky kulturní památkou není opodstatněné ani přínosné, protože přes značně vysoké restaurátorské náklady bude objekt vždy na okraji zájmu turistů a návštěvníků našeho města. Zdejší kraj nabízí daleko atraktivnější památky,“ protestovala radnice, která hrobku spravuje. Série podobných odvolání trvala přes dva roky - další dva roky chátrání, než osobně ministr kultury definitivně zamítl všechny pokusy zmařit památkovou ochranu pro krásnolipskou hrobku.

Stavba vlastně neexistuje

Ale ani vyhlášení nové památky nepřineslo vzácnému mauzoleu spásu. Uplynul další rok, aniž Krásná Lípa učinila jediný krok k záchraně. Teprve letos na naléhání památkářů město nechalo zpracovat projekt na opravu střechy za necelý milion korun a přihlásilo se o dotaci na ministerstvo kultury. Následný vývoj však dostal úplně jiný spád a nabídl krásnolipské radnici možnost zbavit se nechtěné památky jako černého Petra. Při přípravě žádosti o dotaci totiž vyšlo najevo, že v šedesátých letech chybnou záměnou vypadla hrobka z evidence nemovitostí.

„Zůstala evidovaná jen stavební parcela, která patří městu Krásná Lípa. Když jsme letos stavbu hrobky znovu do katastru nemovitostí zapisovali, zjistili jsme, že nemáme jednoznačný listinný doklad o tom, že po konfiskaci majetku získala Krásná Lípa roku 1949 spolu s pozemkem i hrobku,“ vysvětlila problém ředitelka Katastrálního pracoviště v Rumburku Jitka Nedvídková. Obec sice měla možnost přihlásit se o hrobku dodatečně jako o svůj historický majetek a tím rozpory okamžitě vyřešit, ale zvolila jiný postup. „Myslíme si, že hrobka patří státu a ten by o ni měl pečovat. S dalšími kroky tak vyčkáme, až majetkové vztahy definitivně vyjasní soud,“ vysvětlil starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart.

Kdy to spadne?

Problémem se nyní zabývá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zkoumá, čí hrobka vlastně je. Ve hře je nejen město Krásná Lípa a český stát, ale podle výjimky z konfiskačních zákonů pro hroby zůstává možná hrobka i majetkem dědiců firmy Alfreda Dittricha rozesetých neznámo kde po světě. Podle ředitelky ústeckého pracoviště úřadu Heleny Brožovské je takové šetření časově náročné. Otázkou je, kolik času má ještě Dittrichovo mauzoleum, než spadne. „Vzhledem k míře devastace zdiva máme teď nejspíš poslední možnost hrobku zachránit,“ komentoval vyhlídky památkář.

Smutný je fakt, že o hrobku neusiluje ani jeden z účastníků sporu. A tak vítěz bude vlastně ten, kdo ji do vlastnictví nedostane. „Uvědomuji si, že hrobka je unikát a netěší mě její žalostný stav, ale celková oprava by nás vyšla na miliony, zvlášť, když budeme muset plnit přemrštěné nároky památkářů. Teď v době krize se nám nedostává v rozpočtu peněz ani na důležitější věci a 95 procent obyvatel města stejně o výjimečnosti hrobky nic neví a troufám si říct, že je jim ukradená,“ komentoval postoj města starosta Linhart.

Rozpaky v Německu

Hrozba zničení díla architekta Raschdorffa budí rozpaky mezi historiky v Německu. Raschdorff je tam velmi ceněn, neboť pracoval pro císařskou rodinu a je autorem přestavby berlínského dómu. Postavil celkem asi 100 různých staveb a z toho jen dvě mimo území tehdejší německé říše, ve Stockholmu a v Krásné Lípě. „Za druhé světové války byla velká část jeho staveb v Německu zničena, a tak jich zbylo do dnešních dnů už jen 30. Z toho jen zřídka v tak nepozměněném stavu, v jakém se dochovalo mauzoleum v Krásné Lípě, a to i přesto, jak moc je zchátralé,“ocenila mezinárodní význam památky česká historička Eliška Fechnerová působící dlouhodobě v Německu.

(Rozšířená verze článku publikovaného v severočeské příloze Mf DNES, 25. 11. 2009)