| 07. 07. 2019 | 08:22 Odpovědět

Vít Kugler | 12. 01. 2014 | 20:43 Odpovědět

Nechápu absolutně toto jednání . Až tj člověku líto , už jen proto že tuto budovu sem znal patro po patru , měl krásné vzpomínky . Tato budova mě dávala zaměstnání 7 krásných let .

Tomáš Velímský | 09. 10. 2013 | 20:33 Odpovědět

Děkuji za dnešní akci. Byla důstojným vyjádřením našeho nesouhlasu a vzdoru. Demolice pavilonu A se zapíše do dějin univerzity jako případ těžko pochopitelného selhání a popření kulturních hodnot lidmi, jejichž posláním mělo být tyto hodnoty hájit.

elgra | 11. 11. 2013 | 22:26 Odpovědět

Upřímnou soustrast nám všem.

Milan Plachký | 07. 09. 2013 | 09:10 Odpovědět

jsem laik,ale i tak jsem přesvědčen,že se budova bourat neměla.
video:http://www.stream.cz/gebrianvs/833880-gebrian-vs-bourani-v-usti-nad-labem

Tomáš Velímský | 02. 09. 2013 | 08:39 Odpovědět

V krátkých dějinách UJEP pokládám toto bourání pavilonu A za vůbec nejostudnější kauzu.
Za svou osobu jsem proti tomu u rektora protestoval, samozřejmě s nulovým účinkem.

Jan Vaca - u-a | 02. 09. 2013 | 11:06 Odpovědět

Za web usti-aussig děkujeme. Víme, že na univerzitě jsou rozumní lidé, vedení bohužel mezi ně nepatří. :-/

ěj | 05. 04. 2013 | 14:44 Odpovědět

Pro přehlednost sem dávám vyjádření ústeckého statika p. Ing. Jaroslava Talacka k statickým posudkům", s kterými UJEP argumentuje a na základě kterých ministrstvo kultury zamítlo žádost památkovou ochranu pavilonu A - jmenují se "Protokol o provedených zkouškách betonu" a komentář k ní "Vyjádření ke kvalitě betonu", obojí z roku 2012 - scany dokumentů záskaných na základě zákona 106 najdete zde http://www.usti-aussig.net/clanky/cist/nazev/136-cim-argumentuje-ujep-ve-sporu-o-pavilon-a

26.2.2013 11:27

Dobrý den pane Párale, k vašemu, našemu případu říkám následující.

1. Posudek ing. Kozáka nijak nesouvisí s potencionálním využitím budovy co do účelu.

2. V souladu s výsledky posudku ing Kozáka a v souladu se současně platnou ČSN EN 1991 lze budovu variabilně využívat jako bytový dům, administrativní budovu, lze v ní instalovat kavárny, restaurace, přednáškové sály, zasedací místnosti, lze ji využít jako nemocnici, hotel, školu popř. malé obchodní plochy. Jedná se o kategorie A. B, C1, C2, C3 a D1 dle tab. 6.1. (cz) ČSN EN 1991.

3. V každém případě, při jakémkoliv způsobu potencionálního využití, bude nutné provést podrobné statické posouzení všech nosných konstrukcí na základě podrobného stavebnětechnického průzkumu.

4. V posudku ing. Kozáka byly posouzeny pouze žb sloupy, domnívám se však ze zkušenosti a znalosti místních poměrů, že vodorovnou nosnou stropní konstrukci tvoří dobové stropy z keramických vložek MIAKO v kombinaci se žb tenkými deskami a žebry profilu T. Takováto konstrukce výrazně limituje variabilitu následného využití budovy. Pokud mám pravdu a takováto konstrukce v budově skutečně existuje, omezí se využití budovy (bez případného razantního celoobjemového zesílení nosných prvků) na kategorie A, B, C1, jinými slovy na budovy pro bydlení, nemocnice, hotely, kanceláře, školy, restaurace, jídelny. V případě požadavku na využití budovy pro větší užitné zatížení (kategorie C2, C3, C4, C5 D1,2 dle tab. 6.1. (cz) ČSN EN 1991) bude nutné provést celoplošné zesílení nosných konstrukcí, a to především v oblasti keramických stropních konstrukcí.

5. Vůbec nechápu, jak statické posouzení ing. Kozáka vycházející ze zprávy o zjištěné pevnosti betonu provedené firmou TZÚS Teplice, souvisí s jakoukoliv památkovou ochranou čehokoliv. Ze zprávy ing. Kozáka rozhodně pouze vyplývá to, že budovu lze i nadále užívat s běžnou hodnotou užitného zatížení, ale že bude nutné provést případné zesílení blíže nespecifikovaných nosných konstrukcí.

S pozdravem Jaroslav Talacko.

Bečvář J. | 11. 02. 2013 | 13:17 Odpovědět

Slova p. Čecha z 12.10.012 lze jenom podepsat!

jav | 04. 12. 2012 | 22:36 Odpovědět

Poněkud se zpožděním sem dávám odkaz na fotografie z vnitřních prostor Áčka. Jsou na našem facebookovém profilu: http://www.facebook.com/ustiaussig/photos_stream

Čech | 12. 10. 2012 | 12:42 Odpovědět

Proč se tam staví ZBYTEČNÝ KAMPUS, KDYŽ SE UŽ DLOUHO VÍ, že vysokoškoláků je neúnosně moc apráce pro ně prostě není a nebude!! Lepší byylo zařízení pro seniuory a komplex sociálních služeb, přemýšlí v Ústí vůbec někdo?

Jan Vincenc | 09. 09. 2012 | 22:26 Odpovědět

Prosel jsme si to kolem a nafotil, bohuzel dovnitr se nedostanu.

Milan Plachký | 05. 09. 2012 | 15:27 Odpovědět

Návrh zařadit bývalou nemocnici mezi památky neuspěl, čeká ji demolice
http://usti.idnes.cz/clanek.aspx?c=A120903_143123_usti-zpravy_alh

Martin Prošek | 23. 08. 2012 | 22:13 Odpovědět

http://bydleni.idnes.cz/stara-nemocnice-v-usti-pujde-k-zemi-je-to-skoda-rikaji-architekti-px0-/architektura.aspx?c=A120110_1713879_usti-zpravy_oks

ěj | 15. 04. 2010 | 16:07 Odpovědět

http://ujepusti.naseadresa.cz/cz/s176-detail-zpravy/c531-Regionalni-zpravodajstvi/n30494-Vystavba-v-arealu-kampusu-se-zastavila

christian | 22. 10. 2009 | 15:29 Odpovědět

ja vas zdravim jako kluka me na techto salech v roce 1993 operovali nekolikrat tak je mi tak teskno kdyz to vidim jak to tam dopadlo nema nekdo fotografie z tech operacnich salu kdyz to stehovaly na bukov s diky a pozdravem christian muj email Christian.n@seznam.cz

ěj | 18. 09. 2009 | 18:39 Odpovědět

takže již je víc jak polovina zbořena, podívejte se na aktuální fotky
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/20-okresni-nemocnice-operacni-saly

Stanislav Veber | 21. 01. 2010 | 08:40 Odpovědět

Ahoj zdraví vás sanitář z ul já sem v těchto budovách taky ležel,v "A" jsem se podílel na založení archivu v květnu 2005,kde jsme sbírali chorobopisy po celém areálu čtvrt roku.Byl to hezký čtvrt rok a rád na starý špitál vzpomínám ,hlavně co se týče uspořádání a kvality staveb budov, na rozdíl v těch na Bukově.Prosím Vás nebourejte budovu "A"je to dominantní budova viz: kniha dějiny ul z roku 1995.Zdraví Vás Standa VEBER.

ěj | 09. 09. 2009 | 12:01 Odpovědět

tak aktuální zprávy jsou, že perthenovy operační sály půjdou k zemi během příštích několika dnů ...

Martin Prosek | 14. 08. 2009 | 07:45 Odpovědět

Datum s č. 13 může přinést i dobré zprávy. Regionální příloha MF DNES ze čtvrtka 13/8/09 informuje o tom, že UJEP NEbude bourat pavilon A – vyjde to dráž než rekonstrukce a nová budova by prý stejně nebyla tak prostorná; také se přihlédlo k nesouhlasu veřejnosti. Zboří se prý bývalé operační sály (doufejme, že se myslí ten socialistický přístavek) a budova, kde bývaly rentgeny. Viz http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=188&r=mfsevercech&c=1240173

ěj | 14. 08. 2009 | 10:05 Odpovědět

to zní nadějně

ěj | 29. 07. 2009 | 11:33 Odpovědět

http://ujepusti.naseadresa.cz/cz/s176-detail-zpravy/Regionalni-zpravodajstvi/c793-Zpravy/n8171-UJEP-dostala-zelenou-k-demolicim-v-Kampusu

| 05. 08. 2009 | 22:09 Odpovědět

Inu, budovu jsem možná nafotil právě včas ... Škoda jí!

Martin Prošek | 23. 07. 2009 | 18:39 Odpovědět

Pár aktuálních fotografií pavilonu a: http://picasaweb.google.cz/prosekm/PavilonAUsti#; http://picasaweb.google.cz/prosekm/PavilonAUsti2#

ěj | 24. 07. 2009 | 09:07 Odpovědět

díky! záslužná dokumentační akce

Martin Prošek | 10. 06. 2009 | 20:18 Odpovědět

Dá se stará budova nemocnice v současnosti alespoň vyfotit, nebo je areál uzavřený?

Tomáš Lichtenberg | 10. 06. 2009 | 20:31 Odpovědět

Areál uzavřený není (pokud nepovažujete oprýskanou cedulku s nápisem "Vstup zakázán!" za překážku ;D). Bohužel ale budovu nelze odnikud smysluplně vyfotit (jako na této historické fotce), protože její "nádvoří" bylo dost necitlivě zastavěno za normalizace. Jinak je budova v dost zbídačeném stavu.

Martin Prošek | 10. 06. 2009 | 21:29 Odpovědět

Děkuji, tušil jsem to, z (nečetných - to mě překvapilo) fotek na internetu jsou ty necitlivé přístavby vidět. S napětím sleduju osud té budovy. Pocházím z Teplic a dobře ji znám, vždycky na mě působila zvláštním dojmem, vlastně jsem dlouho nevěděl, jestli se mi líbí, nebo mě děsí - to asi ta předimenzovanost zmiňovaná i tady. Asi by mě dost mrzelo, kdyby úplně zmizela, ale přikláním se k tomu, že radikální zásahy ji stejně de facto "vymažou". Na těchto stránkách se taky zmiňuje, že historii klíšského nemocničního areálu zmapovali studenti katedry historie UJEP. Nejsou známy bližší podrobnosti? Myslí se KHI FF nebo KHI PF? Byla to diplomová práce, nebo nějaký veřejný projekt? Je na internetu? Zajímalo by mě, dokdy ta budova vlastně fungovala, jakými přošla opravami atd. Vypadá, že je zchátralejší než "béčko", znamená to, že na rozdíl od něj neprošla žádnou větší rekonstrukcí?

ěj | 11. 06. 2009 | 18:12 Odpovědět

Vážený pane Prošku, celý výstup univerzity je k dispozici na CD, text je zde: http://www.usti-aussig.net/clanky/cist/nazev/14-vyvoj-arealu-byvale-masarykovy-nemocnice-v-letech-1892-2004-dnes-kampus-ujep Součástí akce bylo i zorganizování spolupráce se studenty architektury v Bratislavě, kteří vyvinuli tři verze areálu kampusu: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/39-kampus-ujep-i Pokud jde o absenci více fotek je to spíš z časových důvodů, než že by dům nešel vůbec vyfotit, šikovný fotograf si poradí :-) Možná se dům jeví omšele, ale zas tak zchátralý není, oproti B měl (už před jeho přestavbou, natož teď) dochováno mnohem víc původních detailů, právě proto, že neprošel žádnou zásadní rekonstrukcí, která by detaily smazala.

M. Prošek | 16. 06. 2009 | 14:03 Odpovědět

Děkuji za všehny informace. Včera jsem se u staré nemocnice byl po letech podívat a ta budova je opravdu impoznatní! Něco se mi podařilo i nafotit, i když světelné podmínky nebyly příliš příznivé. Některá okna jsou "zabezpečená" dveřmi vysazenými různě po budově a podle typu písma na dveřních nápisech bych řekl, že ty nápisy na těch dveřích maloval stejný písmomalíř, který malovával cedule s čísly linek a trasou používané v autobusech DP ÚnL.

Lenka | 12. 05. 2009 | 23:46 Odpovědět

Co se tyce zamysleneho bourani, pridavam se jednoznacne na stranu NEBOURAT. A premyslet. Kdyz se nehodi prostory prirodovedcum, nehodily by se jinym? Myslim, ze to je vyzva, jenomze premysleni boli ( a nutno podotknout, ze prestavba nemocnoicniho oddeneni na prostory univerzitni chce notnou davku originalniho mysleni)... Duchovni dedictvi je neco, ceho je prece univerzita nositelem...

Lenka | 12. 05. 2009 | 23:42 Odpovědět

Ad FUD: strasny obklad, odborne ucebny jsou resene ucelne, ale po vstupu do budovy stale neuniknu dojmu ze vstupuju do spitalu (osobni dojem). Jinak mala souvislost. Kampus byl navrzeny na zacatku 90. let take v Hradci Kralove (sic neslo o prestavbu, ale o projekt na zelene louce). Vysledek? Narychlo se postavila aspon jedna budova (rok 1996, tusim). Vyhrala architektonickou soutez, to ano. Ale v tom spechu (s cilem proinvestovat nacas ziskane penize) doslo k fatalnim omylum - interiery stavby nepocitaly se seminarnimi mistnostmi - ty byly dodatecne "vybudovane" pomoci prapodivnych provizornich predelu apod. a ve vysledku budova prevazne nevyhovuje svemu ucelu... Smutne. Pokracovani pribehu - rok 2008. (Ano, tzv. provizorni situace trvala 10 let!). Zasadni problem - stavet podle starych planu, pokud dnes uz se zase naroky ponekud posunuly? Nove plany ale stoji dalsi penize... Byla postavena druha z planovanych budov (opet narychlo, podle puvodnich planu)... Provizorium pokracuje... Jenom jsem tim prikladem chtela zduraznit vyznam koncepce celeho projektu a jeho promysleni i po financni strance. Snad vse v Usti dopadne lepe... Jen me vydesilo, ze se zacalo zrovna tak, jak se zacalo...

Tomáš Lichtenberg | 09. 05. 2009 | 17:51 Odpovědět

Na stránkách http://kampus.ujep.cz/ jsou nové vizualizace a situace areálu od SIALu. Myslím, že SIAL ten projekt vede správným směrem a i přesto, že univerzita zřejmě nechce slyšet o zachování pavilonu bývalé chirurgie, tak by to mohlo dopadnout dobře. SIALu se podařilo vykleštit z projektu všechny nešťastné momenty studie Šťastného a nasadit zajímavý koncept.

Tomáš Lichtenberg | 02. 04. 2009 | 00:35 Odpovědět

Zpráva o přestavbě areálu na archiwebu:
http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=6832

Martin Krsek, Ústí nad Labem | 31. 03. 2009 | 13:14 Odpovědět

Postřehy z poslední schůzky na rektorátě kvůli osudu pavilonu A.
Minulý týden se sešlo vedení univerzity včetně paní rektorky, kvestora a také děkana přirodovědecké fakulty. Za odpůrce bourání jsem byl přizván já. Kvestor představil studii využitelnosti stávajícího objektu pro účely přírodovědecké faktuly, kterou přislíbila na minulé schůzce vypracovat architektonická kancelář SIAL pověřená projektovou přípravou celého kampusu. Zmíněná studie konstatovala technické nevýhody stávajícího objektu, především nedostatečné přirozené osvětlení v nižších patrech, nevhodné dělení vnitřího prostoru neumožňující zřízení čtvercových učeben apod. Prakticky nic, co by nebylo řečeno na minulé schůzce. Studie vypočítala také nakolik by stávající budova uspokojila kapacitně požadavky přírodovědecké faktulty. Vyšlo celkem překvapivě, že celá tato výšková budova pokryje sotva 80 procent. A to by se ještě přírodovědecká fakulta musel vzdát záměru zbudovat unitř přírodovědné muzeum a hvězdárnu. Všichni přítomní se k tomu vyjádřili poměrně jasně, pro kvestora je zbourání staré a výstavba nové budovy přijatelnější z provozních hledisek. Děkan přírodovědné fakulty chce budovu, která pokryje všechny jejich požadavky, tedy také novou. Za odpůrce jsem znovu připomněl výjimečné architektonické kvality objektu a zdůraznil, že také důležitost duchovních hodnot pro univerzitu, které není možné vyjádřit v metrech čtverečních a luxech. Zopakoval jsem tím náš odpor proti bourání pavilonu, který tvoří dominantu bývalého areálu nemocnice a má potenciál stát i chloubou kampusu.
Rektorka setkání uzavřela s tím, že zatím není nic rozhodnuto a dál se budou hledat cesty k řešení problému. Zdá se, že zásadním pro otázku záchrany pavilonu A je postoj přírodovědecké faktuly, která by musela slevit ze svých nároků.
Dalším důležitým zjištěním je fakt, že zatím nejsou na projekt kampusu uvolněné peníze. Rektorka ujistila, že do vyjasnění finanční otázky nebudou v areálu kampusu probíhat žádné unáhlené demolice.

Tomáš Lichtenberg | 31. 03. 2009 | 13:56 Odpovědět

Je pravda, že těžko lze nějak argumentovat proti faktu, že budova fakultě zkrátka nevyhovuje. Nicméně by mě zajímalo, jestli se někdo zamyslel nad jiným využitím pavilonu A. Nestálo by za zamyšlení, jestli nepostavit úplně novou budovu PřF jinde v areálu univerzity a "áčko" využít například jako studentské koleje? Uvědomuju si, že by to značně zahýbalo s rozpočtem přestavby kampusu, ale zachování bloku A by nebylo v tomto případě jediným plusem. Kampus bez kolejí není plnohodnotným kampusem, pravé studentské městečko by mělo žít i mimo dobu výuky. Pokud se kampus bude realizovat jen jako továrna na výuku, potom bude areál opuštěný večer či přes víkend. Navíc by odpadnul každodenní přesun studentů z kolejí na Klíši do školy a značně by se ulevilo MHD. Univerzita navíc stejně bude muset - chtě-nechtě - v budoucnosti investovat do rekonstrukce současných kolejí, tak proč nevyužít této příležitosti a zabít hejno much jednou ranou?

Martin Krsek | 01. 04. 2009 | 15:36 Odpovědět

Nadhodil jsem tam, že by bylo ideální najít jiné příhodnější využití pro pavilon A, ale bylo vidět, že na to už je hodně pozdě. I když nadruhou stranu, nejsou ještě jisté peníze a tedy ani žádné termíny. Možná by to stálo za rozmyšlení.

Tomáš Lichtenberg | 01. 04. 2009 | 19:28 Odpovědět

Já myslím, že dokud není územní rozhodnutí, tak čas je a záleží jen na univerzitě, jestli bude investovat do případného přepracování projektu. Zatím mám pocit, že univerzita se snaží protlačit zbourání pavilonu, protože je to pro ní v této fázi projektu "nejpohodlnější" řešení.
Teď taková "kacířská" myšlenka - zcela bez ohledu na plánované zbourání áčka ;D : co myslíte, nezasloužila by si taková historicky významná stavba památkovou ochranu?

Lucie Granátová | 09. 03. 2009 | 20:30 Odpovědět

Přidavám se k hlasům PRO ZACHOVÁNÍ OJEDINĚLÉ STAVBY. Aby Univerzita bourala historický monument mi připadá jako barbarství. Chápu, že je těžší opravit starou, zchátralou budovu než postavit budovu novou, ale kde to jsme?

Tomáš Lichtenberg | 17. 01. 2009 | 02:03 Odpovědět

Včera (16.1.) proběhlo diskuzní setkání mezi investorem (UJEP), veřejností (mj. námi) a projektantem (SIAL). Pro ty, kteří neměli možnost se ho zúčastnit, bych rád stručně shrnul, co přineslo.

Především je potřeba říct, že zástupci univerzity i ateliéru SIAL byli velmi vstřícní a celá diskuze měla pro všechny strany podnětný charakter. Byli jsme upozorněni, že ač se studie arch.Šťastného stala podkladem projektu pro územní rozhodnutí, tak SIAL ji přepracoval a podle mého názoru rozhodně lépe. Urbanistický koncept je v novém projektu racionálnější a citlivější, více se zabývá veřejným prostorem a tím, co může kampus přinést městu. Univerzita přislíbila, že tato studie se objeví na internetu.

Také musím zmínit, že univerzita bude financovat výstavbu kampusu z různých zdrojů a je dost pravděpodobné, že kompletní areál nebude v nějakém dohledném časovém horizontu realizovatelný. Projekt k ÚR je tak i koncipován, aby bylo možné jednotlivé bloky či etapy realizovat postupně podle toho, na co dostane univerzita peníze.

Nejvíc se diskuze věnovala inkriminované budově bývalé chirurgie, která by podle původní studie arch. Šťastného měla být nahrazena novostavbou. Projektanti ze SIALu racionálně argumentovali, že se možná nepodaří implantovat dispoziční a prostorové nároky přírodovědecké fakulty do nosného skeletu, který byl svými parametry určen nemocniční budově. Nicméně SIAL se myšlenky zachování budovy nevzdal a slíbil zpracování analýzy využitelnosti současné budovy pro potřeby univerzity, čímž vyšel vstříc našim připomínkám. Takže uvidíme.

Honza Hanzlík | 26. 01. 2009 | 18:17 Odpovědět

Kdyz se da ucit v necem jako je FA CVUT, tak uz se da ucit vsude... :)

Tak jsem se konecne podival te veci trochu na zub a primelo me k tomu az to, ze jsem Tomase potkal ve vlaku a touto cestou ho pozdravuju.

Nejsem z Usti a debatu sleduji velmi vzdalene, ale ta budova je podle toho mala, co o ni (ted uz) vim, opravdu ojedinela v severoceskem kontextu a ma jednoznacne regionalni vyznam. Uz cely vyznam a kontext lokality zasluhuje vypsani architektonicke souteze, jejiz absence je pro me sokujici, ale vlastne ne prekvapiva.

Ve studii (v tom stavu jak je na webu kampus.ujep.cz) me zarazi nekolik veci. Jestlize se na miste porodnice pocita s novostavbou, proc kopiruje soucasny tvar, ktery svou kompozici vytvari a vyzaduje predprostor, ale misto toho je mu vrazena do klina laborator? Pri predstave tak vznikleho "prujezdu" se mi jezi chlupy.

Oproti tomu mi nevadi uzavrenost arealu. Univerzitni mestecka jsou ve sve tradici autonomnim okrskem, mestem ve meste. Nejvyraznejsim takovym pripadem jsou asi Bory v Plzni. Kampus by mel poskytovat studentovi mentalni ochranu, myslenkovy azyl a tim zvysovat sounalezitost se skolou. Jista mira uzavrenosti je tedy na miste. Musi to ale byt lakava uzavrenost, aby i jini lide mohli byt vtazeni dovnitr, posedet si na travniku s knizkou a nasavat atmosferu jitreni mysli.

A abych reagoval na ty parkovaci domy. Osobne by mi vic sedelo, kdyby se areal do mesta obracel necim, co vice vyzaruje jeho ideu a poslani, coz asi nebude parkovani. Vetsina obyvatel ho tak bude vnimat jako "neco za temi parkovisti". V tomto si myslim ma plan rezervy. Netroufnu si ale kvuli male znalosti problematiky dopravy navrhnout jine reseni.

No a kdyz uz jsem se rozepsal, tak vytknu to, co mi chybi asi nejvic. Vzdusnost. Cele to na me pusobi jako system ulic a prujezdu. Osobne by mi vic sedel spise takovy "nadvorni" system, s volnejsimi plochami pro "vzlet mysli" a relaxaci pri peknem pocasi. Park je vytesnen mezi ulici Mendelejevovu a filozofickou fakultu, na druhou stranu je pravda, ze i tak v nem bude prijemne posezeni. Co se mi libi, je idea prichodu do arealu skrz tento park od ulice Ceske mladeze.

Jo a jeste neco utrousim k te prestavbe. Zastavam nazor, ze kvalitni prestavba je mozna temer u jakekoliv budovy. Co je podstatne, je cit pro kompozici budovy, jeji ideu, ale i princip technickych detailu. Podle me je kvalitni prestavba mozna (ale ne s nekvalitnim architektem).

To abys tady Tomasi porad neodpovidal jen sam na sebe.

Tomáš Lichtenberg | 30. 12. 2008 | 01:42 Odpovědět

Našel jsem stránky univerzity věnované kampusu (http://kampus.ujep.cz/). Asi o nich víte, ale nenašel jsem tu o nich zmínku, takže pro jistotu... Je tam k nahlédnutí dokumentace urbanisticko-architektonické studie od architektů Kňákala (Česká Lípa) a Šťastného (UL) z 8/2008. Studie se stala podkladem územního řízení. Podle ní by měl být pavilon bývalé chirurgie zachován, ale dost citelně přestavěn. Je tedy otázka, do jaké míry lpět na původním stavu historické budovy. Pravdou je, že kompozice hmot budovy a celková monumentalita pavilonu jsou natolik charakteristické a jedinečné, že dostavba podle studie může dům nadobro zmršit. Odskoky podlaží bočních křídel, vertikální hmota schodiště vs. horizontála balkonu v předposledním podlaží, to jsou prvky, které téhle budově dávají konceptuální smysl. Pokud by přestavba byla realizována, jak je naznačeno ve studii, hmota domu se stane předimenzovanou, tupou a ubíjející. Navíc si podle mého názoru budova zaslouží - ba přímo vyžaduje volný předprostor (dvoranu), jak je vidět na historickém snímku. Dle studie má být tento prostor téměř celý zastavěn dvou-třípodlažní stavbou výzkumného centra a laboratoří! Co se týká urbanismu kampusu, je mi sympatická snaha o zahušťování a doplňování, ale chybí mi koncept. Kampus je příliš uzavřený sám do sebe, nekomunikuje s městem. Nešťastné je podle mně situování dvou velkých parkovacích domů v ulicích Klíšská a Londýnská. Okraje pozemku kampusu jsou stykové plochy s městem a jeho ulicemi, tady bych si představoval reprezentativní vstup do kampusu a zároveň dotvoření městských ulic zástavbou s parterem - nejlépe multifunkční. Parkovací domy těmto ulicím oživení rozhodně nepřinesou.

Tomáš Lichtenberg | 30. 12. 2008 | 01:50 Odpovědět

Ještě bych se rád doplnil; právě jihovýchodní cíp řešeného území, vymezený ulicemi Klíšská, Londýnská a Pasteurova, je zásadní pro styk kampus-město. Exponovaný roh, který by (mimo jiné i z ekonomického hlediska) zasloužil důstojnější využití, než garáže!

Tomáš Lichtenberg | 30. 12. 2008 | 02:05 Odpovědět

Pardon, tak až teď jsem si všiml, že objekt na místě chirurgického pavilonu je vybarven jako novostavba, tzn., že současná budova by skutečně měla být zbourána?! Potom trochu nechápu to alibistické zachování půdorysného tvaru novostavby...

JN | 22. 12. 2008 | 19:40 Odpovědět

no nemela by se nakonec nemocnice vratit tam kde byla???-)

Marek Machačný | 20. 12. 2008 | 18:29 Odpovědět

Možná problému ne úplně rozumím, ale připadá mi, že se zde směšuje několik věcí. Za prvé opuštění myšlenky architektonické soutěže, což je typicky česká záležitost, kdy výsledkem má být to nejlepší, ale pak se realizátor stavby zalekne asi říliš moderně vypadajícího úspěšného návrhu anebo do hry vstoupí korupce.
Druhá věc-možnost vydělení činžovních domů na dolní straně areálu-tam bych viděl jako nejlepší ten neuzavřený blok domů nějak rozumně doplnit, aby to bylo ucelené, z reálu univerzity stavby úplně vyjmout a vrátit domy původnímu účelu-to jest bydlení.
Za třetí, zde asi to hlavní,otázka rekonstrukcí domů nebo jejich demolice-zejména těch krásných prvorepublikových pavilonů. A tady bych řekl kacířskou myšlenku-přijde mi nedomyšlené, když lidé považují jednou postavený dům za něco nedotknutelného a nezměnitelného. Ale smysl architektury je přeci v účelu, pro který má být využívána a je jasné, že během rekonstrukcí bude docházet ke změnám podléhajícím účelu a soudobému vkusu. A přes rozhněvané komentáře ostatních přispěvateů mi rekonstruovaný pavilon přijde pohledný, kvalitně a přitom moderně opravený. Mám pocit, že kritici neberou v úvahu ústecké povětrnostní podmínkyvčetně stále značného znečištění vzduchu, čemuž použitá fasáda vyhovuje více než původně použitá technologie.A výtky ohledně použití plastových oken se mi zdají přehnané. Zvláště poté,co jsem taková okna viděl instalována v gotických hrázděných domech ve švýcarském Sankt Gallenu-a Švýcary bych za za barbary rozhodně neodvážil označit.
A co se týče demolice ostaních pavilonů, tak tam souhlasím s kritikou nekoncepčnosti a celkově podezřelému přístupu odpovědných míst.Ale když jsem okolo pavilonu procázel ještě jako student, tak mi zchátralost toho domu přišla do očí bijící a často jsem uvažoval, má-li rekonstrukce v této fázi ještě smysl.
A tam bych varoval před na jedné straně lhostejností ne-památkářů, ale na straně druhé před památkářsky fundamentalistickým přístupem. Neboť skoro každý dům-a v Aussigu specielně-je dokladem o tvůrčím vývoji a provázanosti českého/sudetoněmeckého vývoje se vývojem evropským,ale nejsem si jist zda potřeby současnosti máme podřizovat umělecké hodnotě minulosti. Navíc přesto, že se mi ten pavilon svoji estetikou líbí, tak mě na druhé straně vždy odpuzovala jeho předimenzovanost a to, jak se uplatňoval v pohledech na město. Možná, že demolice, která by umožnila výstavbu menších objektů, by mohla celému areálu dát lidštější rozměr.
Obecně si myslím, že urbanistická devastace Ústí je už dnes řešitelná jen za pomocí demolic-to jest zejména větší část Nových Předlic nebo bloku domů u staré správní budovy Spolchemie. Vycházím z toho, že návrat ke třicátým létům není možný a zmíněná devastace by za osvíceného přístupu-ale kde jej v Ústí vzít?-mohla vést k novým zásadním a hodnotným projektům. Neboli místo bezmyšlenkovitého obovení původního vytvořit raději něco nového.

ěj | 21. 12. 2008 | 00:29 Odpovědět

ad1 bohužel soutěž se ani neuspořádala, takže fáze zaleknutí se návrhu nenastala
ad3 myslím že myšlenka přestavby není kacířská, ale aby došlo k obohacení stavby další vrstvou, musí se alespoň část nebo nějaké prvky dochovat, u horního pavilonu zůstal však pouze tvar, u spodního se počítá s jeho úplným vymazáním
ad4 obklad pavilonu mohl být alespoň kontextuální, v barvě a rozměru např. obkladu správní budovy spolchemie, naštěstí se alespoň nezrealizovaly zamýšlené postmoderní pruhy, to už by byl opravdový výsměch arch. Arnoldovi ...
ad5 plastová okna - nejde ani tak o materiál (i když plast po pár letech není moc hezký) jako o to, že nikdo z místních výrobců nemá chuť ani neumí udělat kopie původních profilů, zamění je jednoduššími / zde jsou myslím použita hliníková, což je ještě dobré
ad6 předimenzovanost pavilonu je právě ta expresivita, je to jistě monumentální stavba, podívejte se např. na film Metropolis od Fritze Langa - je to tento kontext, uznávám že menší budovy mohou být příjemnější / ale není škoda tuto vrstvu z ústí vymazat?
ad6 (u chemičky a předlice) právě proto, že návrat není možný, už nikdy neobnovíte drobnou strukturu, drobné vlastníky nahradí jeden velký, pak půjdete okolo jedné dlouhé fasády a zanikne pocit města (viz např. komplex masarykova oproti původním domům) / předlicím vybourání nepomůže, jen zájem o místní lidi, sociálně integrační vzdělávací programy - po vybourání by okamžitě vznikly na jiném místě (nebo by se přeplnily kriminály / o jiných variantách ani nemluvím, z toho už jsme v evropě snad vyrostli)

| 03. 01. 2009 | 14:17 Odpovědět

Díky za hezky psanou reakci, ne úplně souhlasím,ale každý máme vkus a citlivost na přestavby historických staveb jiný,což respektuji. Jen bych ještě upřesnil můj názor k "zásadnímu řešení Předlic a prostoru kolem Západního nádraží". To,jak se tyto lokality již 20 let nedaří nějakým způsobem uvést do civilizovaného stavu,to je právě důvod toho,proč bych navrhoval stávající výstavbu demolovat. Ale stejně jako vy rozhodně nesouhlasím s nahrazením stávajících staveb nějakými monstrózními monobloky. Představoval bych si právě rozdrobení stávající sítě ulic na větší počet, zachovat výšku budov, ulice možná rozšířit kvůli linivé výsadbě, která tam chybí....a vůbec jsem nepomyslel-zejména v Předlicích-na nějakou likvidaci tamního obyvatelstva. Předlice již budou natrvalo romské a tomu se lze jedině přizpůsobit. Názor ohledně sociální programů a většího zájmu dost podporuji, protože to je nutná podmínka zlepšení hrozných životních podmínek tamních lidí. Ale také je pravda, že romská monokultura oblasti nesvědčí a že kdyby se část Romů mohla přestšhovat do jiné ústecké části, tak snad i to by pomohlo ztráty charakteru ghetta. Tím nemyslím přestěhovaní čunkovského typu! Šlo mi prostě jen o to, že chátrající typizované domy z 19. století, které se od sebe liší jen fasádou, bych klidně obětoval čemukoliv, co by zlepšilo tamní hroznou sociální situaci. Ale je mi zcela jasné, že nastěhovat lidi do nového samo o sobě nic moc neřeší, navíc se tak nesmí dít proti jejich vůli, nemluvě ani o vlastnických právech majitelů stávajíích domů...
A abych se vrátil k nemocnici-pokud jsem porozumněl dobře novým zprávám-tedy že pavilon má být zbořen proto,aby byl nahrazen novou-a navíc ještě větší variací na původní stavbu,tak je ta demolice skutečně hloupost.

Tomáš Lichtenberg | 03. 01. 2009 | 15:41 Odpovědět

Já s vámi souhlasím asi v jediném - že památkářský fundamentalismus není zcela na místě, asi jako každý jiný fundamentalismus, třeba ten demoliční. Demolice je podle mně vždy krajním řešením, když už není jiné cesty. To ale není případ Ústí a (dnes zdevastované) zástavby mezi divadlem a chemičkou. Z vašeho příspěvku jsem pochopil, že činžákovou zástavbu 19. století považujete za téměř překonanou a viníte ji ze současného neutěšeného stavu čtvrti. Já si naopak myslím, že klasická bloková struktura je pro (zvlášť naše) město nenahraditelná a je potřeba si uvědomit, že zrovna tento typ zástavby tvoří základ, neboli "maso", téměř všech evropských měst! Přes veškerou krásu a různorodost, architektura 20. století, která přišla po moderně, není schopna sama o sobě takové "maso" vytvořit (tím nechci vůbec hanět soudobou architekturu). Říkáte "typizované domy" 19. století, ano, máte pravdu, ale v té jejich typizaci, úžasné variabilitě a možnostech využití je právě skrytý ten úžasný městotvorný potenciál. Já myslím, že cestou "udržitelného rozvoje" měst není demolice nebo náhrada, ale jak říká J.Jehlík - ZAHUŠŤOVÁNÍ - nebo jak píše tady Matěj - VRSTVENÍ ;D

Kromě toho, problém současného stavu lokality u Záp. nádraží není problémem typu zástavby a už ani sociálním. Je to oblast, která podle mně trpí blízkostí chemičky a jejím nedostatečným propojením s městem a městským životem. Tenhle problém se nemůže řešit lokálně, je to o nějaké nové urbanistické koncepci a definování, jakou úlohu má chemička ve městě hrát. Jestli má být jen nezávislou průmyslovou zónou, trpěnou ze strany města, nebo jestli by nemělo dojít k nějaké urbánní symbióze...

Marek Machačný | 13. 01. 2009 | 18:47 Odpovědět

Trochu popřu sám sebe, když přiznám, že činžáky z 19. století mají jisté klady, nedávno mě na ČT 2 dost překvapilo, že tato architektura je např. dost dobře adaptovatelná na formu pasivních domů. Takže ji apriori nehanobím. Ale jde mi o to, že když už situace došla tak daleko jako na západním nádraží, tak bych to využil jako novou možnost-a samozřejmě bych trval na blokové zástavbě, protože ta, když se dnes vyjímečně realizuje, tak bývá dost zajímavě řešena-a většinou méně uniformní než neoklasicistní domy. Nikde jsem taky nepsal, že architektura je viníkem současného stavu. Jen to, že nejde v dané lokalitě o žádné klenoty, které je nutno za každou cenu zachraňovat-teď nemám na mysli relativně živý blok kolem České Besedy-ale o frontu vybydlených domů blíže k centru. Souhlasím, že se zásadně musí řešit otázka Spolchemie, protože pokud bude výroba zachována ve stávající lokalitě v dosavadní úrovni, tak ten prostor revitalizovatelný prostě není. Pak se ale dostáváme k širší dimenzi problému, protože tato zpustošená oblast vlastně souvisí s prázdnými plochami, které se táhnou až současnému autobusobému nádraží a přitom jde stále o centrum města. Rád bych tam viděl bytové bloky s obchody v přízemí-ale zřejmě se tam i díky tragickému zábavnímu centru u mariánského kostela natáhne ještě více dopravy a pak si neumím představit, kdo v celé této oblasti bude bydlet. zdá se mi, že město svými současnými kroky jakoby připravovalo půdu pro to, aby k likvidaci té zástavby u záp. nádraží došlo a pak aby se tam vytvořil nějaký industriální-a zase mrtvý přívažek centra.
K tomu zahušťování/vrstvení zástavby-souhlasím jen z části-protože sám bydlím ve čtvrti, která má podobný vzhled jako výše zmiňovaná, je o něco více postižena dopravním ruchem, méně devastovaná průmyslem-ale kvůli stínu vytvářeném protějšími bloky tam to bydlení nestojí za nic. Vůbec mám pocit, že se na nějakou "psychohygienu" architektury v 19. století myslelo jen ve výstavných čtvrtích.
Jinými slovy, já bych ty domy ve skutečnosti viděl rád opravené-jak v Předlicích,tak u Chemičky a vůbec kdekoliv v Ústí, jen prostě v některých oblastech pochybuju, že se to někdy povede. A pokud třeba ano, tak, aby se tam hezky žilo a aby se ten stav podařilo nějakou dobu udržet.
Ale o tom je celé toto diskuzní fórum, aby se nějak vytříbily názory na to,co má smysl zachraňovat a co ne.

Jan Benda | 20. 12. 2008 | 10:38 Odpovědět

Pánové, jsem moc rád za tento portál, ale zdá se mi, že diskuse zde ve finále bohužel ještě nic neřeší. Osobně mne velmi hněvá řada věcí kolem architektury a nové výstavby v Ústí. Jenže obecně znám jen dvě cesty, jak naložit s hněvem. Buď smíření se s vlastní bezmocí a nebo prosazení změny. Tedy akce! Pro kterou cestu jste vy? :-/

ěj | 21. 12. 2008 | 00:01 Odpovědět

jsem jistě pro akci, ale potenciální čas na ni mi vyčerpává tvorba tohoto webu / těším se, že se akce ujme někdo inspirovaný těmito shromážděnými informacemi :-)

Tomáš Lichtenberg | 22. 12. 2008 | 02:31 Odpovědět

(Nejen) já myslím, že pánové Páral, Krsek a Vaca toho skrze tento portál pro Ústí dělají zdaleka nejvíc a těžko po nich požadovat víc. Já už tady před časem navrhoval jakési iniciační setkání, které se příliš (ba vůbec) nesetkalo se zájmem. Představoval jsem si to jako nezávazné neorganizované popovídání si nad pivem, ze kterého by mělo vyplynout, jestli nás něco štve, pojmenovat to a případně navrhnout, zda se to dá nějak řešit. Ta možnost tu stále je...
Co se týká přímo kauzy Kampus, zřejmě to hoří víc, než jsem si myslel, takže zkusím udělat to základní, co mě napadá, tzn. poptat vedení UJEP, co se vlastně děje, jestli existuje nějaká komplexní studie přestavby a v jaké fázi případné jednotlivé projekty jsou. Koneckonců, to může udělat každý, a když se jim začnou kupit dotazy podobného obsahu, možná se začnou chytat za nos ;)

ěj | 19. 12. 2008 | 12:26 Odpovědět

Jestli si královské město Ústí n. L. a univerzita (sic!) zboří pavilon chirurgie, to nejprogresivnější, co tu z první republiky zbylo, tak celému světu ukážeme, že jsme opravdoví ubožáci.

Tomáš Lichtenberg | 10. 10. 2008 | 22:57 Odpovědět

Tak se zdá, že další devastaci areálu bývalé nemocnice může oddálit už jen Liška ryšavá http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20081009_rn_stavba_kampus_ohrozena.html ...tak trochu Pyrrhovo vítězství :D

ěj | 22. 08. 2008 | 13:46 Odpovědět

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20080820_rn_kampus.html
článek a diskuse v ústeckém deníku

ěj | 07. 08. 2008 | 13:39 Odpovědět

tak prý naděje na uspořádání soutěže po půl roce zanikla ... připravují se opět demolice a nekoncepční výstavba po pavilonech ... kvestor UJEP Filip Brodský zmizel z úřadu ... rektorka se údajně vyjadřuje nejasně

Tomáš Lichtenberg | 07. 08. 2008 | 22:27 Odpovědět

:(

Tomáš Lichtenberg | 18. 01. 2008 | 16:32 Odpovědět

Jak jsem pochopil, k realizaci byl vybrán (kdo vybíral? jak vybíral? z jakých návrhů vybíral?) návrh Zdeňka Štastného a Jiřího Kňákala, který očividně nesahá studentským pracem z Bratislavy ani po kotníky. Bohužel snad nikdo (kromě magistrátu, vedení UJEP a projektanta) neví, co se tam právě děje. Jak příznačné pro budování v tomto městě. O absenci arch. soutěže nemluvě! Přitom jde o tak výhodnou lokalitu, kde by se daly dělat divy...

Jan Vaca | 18. 01. 2008 | 17:32 Odpovědět

O kampusu ví nejvíc kolega Krsek, takže je to spíš otázka pro něj. Pokud se ale nepletu, tak snad ještě nikdo vybraný nebyl. Ale stoprocentně to nevím. Popoženu Krska, aby to tady vysvětlil. :-)

Martin Krsek | 21. 01. 2008 | 14:16 Odpovědět

K realizaci zatím nebylo vybráno nic. Dříve vedení univerzity prezentovalo studii Šťastného a Kňákala jako oficiální materiál pro přípravu stavby. Mnoho se ale po té změnilo k lepšímu. Zásluhou spolupráce ústecké katedry historie a bratislavské architektury se rozpoutala diskuze o důležitosti architektonické soutěže. A nové vedení univerzity je jejímu vyhlášení údajně nakloněno.
Bohužel již nelze zvrátit naprosto nekoncepční začátek výstavby kampusu - rekonstrukci pavilonu B pro FUUD. Pavilon je přestavován, aniž existuje jasná představa o jeho roli v budoucím celku. Necitlivý je i samotný způsob přestavby této kvalitní prvorepublikové architektury.