RSS Facebook

Diskuse 

Obecná diskuse - generátor témat

 

Založeno: 08. 12. 2014 | Počet příspěvků: 258

V této obecné diskusi se můžete vyjádřit k čemukoliv co souvisí s architekturou v okrese Ústí nad Labem. Pokud se některé z témat ukáže jako živé, bude přeřazeno do zvláštní diskuse, která bude jen pro něj. Živěji se však v současnosti diskutuje spíše na našem profilu na facebooku.

Vložte příspěvek





Diskuze

Vladimíra Kodajová | 26. 04. 2023 | 20:55 Odpovědět

Dobrý den, nevíte prosím, jak to v současnosti vypadá s vilou Tronko? Vím jen, že se ji dlouhodobě nedaří prodat. Pravděpodobně je to kvůli vysokým nákladům na bydlení? Nejsou rozpracované nějaké projekty pro alternativní možnosti jejího využití? Předem děkuji!


ladaj | 20. 06. 2020 | 16:31 Odpovědět

https://www.facebook.com/obvodstrekov/posts/2289016601406371
https://www.strekov.cz/cz/aktuality/hlavni-zpravy/prezentace-studentu-cvut-praze-2.html


Střekov | 24. 06. 2020 | 01:18 Odpovědět

https://www.strekov.cz/cz/aktuality/hlavni-zpravy/prezentace-studentu-cvut-praze-2.html
Účast na představení studentských návrhů pro spodní Střekov - Bylo to pro mě veliké dilema, jestli se akce zúčastnit či nikoliv :-( Na jednu stranu jsem se zúčastnit nechtěl, tušil jsem, že uvidím oponenturu k návrhu nákupní zóny, o které bude pravděpodobně na podzim referendum, a u které již není mnoho prostoru ke změnám, protože se o její podobě jednalo příliš dlouho, více než 8 let a investor, majitel pozemků, již není nakloněn velkým změnám. Na druhou stranu mi bylo líto studentů, kteří pravděpodobně netušili, do jaké situace se dostali a přišli prostě představit svoje práce. Bohužel všechny tři představené práce vypadaly téměř stejně, tedy přesně tak jak prosazují odpůrci investorova návrhu nákupní zóny s obchodem Lidl. Viděl jsem tedy tři téměř na chlup stejné návrhy s blokovou zástavbou, s pětipatrovými budovami plnými bytů a ve dvou návrzích nebyl ani Lidl, jen malé krámky. Že by jasné zadání jak mají návrhy vypadat? Před návštěvou prezentace jsem doufal, že uvidím něco zajímavého, moderního, co se třeba prolíná s historií, čím bude Střekov přitahovat zájem, co přiláká nové obyvatele, návštěvníky, investory, něco co schová ta příšerná sila Setuzy. Mohli sila Setuzy doplnit nějakou plastikou, vyhlídkovým molem a zakomponovat ji do nově navržené architektury. Třeba na ně můžeme namalovat Šichtovu továrnu s 3D efektem nebo les, vodopád s večerním videomapingem ;-) Zkrátka schovat, zamaskovat tu “betonovou hrůzu” a udělat z ní výhodu, lákadlo pro návštěvníky. Nic takového se však nenastalo, kreativita “0” a viděl jsem jen návrat do historie Střekova. Ta je, podle mě, pryč a je třeba se dívat dopředu, inspirovat se v jiných městech, respektovat aktuální potřeby obyvatel, aktuální stav života v naší společnosti a přestat zarytě trvat na obnově historie Střekova v jeho přesné podobě. Chystaná nákupní zóna bude montovaná stavba, kterou lze jednoduše zbourat, recyklovat a až bude v roce 2050 jezdit do Ústí n.L. rychlovlak, tak můžeme začít betonovat do výšky a postavit finální architekturu. Do té doby bychom měli na těchto pozemcích mít cokoliv, co budou moci využívat obyvatelé Střekova.


Střekov | 24. 06. 2020 | 01:21 Odpovědět

výše kopírované z : https://www.zalepsistrekov.cz/starosta


| 03. 12. 2023 | 07:49 Odpovědět


ladaj | 05. 11. 2019 | 19:09 Odpovědět

https://www.facebook.com/ZaLepsiStrekov
projde to radnicí? viz 5.11.
otázka: líbí se vám? odpověď: mě NE


Milan Plachký | 25. 05. 2017 | 13:37 Odpovědět

Valtířovská hrobka rodu Chotků se pyšní dvěma novými vitrážovými okny
http://usti.idnes.cz/valtirov-rod-chotku-hrobka-vitraze-d6f-/usti-zpravy.aspx?c=A170524_2328064_usti-zpravy_mi


Pietro | 26. 09. 2016 | 19:23 Odpovědět

Konference k vysokorychlostním tratím, kde se mimo jiné dozvéme další věci o VRT Praha - Dresden (což se týká i našeho města: http://www.sizi.cz/file.php?nid=14068&oid=5205531


Kamil Podroužek | 02. 08. 2016 | 16:33 Odpovědět

Navrhované vnější schodiště do Šikmé věže kostela Panny Marie ze všeho nejvíc připomíná klec na opice. Jako ironická reflexe turistického průmyslu je to výborné! Jen škoda toho kostela, ten za to nemůže.


Vladimír Charvát | 27. 06. 2016 | 13:30 Odpovědět

K činnosti hlavního architekta 2016
Činnost hlavního architekta za poslední půlrok byla rozložena napůl mezi operativní a správní činnost a napůl mezi koncepční činnost. Operativní - zejména konzultační) činnosti jsme vykonávali na projektech do centra i na okraj města. Zajímavým záměrem je dostavba výstavního prostoru s kavárnou v areálu kláštera sv. Vojtěcha, které budou orientovány do veřejného prostoru ulice U kostela, návrhy barevnosti fasád zrekonstruovaného pláště základní školy Mírová a další barevnosti objektů či školek (např. již hotová revitalizace fasád školky Vojanova). Snažíme se podchytit včas záměry města i investorů, ještě než se začne vytvářet stavební dokumentace. Řada investorů si již přivykla konzultovat vhodnou barevnost, hmotovou skladbu či úpravu veřejných prostranství. Každý záměr má svůj vývoj, svůj čas a svůj život, takže myslím, že je dobré přesvědčit klienta postupnými kroky a práci rozložit do několika etap a postupně dojít k výsledku, zohledňující architektonickou stránku věci. V případě kláštera jsme došli i přes sledování rozdílných cílů k dobrému řešení.
Z koncepčních materiálů zůstáváme u "silných" témat - vysokorychlostní železnice ve městě, dostavby D8 a změny zatížení vnitřních komunikací města, prověření prostoru Krásné Březno pro překladiště, přístav, nevyužité areály - brownfields a zejména příprava nového územního plánu.
K územnímu plánu - jako jakýsi nultý krok musí být do konce roku vyhotovena Aktualizace územně analytických podkladů, ve kterých je třeba shromáždit poznatky o hodnotách, limitech, střetech a záměrech. Ujali jsme se doplnění hodnot území, protože tato kapitola bude důležitá pro zadání nového územního plánu. Po vymezení hodnot jsme nápomocni při zákresu záměrů v území. Pro územní plán ale stále chybějí prověřovací studie důležitých území města, abychom mohli napsat kvalifikované a vyvážené zadání pro územní plán. Pouze prověřením určitého místa, uzlu či plochy ve variantách si můžeme udělat obrázek o správné náplni, správném hmotovém či architektonickém řešení. Toto však město nepřipravuje a ochuzuje se tak o vlastní názor, o formulování vlastní vize (ať to jakkoli otřele vyznívá). Posun v řešení koncepčních úloh je patrný - domníváme se, že je pro dopravní a komerční účely dostačující prostor Západního nádraží, že není nutné dále zbytňovat přístav v Krásném Březně a že je stěžejní zejména rekreace a bydlení spojená s tokem Labe. Po vyhlášení toku Labe NATURou bychom ani jiné cesty nehledali - výstavba plavebních stupňů není hospodárná (zejména ve smyslu cena/výkon), protože jasnou prioritou je železnice v kombinaci se silniční dopravou. Připojil bych se k Saské koncepci - Labské údolí jako rekreační a rezidenční území s obsluhou příměstskou železnicí. Navíc i kraj přichází s koncepcí, která se opírá o železniční spojení v rámci Ústecka.
Dalším tématem je formulace obecných cílů - město Ústí nad Labem jako krajské město s krajskou a regionální vybaveností, s vysokým školstvím, jako regionálně důležitá křižovatka dopravních cest, s dopravními terminály, město doplněné přiměřeně výrobními činnostmi, město s důrazem na přírodní hodnoty území. A ještě zmíníme jeden okruh územního plánu (minule nebyl dokončen) - iniciační a pobídková funkce územního plánu. Město musí vytvářet podmínky pro žádoucí činnosti ve městě, musí připravovat územní podmínky, např. držbou pozemků, a daňovými nástroji řídit vývoj města. Není možné, abych stále za minimální nájem preferoval na hlavním náměstí prodej čehokoliv za minimální ceny a jakousi celoroční výprodejovou přehlídku. Z toho se město nevytvoří.
Jsme rádi, že vznikají ve školách úlohy, které se váží k tvorbě kvalitního města, k tvorbě kvalitních veřejných prostranství Ústí nad Labem. Břehy Labe jsou tak věčným tématem.


Vladimír Charvát | 16. 12. 2015 | 18:52 Odpovědět

Prvním svým komentářem jsem chtěl říci, že zanedbanost města je hlubší než předpokládáme, s většími deficity faktického stavu i stavu řízení. Prvním komentářem jsem chtěl říci, že rozvoj města začíná u drobných úloh, u úloh s barvou, u úloh fasád a objemů domů. Tyto úlohy téměř nikdo ve městě neumí a ti, kteří se tím živí, dostanou stavební povolení na cokoliv na běžícím páse. Od drobnokresby se odvíjí kvalita městského parteru a posléze celá atmosféra města. Nikdo si při rozhodování dostatečně neváží hodnot, odkazu, historického konceptu. To nejsou stesky na jednom místě, je to realita, která zatím nemíří ke změně.
Podobně je tomu u základních, "velkých" témat, která je třeba řešit. Je téměř jisté, že dopravní koridor podél Labe z Hřenska do Ústí bude zklidněn, bude sloužit místní a rekreační dopravě. Dojde ke změně dopravních proudů - příští rok se propojí D8 v celé délce a hlavní železniční trať bude směrována krušnohorským tunelem do Saska. Bude připraven nový přivaděč z trasy D8 do Děčína a dvě železniční tratě na břehu Labe budou sloužit pro osobní příměstskou dopravu, zklidní se prostor Pražské. To je impuls, který by měl městu pomoci v revitalizaci těchto částí města. Revitalizaci si zaslouží především Krásné Březno. Je velkou strategickou otázkou, zda posilovat prostor říčního přístavu Krásné Březno do velikosti republikově významného terminálu. Tento terminál by vytvořil plošně rozsáhlou a neprostupnou zónu (třeba jako Předlice) a nadobro by oddělil Krásné Březno od řeky (od Drážďanské k Labi), protože terminál si vymůže veškeré disponibilní plochy mezi železnicí a Labem. Myslím, že je tady málo prostoru na mimoúrovňové křížení silnice a železnice a málo prostoru na to, abychom definitivně ustřihli Mariánskou skálu a ZOO od nivních městských poloh. Stejně by tomu bylo v oblasti Pekařská. Výkup a asanace je řešení, ale vznikne území nikoho, bez obyvatel, bez vybavenosti. Terminál bych směřoval do prostoru Západního nádraží. Za prvé tady skončí první etapa výstavby vysokorychlostní trati a veškerá osobní i nákladní doprava se soustředí na tomto místě. Odtud mohu uvažovat např. s jedním párem kolejí do přístavu a konec. Zbytek je třeba převést na D8 a železnicí dále od republiky. Jižní strana Západního nádraží má předpoklady a kapacitu pro uzel republikového významu a má navíc přímé napojení na Žižkovu. K tomu, abych tento uzel podpořil bych měl vybudovat nový dopravní terminál, kde se bude stýkat pět směrů tratí a bude přímá návaznost na město. Z podkladů ministerstva dopravy však vyplývá, že VRT nebude řešena mimoúrovňově, ale bude součástí kolejiště Západního nádraží. Toto řešení považuji za špatné, protože se vzdávám veškeré výhody mimoúrovňového trasování VRT. Pak by bylo nové hlavní nádraží těsně za Západním nádražím, směrem k Panské ulici. Toto situování je dobré, ale stále neumožňuje přímou vazbu na centrum, kdy tento bod leží na křížení stávající trasy Děčín - Praha a nové VRT. Tuto variantu prověřila diplomní práce na Liberecké univerzitě. Výše uvedené záměry je třeba již prověřené včlenit do územního plánu, je třeba zadat prověřovací studie na začátku příštího roku. Stejně tak jsou důležité prostory Vaňova, Střekova a Předlic. Město musí nastolit politiku pobídek a iniciace. O tom příště.


Tomáš Stanislav | 17. 12. 2015 | 18:55 Odpovědět

Důvodem proč v Ústí nad Labem zamrzl jakýkoliv rozvoj je v tom, že profíci z oboru se vyžívají ve svých nabitých znalostech a vizionářsky fantazírují o přebudování města, přičemž fakticky plivou na udržovací řežim chodu města, který v podstatě neexistuje. Ústí potřebuje, jeden drobný zásah do veřejného prostoru za druhým. Jinak než postupně a v horizontu mnoha let to nepůjde. V Ústí nad Labem, díky obyvatelům(a to i těm, kteří si myslí že jsou kulturně/vzděláním nad průměrem) a celkově toho "jak to chodí v České republice", nikdy nevytvoříte stav nějaké koncepčnosti/manuálu ála "pražské stavební předpisy", či něco tomu podobného. V příspěvku Vladimíra Charváta je hojně zmiňováno Krásné Březno. Je to čtvrť, která má velmi zajímavou a pro život ve městě vynikající lokalizaci. Jak bylo už napsáno, tak je zde mnoho "brownfieldů", které si vyloženě říkají o nějaký koncepční rozvoj. Avšak prosím ptám se Vás všech architektů a urbanistů, motajících se okolo Ústí... proč se vůbec zatěžujete nějakými fantaziemi na rozvoj, když realita je taková jaká je. Viz. pozemek po bývalém Zahradnickém podniku, který je ve vlastnictví CPI - společnost s velkým kapitálem/možností si půjčit nějaký slušný balík peněz... když i takovýto subjekt, je natolik chudý, že i z mého laického hlediska takovou dokonalou oblast pro rodinné domky/vily/(trocha zahrádek?), zaplácne obligátním supermarketem... tak co pak chcete koncepčně řešit? Takhle zvnějšku Vám říkám, že mrháte většinu svých sil. Sice je to na logické záležitosti, ale je to mimo realitu. Více by prospělo, když byste se zabývali drobnými věcmi - fungovat jako takový koordinátor... tu si vzít na paškál veřejný prostor okolo západního nádraží, támhle nějaký park a tak podobně... prostě to dělat, tak jak se dělá velká politika a byznys u nás(přes vliv a tomu podobné) a to nemluvě o tom, neustále se pokoušet politiky(a nejenom je, protože ti nejsou to hlavní co řídí jak to tu vypadá), zvenčí a drobně vzdělávat vůbec přemýšlet o architektuře, urbanismu a všemu co je s tím spojené(každý si najde, něco co je mu blízké... stačí mu to vhodně "naservírovat"). Doufám že časem pochopíte, že stačí málo aby se daly věci do pohybu... bohužel k tomu máte asi ještě dlouhou cestu, ale hodně Vám to ulehčí když se naučíte na chvilku "vykouknout ze svého oboru ven, do reality".


Tomáš Stanislav | 17. 12. 2015 | 19:10 Odpovědět

Ještě přidám, že nechápu proč se vůbec zabýváte VRT. Když je to pouze tunel. :D Nic jako VRT u nás v dohledné době nebude, jediný o co jde tak je vyvézt prostředky do soukromých kapes.. :) A když už byse náhodou opravdu začalo stavět, tak to bude nekvalitní protože si na takové velké stavbě, tuplem budou chtít nahrabat. :)


Martin Krsek | 18. 12. 2015 | 10:51 Odpovědět

Vaše doporučení zní velmi realisticky. Webové stránky, na nichž diskutujete (a to je skvělé), takto "drobně zasahují do veřejného prostoru" už deset let. Připomenu jen největší z těch drobností, a to demolici pavilonu A v univerzitním kampusu. Podařilo se nám změnit vzor, který vysílala místní univerzita vůči veřejnosti a z necitlivého likvidátora architektonických hodnot je kultivovaný investor pořádající architektonickou soutěž. Samozřejmě by bylo skvělé, kdyby se podobných zásahů podařilo mnohem více. Přesto nelze rezignovat na koncepční "vizionářské fantazírování". Zmiňovaný kampus je děsivým příkladem absence jednotící vize. Lepí se, jak jde čas, tu více, tu méně kultivovaně a ani špičkový nový pavilon od vítěze soutěže slavného architekta Pelčáka tento deficit nezvládne zastřít.


Tomáš Stanislav | 18. 12. 2015 | 12:51 Odpovědět

Proč to musíte hnedka brát, jako osobní útok. :(


Martin Krsek | 18. 12. 2015 | 13:44 Odpovědět

Tak jinak, Vašeho názoru si cením a myslím, že v sobě zahrnuje mnoho konstruktivního, avšak vyzněl, jako by tu "odborníci" nedělali nic jiného, než spřádali bláhové vize. Ano, je tu řada zástupců od fochu architektonického, která nemá ani vize, ani nepřispívá drobnými zásahy ke kultivaci veřejného prostoru. Pak jsou ale tací, kteří sice mluví o někdy těžko uchopitelných vizích, ale ty drobné zásahy jsou součástí jejich každodenního činění.


Vladimír Charvát | 18. 12. 2015 | 15:47 Odpovědět

K příspěvkům
Jsem rád, že se na texty ozývají reakce. Tedy k textům a reakcím - jsou věci, které jsou z minula rozjeté, např. zmiňované CPI markety na ploše zahradnického podniku. Konzultovali jsme s investorem a ptali se na důvody, proč mají být komerční plochy, kterých je nadbytek, ještě dále ve městě vymezovány. Odpověď sice nebyla přímá, ale dalo se z ní usuzovat, že křižovatku jim zaplatí ŘSD, trolejbusovou trať město a oni jenom pronajmou nebo prodají objemy a parkoviště, protože to jsou nejlevnější a nejnávratnější investice. A územní plán si už zařídili.
Tak - drobnosti. Ozelenit Tovární, na tom se shodnou všichni politici unizono, je to výborný, ale nemáme to v rozpočtu a není na to dotace. Zato v rozpočtu je úprava ulice Panské, dokonce dotační. Sice nevíme k čemu je to dobré, ale máme to i s šutrem.
Konzultovali jsme s Chemičkou jejich zeď a teplovod, ano oni to chtějí zlepšit, ale nejlepší by bylo, kdyby to zaplatilo město, protože to je na stranu města a ne do jejich areálu.
Teplovody, produktovody - chceme teplovody do země - kdo byl před dvaceti lety v Turíně, ví o čem je řeč - až budete dělat rekonstrukci, dejte vedení pod zem. Reakce - nejde to. Nechápu, jak se celý Turín zbavil lávek, posterů, trub a teplovodů.
Neprůjezdné a zadrátované ulice v centru - proč? Jak to, že je to majetek soukromých osob a ne města. Ale i přesto - je zde vymezen veřejný prostor, ale stavební úřad nepřijde a nenařídí odstranit. Stejně tak chátrající budovy - město může dát pokutu, ale nedá. Radši nechá spadnout.
Výstavba na Střekově - podobná kauza jako zahradnický podnik. Místo tří městských bloků parkoviště se supermarketem. Investor intenzivně posílá žádosti a my zatím intenzivně odoláváme. Vidíme, že i náprava drobností dá velkou práci a spolkne mnoho času.
Dalším neuralgickým bodem je bývalé autobusové nádraží - vlastník neví, jak z něj dostat peníze, tak přichází s jedním nápadem za druhým - autobazar, parkoviště kamionů, apod. Zatím odoláváme.
To je vlastně i k tomu koukání ven, jestli jsem odpověděl.


Vladimír Charvát | 11. 12. 2015 | 15:20 Odpovědět

Diskuze nad stavem architektury a města
K napsání příspěvku mě vlastně nepřímo vyzval prezident, přestože s ním málokdy souhlasím. Ústí nad Labem je skutečně den po válce, ve městě se nepečuje téměř o nic - ale abych nebyl nespravedlivý - pečuje se málo. A město Ústí je pacient, který se stále nechce léčit (což není z mé hlavy). Pacient, který se neléčil za času opoziční smlouvy, neléčil se ani za nastupující pravicové vlády, ani za nastupující levicové vlády. Město vlaje ve víru událostí.
Předkládám několik příkladů. Pavilon nemocnice v kampusu. Stejně jako řada jiných projektantů si myslím, že šlo budovu využít a přestavět ji nebo se o to aspoň pokusit. Snad bude objem nahrazen novou hodnotou - což je obecně platný a neměnný princip v budování města. Budování města je založeno na přestavbě či bourání nepotřebného, ale všechno je otázkou míry. Přestavba MŠ V Zeleni, přestavba plaveckého areálu Na Klíši, návrhy fasád školy Mírová a mateřské školy Vojanova a Jitřní. Už při prvním zhlédnutí projektů bylo jasné, že město téměř nepožaduje kvalitu, a to ani ve stavební části, natož v architektonickém či urbanistickém řešení. Asi nejhorším příkladem je areál Klíše, kde nezvládnutá hmota, dispozice a navržené materiály nehrály ani postmoderní kakofonii, ale pouhou odbytou práci za málo peněz. Od krásného objemu k objemu pneuservisu, od přehledných půdorysů a provozních návazností k "zatlučené" dispozici bez oken a bez výhledů na město (což bylo hodnotou prosklené architektury pozdního modernismu 80. let). Reforma byla možná nakonec pouze v detailu dlažby a někde v úpravě objemu, ale hlavně přišla pozdě, bez odborné diskuze a bez formulace základních cílů. Tato úloha nebyla kupodivu postavena na nedostatku peněz, ale na překotnosti, na úprku dotačních titulů a jak se nakonec ukázalo, byla nevyužitou příležitostí. Podobným výsledkem hrozí další stavební akce, kdy vrchu nabývá neujasněnost priorit, cíle. Stavte za každou cenu, ne za naše peníze a také co nejlevněji a bez ohledu na výsledek - s touto výzvou se setkáváme často a tak vzniká téměř toxicky (nebo chemicky) modrý stadion, vznikají dílčí objemy a novotvary ve městě, záměry v nesouladu s kvalitou původního návrhu (hotel Bohemia, upravená budova naproti nádraží, návrh dostavby před Krajským úřadem).
Tato společnost nepotřebuje kvalitu. Tento závěr lze téměř zobecnit, prolíná všemi výše jmenovanými akcemi. Ale my naopak musíme mít čas, potřebujeme čas na odborné a kritické diskuze, potřebujeme čas na získávání podkladů, na inspiraci v zahraničí, my potřebujeme kvalitu.
Stojí před námi přestavba uzlu Západního nádraží s novým nádražím (které zatím nastínil špatný koncept nehodný prvního semestru architektury), výstavba cargo areálu a překladiště mezi D8 a vysokorychlostní tratí, přestavba Krásného Března na republikově významný přístav, resp. terminál. Musíme vědět, zda se Krásné Březno bude dále "oddalovat" od města nárůstem dalších průmyslových ploch nebo budeme usilovat o "propojené" město s revitalizací areálů brownfieldů. Musíme vědět, jestli tady budou bydlet obyvatelé (ne s argumentací, že tam dneska nikdo bydlet nechce), jestli bude přístav průchozí po přístavní hraně, jestli tam bude vybavenost. Musíme vyhodnotit potenciál každého území, o to víc toho již "ztraceného". Uspořádání osy podél Bíliny a Labe bude mít zásadní vliv na vývoj a charakter města. Jestliže se budou dále rozšiřovat místa nikoho, části města zející prázdnotou, pak tomuto městu nebude pomoci a pacient bude dál pomalu umírat. Jeho stav pak nelze resuscitovat ani novým územním plánem.


ěj | 11. 12. 2015 | 16:04 Odpovědět

Vážený pane městský architekte, je to spousta stesků na jednom místě a žádné řešení. Primář nemůže jen rezignovaně rozpřáhnout ruce a říct, že jeho pacienti se nechtějí léčit. Co jiného to je, než zázrak, že nakonec proběhla "soutěž o návrh" na novou budovu univerzity a budeme tu mít špičkovou budovu od Pelčáka. Kde je ale Vaše masivní podpora těchto snah? Musí za to bojovat jen občanské iniciativy? I vaše pozice je vybojovaná občanskou iniciativou, ale žel bez valného efektu. Kde je vaše výslovná a systematická podpora realizace vítězného návrhu expozice o našich Němcích od Projektilu? A stejně tak vítězného návrhu na prostor mezi Labem a Forem od Prokše, Přikryla a Kotláře resp. Hlavatých? Prosíme, zařiďte, nebo svým hlasem alespoň výrazně akcentujte (třeba spojte svůj apel s pohrozením svou rezignací) aby na nový územní plán byla vypsána architektonická soutěž tedy soutěž o návrh (nikoliv obchodní). Je to Vaše zodpovědnost!


Jan Harcinik | 17. 12. 2015 | 10:26 Odpovědět

Vážený pane architekte,
dovoluji si tvrdit, že ani ve více civilizovaných městech / zemích není úplně běžné, že by politici přesně věděli, co chtějí a čím městu dobře prospějí. Potřebují za sebou mít profíky, kteří jim radí a připravují materiály, podle kterých rozhodují a vedou město. Obávám se, že toto v Ústí naprosto chybí. Kdo je ten, kdo zodpovědně vede koncepci města? Troufám si říci, že Vaše funkce volá po tom, abyste hlasitě prosazoval potřebu koncepčního rozvoje města a všemožně se snažil o architektonické soutěže a nabízel politikům vhodná řešení směrem k architektonickým soutěžím. Není možné politiky, kteří přirozeně nemohou mít ponětí o tom, co mají dělat, nebo ne, zvláště když netuší o rozvoji města vůbec nic, nechat dělat vše tak, jak jsou zvyklí... Musíme jim dostatečně kvalifikovaně radit a zodpovědně vést město směrem k udržitelnému rozvoji a zkvalitňování veřejného prostoru. A hlasitě protestovat proti jasně viditelným zlům, či špatně nastaveným směrům.


Tomáš Lichtenberg | 17. 12. 2015 | 12:20 Odpovědět

Pokud politici nevědí, co chtějí, jde o zásadní chybu. V tom případě by měli zafungovat odborní městští úředníci a vysvětlit jim, co město potřebuje. Pokud i ti selhají, je to tragédie. A pokud chybí i vyspělá občanská společnost, která tuto veřejnosprávní mašinerii úředníků a politiků dotlačí k činnosti, pak je vše ztracené.
Co se týká občanské společnosti v Ústí, není to tak zlé. Myslím, že v Ústí je hodně lidí, kteří se o otázky kvalitativního rozvoje města zajímají a jak se ukázalo v posledních volbách, i široká veřejnost se dokáže v zásadních tématech aktivizovat. Špatné je, že veřejnost, a tím méně tu odbornou, nikdo neposlouchá. Ani úředníci, ani současná politická garnitura.
Co se týká politiky, asi nemá smysl víc rozebírat, po chvilkové povolební naději se Ústí opět propadlo zpět do marasmu "udržovacího" vedení města bez vizí a cílů.
Co mě ale docela vyděsilo po přečtení příspěvku pana architekta Charváta, že jeden z hlavních odborných úředníků, hlavní architekt města, si stěžuje, že město nemá žádnou koncepci a vizi. Nejsem seznámen s tím, jaké kompetence hlavní architekt má, pokud vůbec nějaké má, ale už z pozice formálně nejvýše hierarchizovaného odborníka v oblasti architektury a urbanismu by měl jakýmkoliv způsobem tlačit na to, aby příslušný odbor seznamoval příslušné politiky s tím, co město potřebuje a snažil se je tlačit k prosazování těchto zájmů. Pokud selhávají politici i úředníci, zůstává veškerá naděje jen v rukou voličů a jak bylo s jejich ambicí po změně zatočeno, jsme viděli. Občané budou mít další příležitost za tři roky. Do té doby vše závisí na politicích a úřednících.


Jan Harciník | 17. 12. 2015 | 14:39 Odpovědět

S tím naprosto souhlasim a obavám se, že nejhorší představy se bohužel naplňují. Odborná obsazenost a akceschopnost magistrátu je na podobné úrovni, na jaké je politická situace. Pokud se nestane zásadní změna, dopadne město podobně jako Detroit, nebo jiná města. Pojďme s tím něco konečně udělat!


Milan Plachký | 30. 07. 2015 | 16:27 Odpovědět

Nová budova ústecké univerzity bude odkazovat na zbouranou porodnici
http://usti.idnes.cz/nova-budova-ustecke-univerzity-ujep-vizualizace-fb9-/usti-zpravy.aspx?c=A150730_2180831_usti-zpravy_alh


Viktor | 19. 06. 2015 | 13:57 Odpovědět

Chci se jen zeptat zda rodiné domy které se postavily od roku 1960 do roku 1989 zda až jim bude 100let zda budou zapsány mezi aretonickou památku?Bude rok 2060 je to 100 let co dům stojí nebo rok 2072 je to 100 let co dům stojí s původním nábytek lustry knihami dveřmi futry oknama střechou rýnama podlahamy chlívky altány besídkami zahradami atd.


ěj | 19. 06. 2015 | 14:20 Odpovědět

je to klidně možné, navíc, pokud jde o kvalitní architekturu od výjimečného autora, šlo by zažádat o památkovou ochranu jistě už i dnes. jen je třeba toto ministerstvu kultury nějak seriózně vyargumentovat. máte od domů původní plány?


Tomáš Lichtenberg | 17. 04. 2015 | 10:52 Odpovědět

Jenom kdybyste se někdo zajímal o plzeňskou architekturu, případně autoři chtěli porovnat databáze, tak v Plzni rozjeli vlastní web: http://pam.plzne.cz/


ěj | 22. 04. 2015 | 15:25 Odpovědět

díky moc za odkaz!
průnik s Ústím je 3 lidi a 1 objekt
http://pam.plzne.cz/architekt/54-erwin-katona
http://pam.plzne.cz/architekt/22-fritz-lehmann
http://pam.plzne.cz/architekt/25-fantisek-albert-libra
http://pam.plzne.cz/objekt/c3-2329-jesle-pro-skodovy-zavody


Vladaj | 08. 12. 2014 | 10:18 Odpovědět

Autobusové nádraží - dopravní terminál. :
Nové vedení města chce nově řešit autobusové nádraží v původní lokalitě. Přitom využití prostoru, který vznikl zbouráním "Parníku", vymezeném ulicemi K můstku, Přístavní a Přístav by autobusové nádraží přiblížilo k hlavnímu nádraží ČD a umožnilo vytvořit dopravní terminál. Zároveň použít i prostor přednádraží. . Odstavné plochy - prostory u kruhového objezdu na konci Žižkovi ulice.


Lenka | 29. 10. 2014 | 22:56 Odpovědět

Máte někdo zkušenosti s projektantskou firmou www.prozi.cz?


Milan Plachký | 18. 09. 2014 | 12:23 Odpovědět

ÚSTÍ NAD LABEM VYPISUJE IDEOVOU ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKOU SOUTĚŽ
http://www.usti-nl.cz/cz/seznamy-zprav/aktualni-informace/usti-nad-labem-vypisuje-ideovou-architektonicko-urbanistickou-soutez-2.html


honzah | 26. 06. 2013 | 19:24 Odpovědět

Gratulujem ústečákům k dalšímu Lehmannovi! Teď ještě abychom nějakého urvali i v Teplicích.


Pietro | 07. 02. 2013 | 12:24 Odpovědět

Neví někdo, kdo prznil vilku v Bělehradské ulici? (dle katastru majetek Oulického) http://www.mapy.cz/#x=14.034738&y=50.669097&z=19&t=s&c=f&d=foto_282381_1


Milan Plachký | 31. 01. 2013 | 17:47 Odpovědět

zpráva z tisku:Na podobu Ústí dohlédne pražský urbanista
http://usti.idnes.cz/mestsky-architekt-v-usti-nad-labem-d5l-/usti-zpravy.aspx?c=A130131_1883748_usti-zpravy_alh


Vlastimil Vedral | 23. 10. 2012 | 20:31 Odpovědět

Nesdílím obecné nadšení nad zřízením útvaru hlavního architekta jako součásti magistrátu města. Podobný útvar jsme ve městě měli v osmdesátých letech, devastaci středu města nemohl zabránit. I v současné době se může dostat do vleku politiků.
Smysl by spíše mělo skutečné, tedy i fyzické oddělení (nejen formální) stavebního úřadu od radnice v čele s architektem. Stavební úřady jako garant odbornosti by pak mohli podléhat nějakému ministerstvu.


ěj (Matěj Páral) | 24. 10. 2012 | 08:05 Odpovědět

Vážený pane Vedrale, prosím, pročtěte si k tématu aktuální číslo bulletinu čka (je v pdf na cka.cc). / v zásadě sdílím Vaše rozpaky / nicméně Vaše řešení se mi zdá mimo rámec legislativy: stavební úřad je z principu nezávislý, a má řešit vše minimálně a pouze dle zákona. Tedy ani hl. architekt v jeho čele by nemohl dělat nic jiného než jen úředničinu. Do procesu stavebního povolování by mohl zasahovat jen formou závaz. stanoviska či vyjádření jako dotčený orgán, pokud by jím byl, ať už by seděl kdekoliv. / ještě na okraj: Devastace středu města za socialismu byla možná hlavně kvůli absenci soukromého vlastnictví.


Vlastimil Vedral | 05. 11. 2012 | 16:51 Odpovědět

Máte zcela pravdu, můj návrh překračuje hranice současné legislativy. Mně šlo právě o to tuto diskuzi navodit. Myslím si totiž, že bez jasného oddělení stavebních úřadů od "samosprávy" zůstanou ve vleku politiků. Je samozřejmě nutno tuto změnu iniciovat. Pokud by se ale spojili ČKA a ČKAIT mohlo by se povést.


ěj | 06. 11. 2012 | 07:32 Odpovědět

zdravím ještě, rád bych to zpřesnil. stavební úřady jsou legislativně jasně oddělené (i když sedí v jedné budově je otázka, zda pomáhá, když jsou v jiné budově) a nejsou tedy ze zákona ve vleku politiků (teď nemluvím o korupčních tlacích), ale na druhou tranu nemají žádné pravomoce cokoliv regulovat. / vy navrhujete přidat moc stavebnímu úřadu, jestli to chápu dobře?


Vlastimil Vedral | 19. 11. 2012 | 20:47 Odpovědět

Přesně tak, a také zaručit skutečně odborné a nezávislé rozhodování. Legislativa je jasná, ale zároveň jsou referenti stavebního úřadu zaměstnanci radnic. V tom vidím problém.


ěj | 22. 10. 2012 | 12:04 Odpovědět

koukám, že zahalili do lešení šrámkovou ... http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/23-bytovy-dum-v-moskevske-a-londynske-ul ... neví někdo nějaké podrobnosti?


ěj | 03. 09. 2012 | 13:17 Odpovědět

už je to starší problematika a můj starší nález, nicméně - na problematické lokalitě žďárek http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/vgp-se-chysta-v-usti-nad-labem-stavet-vyrobni-haly-680939 navrhuje výrobní areál poměrně renomovaná kancelář ADNS ... http://www.adns.cz/cs/projekty/zdarek/ co si o tom myslet?


Tomáš Lichtenberg | 05. 11. 2012 | 21:28 Odpovědět

Zajímavé. Asi nejlepší (nebo spíš jediný) "urbanismus hal", co jsem v Česku viděl, lepší, než drátem do oka, ale přece jen dávám přednost Žďárecku a Libouchecku bez hal ;)


fr | 08. 08. 2012 | 11:15 Odpovědět

Dnes jsem byl v Předlicích a nestačil jsem se divit co se stalo s skladištěm firmy Lagerhausgenossenschaft. Kovová konstrukce která byla zvenku už není , vymlácená okna , dveře . Tak nám asi přibyde další chátrající budova.


Mrs Joyce | 14. 03. 2018 | 22:18 Odpovědět

Ahoj všichni jsem jménem paní Joyce z Mogolie ... Jsem zde, abych sdílel tuto poselství velkoleposti jen těm, kteří se chopí příležitosti život nabídne, aby se stal něčím skvělým a aktualizoval své sny. Pane Cliffordovi. Moje prázdná bankovní karta může vybírat 5000 dolarů denně. Dostal jsem to od něj minulý týden a nyní mám 50000 dolarů měsíčně. Prázdná ATM stáhne peníze z bankomatů a není tam žádný název, není to možné sledovat a teď mám peníze na podnikání a dost peněz pro mě a moji rodinu, abych žil. Jsem opravdu rád, že jsem se setkal s panem Cliffordem, protože potkal jsem před sebou dva lidi a vzali peníze, protože nevěděli, že to byly podvody. Ale teď jsem šťastná. Pan Rick poslal kartu přes zásilku UPS Express Delivery Delivery a dostal ji za 4 dny. Získejte vlastní kartu od něj teď, že není jako jiný podvodník, který předstírá, že má kartu ATM, vydává ji, aby pomohl lidem, i když je to nezákonné, ale pomáhá hodně a nikdo se nikdy nedotkne. Začněte žít své velké sny , žijete tak velkým a pohodlným životem, o kterém jste vždycky věřili, kontaktujte e-mail: rickatmcardoffer@gmail.com


Fr | 05. 08. 2012 | 21:16 Odpovědět

Nešlo by přidat nějaké informace o Schichtově vile ve Vaňově ?


Martina Svobodová | 25. 02. 2012 | 16:32 Odpovědět

Dobrý den, neznáte někdo historii vily Tronco (možná i Tronko) v ulici Elišky Krásnohorské na Stříbrníkách? Za informace děkuji.


Martin Krsek | 26. 02. 2012 | 10:15 Odpovědět

Já osobně jsem po tom nikdy nepátral, ale znám člověka, který mi vyprávěl poměrně zajímavý příběh vázající se k této vile, reps. k jejím původním obyvatelům. Napište mi když tak email (najdete ho v rubrice "O projektu") a zkusím Vás s dotyčným zkontaktovat.


Petra | 03. 01. 2017 | 14:22 Odpovědět

Dobry den zajímalo by me více o historii vily Tronko nebo jestli můžete mi napsat příběh který jste od někoho slyšel docela by me to velice zajímalo dekuji...kontaktujte me prosim na e-mail vackovapetra.cz@seznam.cz


Václav Veverka | 11. 04. 2019 | 14:30 Odpovědět

Vila byla dokončena v roce 1942. Stavitel a majitel byl Josef Tronko majitel stavební firmy působící v Ústí nad Labem. Byla to rodina s italskými kořeny. (někde psáno i jako Tronco.
Dcera majitele nar. 1921 Rosa Hildegarde Tronco, přežívala až do roku 1991. Za komunistů trpěla šikanou, musela příjmout do vily několik nájemníku. Postupně jí byl zabírán ostatní majetek který měla. Za to že neplatila daně a povinné odvody. Neustále se jí snažili dům zabavit. Naštěstí měla italské občanství. atd mám ještě dost informací(plány, fotografie) tel.721 870 799


ěj | 04. 01. 2012 | 11:54 Odpovědět

už nějaký čas mě vrtá hlavou tenhle odkaz
http://www.austria-architects.com/de/bramberger-architects/de/
netuší někdo? ona byla na ČNB soutěž? a vyhrál ji Bramberger? a proč ji stavěl Gabriel?
nebo to je nějaká mýlka?


hh | 17. 02. 2012 | 17:57 Odpovědět

Mu napiš, na stránkách má mail. studio@bramberger-architects.at


Martin Krsek | 20. 02. 2012 | 11:50 Odpovědět

Už se stalo asi před dvěma týdny. Zatím bohužel bez odezvy:(


Teo | 22. 01. 2015 | 16:11 Odpovědět

Nebylo by lepsi nez psat Rakusakovi - zeptat se Gabriela jak to je? Zajímavé je, že o UL vyšťouráte kdekterou čárku z dob dávno minulých, ale nejste schopni zjistit fakta a baraku který se postavil pred 20. lety. Nebo nechcete?


ěj | 22. 01. 2015 | 16:14 Odpovědět

není čas ... / zkusíte mu napsat? díík


Teo | 02. 03. 2015 | 10:51 Odpovědět

:) dobrý :) tak ja mu napisu jestli by pro Vas web nemohl napsat nejake vyjadreni ohledne tohohle problemu - i kdyz mam pocit ze by to vyznelo ponekud lepe a profesionalneji - kdyby jste se na nej obratili primo Vy - precejen je to Vas web .... A tech par vet je napsano za 5 minut? Nevim totiz o cem uplne presne je tohle nedorozumeni ale predpokladam ze kdyz je nekde jako autor uveden Gabriel bude to mit svuj nepopiratelny duvod


ěj | 02. 03. 2015 | 11:48 Odpovědět

jasné, chápu že to vypadá absurdně / ale ač je to zajímavé, je tu hromady důležitějších dat ke zpracování, aktuálně teď Taut, Schütte-Lihotzky (návrh), Krejcar, Negrelli, Králík, Sládeček na Telnici a soutěžní n. Forum/Labe, Suchomel, Machoninová ... / zároveň, když se Vás podaří tímto vybudit a zapojit do tvorby webu, bude to super (-;


Teo | 02. 03. 2015 | 13:35 Odpovědět

OK :) tak ja ho pozadam jestli se k tomu muze vyjadrit a uvidime :)


Milan Plachký | 22. 12. 2011 | 11:24 Odpovědět

Magistrát povolil stavbu Obchodního centra Střekov
http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20111221-wv-strekov-centrum-povoleni.html


Jan Vincenc | 16. 01. 2012 | 00:27 Odpovědět

Neni to mylka? Posledni veta clanku:
"Pokud tedy dostane stavební povolení."


Tomáš Lichtenberg | 14. 12. 2011 | 09:15 Odpovědět

Honza H: Souhlas, on ten zastavovací plán byl sice typicky náckovsky konzervativní (na svou dobu), ale co bychom dnes za takové centrum Střekova dali. Současný záměr investora jde úplně mimo racionální chápání urbanismu a staví veškeré historické snahy o kontrolované plánování měst a urbanismus do role nepříliš směšné frašky... :-/


Honza H | 13. 12. 2011 | 16:38 Odpovědět

Nic proti, ale nácek vyřešil centrum Střekova líp než současný kapitalista.


Darius | 07. 12. 2011 | 21:59 Odpovědět

pokud něco chtejí bourat spodní část nemocnice tohle chceme nějak řešit !
Darius.H@seznam.cz


ěj | 16. 12. 2011 | 07:43 Odpovědět

čus darku, víš nějaké podrobnosti?


ěj | 02. 12. 2011 | 06:42 Odpovědět

vážení, co si myslíte o architektuře nového ústeckého městského stadionu? koukám, že je to stále aktuální ... http://ustecky.denik.cz/fotbal_region/20111201-ctk-penize-stadion-rozpocet-dotace.html


Tomáš Petermann | 07. 12. 2011 | 10:21 Odpovědět

v podstatě by se dalo říct, že pokračuje v nastoleném trendu posledních let - provinční stavitelství bez vize a ambicí... připomíná to spíš přerostlou trafačku, než vymodlený fotbalový svatostánek!


Jan Hrouda | 08. 12. 2011 | 11:02 Odpovědět

Ano, opět již mnohokrát ohraná písnička v podání ústeckého magistrátu, hlavně posledních let... jakási projekční kancelář bez jediné kvalitní reference navrhuje jednu z významných a důležitých staveb pro město... bez soutěže, architekta, diskuze !!! výsledkem tak nemůže být nic jiného než zcela podprůměrná až špatná stavba!!! Podívejme se třeba na příklad z Litomyšle: http://archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=517 Jak se dá postavit tribunka za 21 mil., my zde stavíme tribunu za 200 mil. !!! A kvalite je zcela někde jinde... Kolik z těch peněz zase zmizí neznámo kde?


Tomáš Lichtenberg | 14. 12. 2011 | 09:17 Odpovědět

Já bych řekl, že se to parádně hodí ke konceptu přístavby Větruše, a že Ústí můžeme považovat za líheň úplně nové architektonické tendence neopostmodernismu... :P


honzah | 08. 11. 2011 | 17:37 Odpovědět

Neví někdo, proč Koucký nechtěl vystoupit v Prostorech o Mariánském mostě? Chtěl režisér dokumentem říct něco jiného než Koucký mostem?


Jan Hrouda | 10. 11. 2011 | 13:10 Odpovědět

Podle toho co vím, tak prý po seznámení s fungováním autorů dokumentu odmítl tohoto se účastnit, ale nerad bych šířil mylné informace.... Nicméně podle mě zatím nejslabší díl z cyklu proStory. Připadá mi, že režisér měl nějakou averzi či co ("co to tady smrdí? Já myslel že už to v Ústí nesmrdí..."), stejně tak nevím proč reprezentantem "hlasu lidu" je pouze několik důchodkyň, o závěrečném tématu osvětlení ani nemluvě... Ve výsledku mi to přišlo spíš jako špatná reklama pro Ústí, které je plné aut, smrdí a nikam se od revoluce neposunulo, most byl pouze jakýmsi záchvěvem ale nepodařeným ( a neosvětleným )... Amatérská a hloupá práce!


k | 14. 11. 2011 | 22:26 Odpovědět

Přesně tak, dokument na mne zapůsobil úplně stejně. Jediné, co mne trochu zaujalo, byla autorova otázka, proč není most nasvícen každý den. Dřív jsem o tom nepřemýšlel, ale teď mi to docela začalo vadit. Přitom cena by jistě nebyla závratná a město by každý večer vypadalo lépe - šetření na nesprávném místě, řekl bych.


Jan Vaca | 04. 11. 2011 | 13:13 Odpovědět

Jen pro info - investor odpískal stavbu Rezidence Labe na Střekově

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20111103-wv-rezidence-labe-penize.html


Jan Hrouda | 10. 11. 2011 | 13:17 Odpovědět

Nicméně druhý investor (Sallerova výstavba) se vesele pustil do územního řízení, zahájeného 4.11. viz. úřední deska magistrátu :
http://www.usti-nad-labem.cz/cz/seznamy-zprav/uredni-deska/verejne-a-drazebni-vyhlasky/
Více informací o vývoji kauzy na :
https://www.facebook.com/strekovskehangary


Tomáš Petermann | 24. 10. 2011 | 12:19 Odpovědět

Navrhuji nějak veřejně vyznamenat obyvatele psaníčkového domu na rohu Londýnské a Moskevské za příkladnou rekonstrukci fasády! Až na pár detailů je to jedna z nejlepších, co se v Ústí zatím provedly..


ěj | 24. 10. 2011 | 12:30 Odpovědět

taky jsem na to myslel - je to opravdu na ústí neuvěřitelný příklad citlivé obnovy fasády - možná aspoň založíme diskuzi s názvem "klady" a dám ho tam jako první obrázek


Tomáš Petermann | 24. 10. 2011 | 19:28 Odpovědět

jo, klady to chce vždycky vypíchnout... možná víc než zápory... a ve stylu pohlreicha udělat nálepky a nalepit jim na dveře něco jako "ústí-aussig.net doporučuje"!


ěj | 26. 10. 2011 | 10:53 Odpovědět

netuší náhodou někdo něco víc o autorovi domu L. Richtermocovi? Já to jméno našel v té Architektuře ČSR, kde to bylo publikováno, v popisku pod obrázkem, a ještě myslím zkomolené ...


Martin V. | 26. 10. 2011 | 13:04 Odpovědět

Ano ano naprosto souhlasím.
To je nádhera, jak říkal Matěj pro trochu úspor jsme na domech ochotni zničit to zajímavé to jedinečné tu duši.
Krásně se vyjímá pří srovnání s "tepelně zabaleným" domem na druhé straně přes ulici za křižovatkou naproti lékárně.


Jan Vincenc | 19. 10. 2011 | 16:31 Odpovědět

Co se tyce autobusaku tak jsem to tak nejak i cekal, zbourat je jednodussi nez opravit nebo predelat, ale rikam si ze tak obrovska plocha urcite neda nekomu spat, myslim ze interspar by se tam vesel.


Martin V. | 23. 10. 2011 | 11:19 Odpovědět

Určitě by se tam vešel stejně tak jako autobusák dohromady. Třeba v Českých Budějovicích je to názorný příkladem. A byl bych i moc rád alespoň by ostrouhal Oulického mafie a zůstala by Česká beseda.
Ale proč to dělat když Ústecký kraj nemá jasnou koncepci jak provozovat integrovanou dopravu nebo alespoň jak ji vrátit na úroven předšulcovského vyvraždění. Tehdy se nám osobní zájmy pěkně vymstili a místo oprátora pokrývajícího jeden kraj a tudíž snadného zavedená I.D.S. Máme několik bezvýznamných nespolupracujících chudáků a jednoho dominantního povozce z jiného kraje, kterému je to celkem fuk. Taknějak po soudružsku že krajánci ?


Tomáš Lichtenberg | 14. 10. 2011 | 11:09 Odpovědět

Zdá se, že se jedná o zrušení autobusáku u divadla. Na jednu stranu jsem na to čekal už poměrně dlouho - autobusák, dimenzovaný na kdysi ještě funkční autobusovou dopravu je vytížený minimálně a celý blok mezi ul. Revoluční a U trati je nevyužitou periferií přímo v centru města. Na druhou stranu se obávám, že v Ústí už není potenciál dalšího stavebního rozvoje, a že celý blok zůstane na další roky, ne-li desetiletí bez využití :-/
http://www.usteckenovinky.cz/zpravy/z-regionu/zastavky-misto-autobusoveho-nadrazi-v-usti/


Tomáš Lichtenberg | 03. 06. 2011 | 14:08 Odpovědět

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110602_wv_obchodni_centrum_strekov.html
Co tomu říkáte? To je zas pecka, co?


Jan Vaca | 03. 06. 2011 | 14:14 Odpovědět

Ano, už jsme si toho všimli. Tendence postavit tam něco jako "obchodní zona Globus" existují už roky, ale tady je evidentní postup. Budeme se o to zajímat.


tomas petermann | 11. 04. 2011 | 23:50 Odpovědět

http://youtu.be/SiRCR_0XbWQ zvuková instalace v podchodu pod Panskou


Jan Vincenc | 28. 03. 2011 | 07:36 Odpovědět

Zajimavy clanek usteckeho deniku: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110327_otazkysefredakt_mikulapetr_odstrelovac.html


Jan Vincenc | 16. 03. 2011 | 15:25 Odpovědět

Za Vilou Aloise Winnara se vesele stavi prijezdova cesta a byly polozeny site, slysel jsme ze tam maji byti postavene nove rodinne domky, vite o tom nekdo neco.


Vl. Novák | 14. 03. 2011 | 16:25 Odpovědět

Probíhá anketa k pamětním medailím k rekonstrukci muzea. Je pozoruhodné, že rekonstrukce proběhla bez jakékoli diskuse. Osobně se domnívám, že se jedná o další promarněnou šanci "udělat" dobrý a aspoň trochu současný dům (nechápu, proč nevznikl uvnitř atria zastřešený centrální vstupní prostor), který má logickou dispoziční skladbu vycházející z hlavní funkce.( Mimochodem totéž se týká "Zdaru", který je dispozičně mírně řečeno špatný). Nemáte z toho všeho pocit, že v zájmu vyhovění investorovi, vnějšímu pohledu, jakési pseudoekonomice a bůhví čemu všemu dalšímu jsou opomíjeny naprosté zaklady architektury. Nemáte pocit, že těch promarněných šancí tu trochu moc přibývá?


Pietro | 07. 03. 2011 | 15:54 Odpovědět

Jaké máte první dojmy z vyhlídky na vanu za nádražím? :o)


Michal | 01. 03. 2011 | 11:16 Odpovědět

Dobrý den, chtěl bych vás zde všechny požádat o jakékoli info k osobě arch. Friedricha Staumanna - autora Stadického pomníku 1841. Nedaří se mi nic nalézt a potřeboval bych alespoň nasměrovat, klidně i na cizojazyčnou lit. a odkazy, popř. pozůstalost... děkuji všem, S pozdravem M


Jan Vaca | 03. 03. 2011 | 23:10 Odpovědět

Dobrý den, s Friedrichem Staumannem je to komplikované. Už jsme se po jeho osudech také snažili (částečně) pátrat, ale nebyli jsme úspěšní. I proto jsme ostatně zatím stavbu pomníku neumístili na tento web a je jen na webu Matěje Párala - aussig.mysteria.cz
Dá se ale předpokládat, že některé další informace by bylo možné získat přímo v Trmicích v dokumentaci ke stavbě pomníku, pokud se tedy zachovala. Zkuste se tedy obrátit na tamní radnici. Víc vám zatím poradit nedokáži. Přeji hodně štěstí.


Matěj Páral | 17. 02. 2011 | 14:48 Odpovědět

a ještě jednou Liberec, nepropásněte: Kolokvium o dějinách Sialu + výstava atd.
http://www.ogl.cz/vystavy-soucasne.php?vid=869
však Sial souvisí i s Ústím http://aussig.mysteria.cz/arch/hubacek.html a samozřejmě Teplicemi http://www.teplice-teplitz.net/organizace/karta/nazev/2-sial


Matěj Páral | 16. 02. 2011 | 10:22 Odpovědět

zajímavá iniciativa v Liberci - http://mestosmireni.blueforum.cz


Jitka Žambochová | 27. 01. 2011 | 16:36 Odpovědět

Dobrý den. Potřebovala bych pomoci s identifikací budovy na rohu ulicPařížská 19 a Velká Hradební (9?). Jedná se o tmavě hnědou zaoblenou budovu s pásovými okny. Potřebovala bych o ní co nejvíce informací - dataci, architekta,.. Díky za pomoc :)


Jan Vaca | 27. 01. 2011 | 21:13 Odpovědět

Pokud myslíte "rohovou" dostavbu naproti bývalému Savoyi, tak autorem domu je Zdeněk Havlík. Dům je z roku 2001. Více na: http://www.atelierap.cz/projekt.php?id=13


Jitka Žambochová | 28. 01. 2011 | 19:13 Odpovědět

Paráda, přesně to jsem potřebovala. Děkuju moc za pomoc :)


Jan Vaca | 18. 01. 2011 | 17:09 Odpovědět

Hmm, tak se rozprodávají kostely na Ústecku: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110118_ctk_trmicka_farnost_prodava_kostel.html
O ten trmický prý už má zájem nejmenovaný developer... :-/


Jan Novák | 13. 01. 2011 | 21:55 Odpovědět

Už nemusíme tiše závidět Karlovým Varům ruskou vesničku. Brzy se dočkáme východní architektury se zlatou kopulí a pozlacenou fasádou v ulici Elišky Krásnohorské. Příští anketa buce mít silného favorita, jen aby se ke stavbě přihlásil i autor a investor.


Pietro | 08. 02. 2011 | 12:19 Odpovědět

Ještě jsem neměl tu čest to vidět... ale co tohle: Bělehradská čp 55 (asi) Původně roztomilá vilka viděná vlevo z MHD (jízda nahoru). Smutný pohled na aktuální stavební "úpravy".


Vlastimil Vedral | 06. 01. 2011 | 21:04 Odpovědět

Myslím, že by stálo za úvahu aktualizovat kartu Hřbitovní kaple
Neštěmická | Ústí nad Labem - Krásné Březno , v současné době má provizorní zastřešení a opravený krov.


Jan Vaca | 06. 01. 2011 | 21:12 Odpovědět

Díky za informací. Text karty upravíme.


Jan Novák | 06. 01. 2011 | 20:53 Odpovědět

V anketě o nejpovedejší stavbu se ukázalo,existuje skupina lidí, která se o tyto věci zajímá. Jedná se vždy o věci, které jsou již hotové. Chtěl bych upozornit na záměr, který by možná měla odborná veřejnost posoudit. Jde o stavbu sportoviště na místě sektorového centra na S.T.Nejsem si zcela jist, že sem patří. Už proto že v místě jsou zavedeny IS, které se jinam musí provést.Také umístění na rušné křižovatce je s ?


Pietro | 18. 01. 2011 | 22:16 Odpovědět

To je dobrý postřeh s tou křižovatkou... A já si zas všímám, že projekt získal zastupitel města, klikař :o)


Veronika Kindlová, ČRo | 28. 12. 2010 | 16:26 Odpovědět

Je fajn, že ČT informovala o vaší architektonické anketě a chápu, že jste na to právem hrdi. Ovšem Český rozhlas se jí věnoval už asi čtyřikrát, i na webu a FB.... a na to hrdí nejste? ;-)


Jan Vaca | 28. 12. 2010 | 16:33 Odpovědět

Dobrý den, omlouvám se za opomenutí ČRo. Na něj pochopitelně hrdí jsme, jen jsme o této skvělé propagaci zatím neslyšeli. Což je samozřejmě naše (resp. moje) hloupost. :-) Díky moc za podporu!


Pietro | 10. 10. 2010 | 11:48 Odpovědět

Ad nádraží.... minulý týden sem byl překvapen zmizením bankomatu České z jízdenkové haly na nádru. Nijak blíž sem to nezkoumal. Nicméně po návratu z Prahy sem zjistil, že venku chybí automat na jízdenky..... Tak to vypadá, že už je asi projekt upečen.


Pietro | 29. 09. 2010 | 18:42 Odpovědět

Jak jsem si dneska všiml, tak nám pomalu, ale jistě rozbíjejí budovu, od Osvalda Polívky, kde byla donedávna ČSOB. Někdo tamchce mít jakýsi megalomanský vstup, či výklad.... Co pa se asi stalo s těmi litinovými mřížemi... nevíte něco bližšího?


ěj | 05. 10. 2010 | 11:36 Odpovědět

o domu od O. Polívky se pokračuje v diskuzi o Mírovém náměstí
http://www.usti-aussig.net/diskuze/cist/nazev/11-mirove-namesti-dum-c-p-69-ohrozen


Tomáš Petermann | 20. 09. 2010 | 20:32 Odpovědět

Na stránkách arch.Havlíka jsem si teďka nově všiml projektu na rekonstrukci, nebo spíš přestavbu hlavního nádraží /http://atelierap.cz/projekt.php?id=44/ ... Celkem logicky posouvá vstup na osu ulice V Jirchářích, snižuje přistavěnou schodišťovou věž... Působí to přístavkově, a stále provizorně.... Bohužel nepíše, jestli nějak konečně ožije stará část..


Tomáš Petermann | 20. 09. 2010 | 20:34 Odpovědět

jo pozor na ty lomítka na začátku a konci odkazu, jsou tam trochu navíc..


Pietro | 21. 09. 2010 | 11:50 Odpovědět

Ach bože...... ten vstup na osu je pozitivní věc, ale to snížení věže mi připadá poněkud nešťastné (i když je to jen poválečná znouzecnost, která má ale svůj půvab v gradaci hmot). Připadá mi, že původní provizorium s pokladnami dostalo jen novou fasádu, jejíž řešení je přinejmenším diskutabilní a to co stojí nad tím...?? Trochu mi to připomíná jednu nádražní halu na Ostravsku. Měřítko je úplně mimo. Můj dojem je, že to vypadá ještě hůř než před tím.. Osobně bych se zamyslel nad tím, jestli nestojí za to zachovat tu střední část nad WC. Nebo jestli plně rehabilitovat nádražní budovu do původně podoby?


Pietro | 21. 09. 2010 | 11:54 Odpovědět

Z toho popisu mi připadá, že jsou i autory nešťastné rekonstrukce nádražního podchodu.....


Jan Hrouda | 26. 10. 2010 | 17:31 Odpovědět

S podchodem nevím ale určitě jsou autory toho, co vzniká mezi nádražím a řekou... včetně podivný lávky... já pořád nějak nevím proč se musí silnice oddělovat od města, jakoby to byly dva světy, tam dole ( tam za tou zdí ) jezdí ty hnusný auta a my na ně budem koukat z lávky ( nebo lanovky )... proč prostě nemůžou být součástí tak, aby se tam člověk téměř nebál jít... že by vítězství dopravních inženýrů nad architektama?


Tomáš Lichtenberg | 18. 09. 2010 | 15:42 Odpovědět

Připadá mi, že provozovatel Hotelu Vladimir zničil mramorový obklad budovy. Asi před měsícem byla fasáda "vyčištěna" tak důkladně, že kámen zcela ztratil svou charakteristickou kresbu a lesk a vypadá, jako by povrchovou vrstvu zbrousili. Spíš si myslím, že obklad "umyli" nějakým saponátem, což je u kamene vždycky zle...


Milan Plachký | 24. 09. 2010 | 21:26 Odpovědět

Zdravím,obložení brousili flexkama.(mám foto jak brousili obložení parkoviště)


jav | 24. 09. 2010 | 21:31 Odpovědět

Můžete prosím nám ty fotografie poslat? Na mail: jan.vaca@gmail.com
Děkuji J. Vaca


Jan Vincenc | 25. 09. 2010 | 01:31 Odpovědět

Toho brouseni jsme si take vsiml, bylo dost usmevne sledovat ty umelce kdyz se brousil obklad rampy od vladimiru k poste.


ěj | 02. 09. 2010 | 11:10 Odpovědět

neví někdo nějaké podrobnosti k záměru výstavby za Globusem? (viz foto)
našel jsem to zde ... http://www.i-mise.cz
viz též.: http://aussig.mysteria.cz/arch/i-mise.html


Tomáš Lichtenberg | 31. 07. 2010 | 09:36 Odpovědět

Nesouvisí to sice jen s Ústím, ale na portálu Kontaminovaná místa (http://kontaminace.cenia.cz/) je kromě přehledu kontaminovaných oblastí velmi zajímavá interaktivní historická ortofotomapa z první poloviny 50.let. Můžete si prohlédnout jakoukoli část republiky, jak vypadala před 60 lety a jak dnes. Zvlášť zajímavé je sledovat, jak změnila navždy českou krajinu kolektivizace, rozpad urbánních struktur v oblasti Sudet anebo jak nám ta krajina nějak zarůstá lebedou a plevelem...


Pietro | 10. 07. 2010 | 12:32 Odpovědět

Nevím, dřevěnný obklad v čele sálu byl jiný. Nemáte tušení, kam zmizel a co vlastně zachovali? http://www.usti-nad-labem.cz/cz/seznamy-zprav/aktualni-informace/zrekonstruovany-sal-mel-svou-premieru.html


Martin | 29. 06. 2010 | 21:42 Odpovědět

V diskusi o dostavbě Větruše padnul návrh uspořádat workshop na podobu hotelu. Co vy na to?


jav | 29. 06. 2010 | 22:41 Odpovědět

O workhopech na různé téma jsme se už bavili, ale organizačně je to poněkud náročné - finančně i časově. Takže z toho zatím sešlo. Možná se ale v budoucnu k tomu přeci jenom dostane. Možná kdyby se našli další zájemci, který by s organizování pomohli... Asi by se ale ten případný workshop (resp. diskuzní panel) neměl týkat jen Větruše, měl by být obecně o vizích v Ústí.


ěj | 21. 06. 2010 | 19:54 Odpovědět

je to sice staré, ale tohle znáte? zdá se mi to zajímavé
http://fotbal.idnes.cz/nove-fotbalove-stadiony-v-usti-a-moste-zatim-jen-vize-pdf-/fot_dsouteze.asp?c=A090827_155727_fot_dsouteze_ald


ěj | 30. 04. 2010 | 13:46 Odpovědět

mám pocit, že z města zmizely všechny lavičky od Olgoj Chorchoj, nevíte co s nima je?


Pietro | 10. 06. 2010 | 13:41 Odpovědět

Zmizely?....... pozoroval sem jejich klesající počet, očekával sem spíš jejich množení. Asi prohráli bitvu s betonovými reklamními nebo se přestěhovali do ulic prominentní čtvrti nebo výkupen surovin.. Nechce se mi věřit, že by se jim město zbavilo.


ěj | 11. 06. 2010 | 06:36 Odpovědět

teď se zas objevily ... nedošlo mi, že se uklízejí na zimu ... resp. že zimní období ohledně laviček je tak dlouhé


Pietro | 25. 04. 2010 | 15:24 Odpovědět

V pátek sem zahlédl V Jirchářích Havlíka jak kontroluje tu svou zídku. Je neuvěřitelné, jak se dá město podojit na takovéhle prkotině


Mirek | 27. 03. 2010 | 13:42 Odpovědět

Pohled z venku:
Dlouho si lámou hlavy radní krajského města Ústí nad Labem nad problémem, jak přilákat turisty, podnikatele a investory. Výsledky jejich úporného úsilí vzbuzují úžas nepřipravených návštěvníků a zároveň utvrzují domácí v poznání, že nikdy nebylo tak špatně, aby nemohlo být hůř.
Město se honosí v těsném sousedství centra hned dvěmi chemickými závody, funkčním kamenolomem, obrovským nákladovým nádražím, komplexem nákladních lodních přístavů a také krematoriem.
Dvě velké skály tvoří přírodní bránu mezi městem a soutokem řek Labe a Bíliny. Přímo v této bráně a na větší části nábřeží ústečtí v průběhu času dokázali vybudovat obrovský, naprosto chaotický spletenec železničních tratí z několika směrů, protkaný ještě chaotičtějším spletencem silnic s dálničním přivaděčem, dvěma kruhovými objezdy, viadukty, tunelem a železničním mostem. Nad tím vším bude již brzy vévodit osobní lanovka, která bude vozit oněmělé a užaslé návštěvníky severočeské metropole na Větruši - vyhlídku nad městem, odkud mohou obdivovat další originality. Nový nádherný most přivádějící dopravu kolmo na stěnu Mariánské skály, v jejíchž útrobách, v těsném sousedství zoologické zahrady, denně hřmí salvy odstřelů trhacích prací kamenolomu, historický střed města s nejnovějším hitem – napodobeninou hradeb v podobě gigantického bloku multifunkčního centra „Fórum“, proti kterému se zdá místní katedrála směšným trpaslíkem. Zbytek historického centra (a nejen jeho) tvoří totální zmatení v podobě stylu „každý pes, jiná ves“.
Toto absurdní seskupení je lemováno mnohými sídlišti ve slohu nejčistšího socialistického realismu, která jsou rozseta po okolních labských terasách. Město je navíc rozděleno údolím zhruba na dvě části. Pořádná komunikace ovšem mezi těmito částmi chybí a tak je třeba neustále celé město objíždět. Při projížďkách městem zažijete ještě mnohá překvapení. Celé „vybydlené“ bloky budov, dálnici končící už léta několik kilometrů za městem, nemožnost zaparkování pro nedávné zrušení naprosté většiny parkovacích ploch ve městě a další. Další překvápka jako povolení k výstavbě tepelné elektrárny na hranici města a také megalomanské plány na výstavbu dalšího mostu přes Labe a asi deseti kilometrů tunelů přímo v zadluženém městě, se již připravují.
Téměř na hranici města vzniká zatopením bývalého povrchového dolu veliké jezero, kde se plánuje rekreační využití. Jezero asi proto sousedí s velikou skládkou chemického kombinátu, trmickou teplárnou a jejím odporným odkalištěm i nevýslovně zapáchajícím, úplně novým lihovarem. Také předlický průmyslový komplex je na dohled.
Ať se namáhám sebevíce, na chaotičtější, špinavější, ošklivější a absurdnější město si opravdu nevzpomenu.


ěj | 29. 03. 2010 | 09:41 Odpovědět

totální zmatení slohů je myslím právě parádní, ta pluralita je zásobník podnětů, a podněty jsou dobré pro zdravý vývoj jedince (-; / pokud jde o sídliště, tak jsou určitě z hlediska filosofického socialistickým realismem, ale v dějinách architektury sorela označuje něco jiného (ozdobná 50. léta), tak jen aby se to nepletlo ... / jinak samozřejmě souhlas, ale i tento chaos lze milovat (-: - to ovšem nezbavuje ty kdo rozhodují zodpovědnosti s tím něco dělat


Tomáš Lichtenberg | 05. 04. 2010 | 14:57 Odpovědět

Tady se připojuju - bělostná sídliště (dnes tedy bohužel spíš narůžovělá, pomerančová, zelená, šmoulí a jiná...) na terasách zelených kopců Českého Středohoří považuju za jedny z nejkrásnějších panoramat české krajiny. Už jsem se setkal i s přirovnáním, že Ústí je takové středoevropské Rio de Janeiro ;D. Další věc je průmyslové dědictví města. Ano, máme prakticky v centru města dva chemicko-průmyslové molochy a jeden kamenolom. Jde zcela jistě mnohdy o sporné absurdity, ale na druhou stranu jsou to dost netradiční urbánní elementy, které jakž takž drží pohromadě ústeckou historicko-kulturní identitu a dělají toto město specificky jedinečným. Pokud byste zrušil všechny pozůstatky průmyslové minulosti, která stála za rozvojem města v novém věku, nezbylo by tu už opravdu nic, jen mrtvé a beztak nevzhledné postprůmyslové město. U spousty lidí se s tímto názorem určitě setkám s nepochopením, ale popravdě - zkuste se někdy podívat na ústeckou krajinu s určitou mírou historiografické empatie...
Jinak, samozřejmě souhlasím s nesmyslným dopravním řešením, kterým se městu podařilo totálně zrušit nadějné vyhlídky na vytvoření živého labského nábřeží a znovuzrození městského prostoru, kterému se dřív říkalo Ostrov!


Pietro | 15. 04. 2010 | 21:12 Odpovědět

Také se připojuji: Běloskvoucí sídliště se nám pomalu ale jistě mění na šmoulí domky. Výtvarná řešení některých šmoulích fasád zcela mění měřítko těchto domů. Obludnost paneláků skrytá výraznou tektonikou vyplová napovrch. Dneska jsem čekal na náměstí na č.60 a v průhledu průchodu do vnitrobloku se mi naskytl výhled na jeden obléknutý panelák ve velké hradební. Byl to naprostý šok! Nicméně daleko děsivější je panelák nad kdysi úžasným nákupním střediskem Cíl. (modré monstrum). Co na těch stavebních úřadech dělají? Bydlím v paneláku na Terase a mám docela kliku - z obou stran mám zateplené paneláky jejichž nové barevné řešení dělal rozumný člověk.


Marek Machačný | 15. 04. 2010 | 22:25 Odpovědět

Já musím souhlasit s Mirkem a jeho rezervovaným postojem vůči vašemu městu. Aussig byl městem mých studentských let (1996-2002), to město jsem miloval i (nebo právě pro) jeho chaotičnost, mix staré a nové architektury, průmyslové zástavby v centru města, chladící věže na panoramatu Českého středohoří...miloval jsem tu směs architektury německo židovské provenience postiženou poválečným impaktem, a ten koktejl mi připadal snad i romantický…
Ne tak dnes. Bydlím teď na maloměstě pod Orlickými horami, kde nedošlo k odsunu Němců, kam nebyli násilím vysídlováni Romové ze Slovenska, kde dodnes dost lidí zemědělsky hospodaří a kde i přes poměrně velkou koncentraci lehkého průmyslu nedošlo k zásadnějšímu ničení krajiny. A když dnes, téměř deset roků po konci "ústeckých let", zavítám do Aussigu, vidím jen marnost. Pokračující devastaci krajiny, domy, které byly v mé době opraveny, dávno začazené špínou. Vidím extrémní nepořádek v ulicích, degradaci veřejných prostor. ...
Tyhle stránky jsem oceňoval pro jejich obrovský přínos k poznání architektonického dědictví Ústí a především jeho popularizaci pro širší veřejnost a také pro kultivaci estetického a uměleckého podvědomí veřejnosti. Bohužel mám pocit, že se tu čím dál tím více sklouzává k určité zaslepenosti. V diskuzích se často objevuje požadavek bránit ten či onen starý dům, jemuž hrozí zánik, požadavek uvalit na tu či onu stavbu památkovou ochranu, aby se co nejméně narušila její někdejší podoba, která samozřejmě již dávno neexistuje…
Nikdo tu nedomýšlí, že veškerá taková regulace a boj bude stát obrovské množství peněz. Peněz, které se v Aussigu dávno nedostává na základní občanskou obslužnost/vybavenost. A aby toho nebylo málo, novinkou se zde stává boj i proti zateplení panelových domů s argumentací (jak se dočítám) o "tektonice" fasád. Vždyť jeden z nejodpornějších dojmů z panelových sídlišť je neutuchající pocit permanentního staveniště. Což je dáno právě absencí fasád a členěním betonových ploch ohavnou černou asfaltovou spárovačkou. Všichni se zde shodneme, že plácat na panelové domy šmoulí modrou a růžovou a nevím jakou řvavou barvu je hrozný nevkus. Ale ty fasády jdou přemalovat anebo lze dohlédnout na jejich barevnost ještě před zahájením zateplení...
Věřte ale tomu,že pro člověka, někde mojí věkovou kategorií počínaje, je mnohem příjemnější pocit nikoli při pohledu na centrum plné černých ruin (které nikdy nebudou opraveny-jako například blok u západního nádraží) a depresivně bledých ploch paneláků, ale na město plné barev, zeleně a čistého veřejného prostoru. Myslím,že než marně a zaslepeně bojovat za jakousi čistotu architektury, je lepší (rozhodně v případě severních Čech) se smířit u méně hodnotných domů i s plastovými třídílnými okny na zářivých polystyrenových fasádách zbavených klasicistních štuků.
Možná by bylo dobré přestat chápat město jako jakési lapidárium architektury, která následující staletí musí zůstat nezměněna, ale jako místo pro život s rodinou.
Alespoň tak jsem začal chápat smysl architektury tady u nás na venkově.


ěj | 16. 04. 2010 | 11:11 Odpovědět

nevím, no - stránky jsou takovým pokusem o kultivaci v nějakém směru. přílišné soustředění na architekturu může asi vést k zanedbání jiných oblastí ... / já jen trochu doufám, že to funguje i tak, že kultivace v nějakém směru obecně kultivuje i v jiných směrech / ale jak víme z 20. století, vzdělanost není zárukou šťěstí a nezabrání zpravidla devastaci, jen má pak destrukce promyšlenější charakter ...
-
k panelákům a barvám a zateplení: nemyslím, že panelák musí udržet svou tektoniku a mám rád barevnost a omezit tepelné ztráty je třeba / jenže kultura podle mě spočívá v tom, že když už se setře tektonika, tak úplně a čistá plocha se použije pro abstraktní obraz, který namaluje např. aspoň nějaký student z FUUD, když už ne akademický malíř a ne že tam nějaký zoufalec vysmaží nějaké náhodné pruhy, a barevně se tam švihne na jistotu žlutá popř. jiné vyblité barvy, které jsou náhodou na skladě a že detaily zateplení se pohlídají a pokud nátěr vytváří novou tektoniku, tak detaily zateplení na tu tektoniku spolureagují, že pokud je někde rozhraní barev, tak je tam i římsa či lišta či hrana zateplovacího systému ... jsou to opravdu přehnané požadavky? o kolik tisíc korun to může stát víc v přepočtu na jednoho obyvatele velikého paneláku, který je vidět v krajině kilometry daleko a ovlivňuje tak charakter města víc než kdeco jiného?
-
pokud jde o čistotu města v souvislosti s architekturou, pokud by platila Vaše teorie, město šetří na kvalitní architektuře, např. neplatí hlavního architekta a vůbec se distancuje od zasahování a regulování komerce (kromě rozdávání veřejných zakázek svým spřáteleným architektům bez odborného renomé) / používá tedy ušetřené peníze a energii na úklid a oživení veřejných prostor?
-
k Orlickým horám - jsou krásné + jedna větev mých předků odsud pochází (-;


Marek Machačný | 16. 04. 2010 | 15:34 Odpovědět

Díky za reakci...mám pocit,že na tom zateplení a následné barevnosti se spíše shodujeme, než rozcházíme. Co se týče vašeho návrhu ohledně zapojení studentů výtvarných oborů-jsem za a nechápu, proč to dávno není normou. Jinak-domnívám se,že jako vzor kultivované barevnosti na panelácích mohou posloužit Drážďany. Jenže právě je asi rozdíl v té slovanské a katolické a snad až trochu orientální (omlouvám se za generalizaci:-)) tendenci všechno natřít a zdobit, a té germánské, luterské určité míry strohosti, která barvy volí dost opatrně.
K tomu "úklidu": že má teorie nebude fungovat, tak to je jasné. Ústí se v míře korupce řadí někam těsně za Liberec...šlo mi spíš o to, aby se nezachránilo x staveb před demolicí rozhodnutím o památkové nebo jiné ochraně, a pak teprve se bude hledat jejich nový účel, teprve potom peníze na rekonstrukci, a pak stejně očekávání zůstanou nenaplněna. Spíš bych míru zdevastovanosti některých objektů bral jako příležitost k jejich plošné demolici a výsledný stav jako výzvu k přeorganizování celé čtvrti a vytvoření nového urbanismu. Nejde mi o nějaké osvícenské velikášské plány,ale naopak, o napravení omylů minulosti. Samozřejmě si to nepředstavuji tak, že odstřelené domy kolem České besedy nahradí plánovaný market. Ale je zcela evidentní,že možnost revitalizace toho území se zachováním stávajících staveb - jejich využití pro bydlení - je krajně nepravděpodobná.
A ještě k Ústí, abych jen nekritizoval (beztak to byly jen nářky staromilce), tak musím říci,že závidím ten rozpuk jara,který v regionu právě prožíváte,a ještě více závidím období kolem června,kdy údolí Labe získvá charakter deštného pralesa.
Zdravím všechny Ústecké.


Tomáš Lichtenberg | 17. 04. 2010 | 02:02 Odpovědět

Marku, zdravíme z Ústí, ten jarní "rozpuk" nás teprve čeká na přelomu dubna a května :-). Já s vámi do jisté míry souhlasím v tom, že architekturu není možné považovat jen za historické relikvie, město je přece jenom živý organismus (aspoň v to doufám) a určitá stavební "živelnost" může být ku prospěchu, protože právě ta má úžasnou schopnost vytvářet novou historickou paměť. Na druhou stranu ale není vůbec od věci upozorňovat na to, že i zatracované Ústí skýtá silné hodnoty, které by bylo škoda ztratit. Mám pocit, že mladá generace v současnosti cítí potřebu nalezení identifikace s místem, které je těžko pochopitelné a uchopitelné, zároveň s tím cítím snahu o očištění vlastního svědomí s ohledem na historii minulého století. Někdy se tyto tendence můžou jevit až jako patologická nostalgie, ale v Ústí je opravdu potřeba chytat se každého stébla...
K těm stavebním úpravám a fasádám - ano, opravdu bych doporučil návštěvu Drážďan všem Ústečanům. Nemám teď namysli ani tak samotné centrum města, jen kvůli kterému tam (snad) někdo jezdí (mimochodem, o fundamentalistickém přístupu k obnově historického města mám těžké pochybnosti...), ale srovnejte přístup ke stavebním úpravám např. ve čvrti Neustadt (naproti centru přes Labe) oproti přístupu k obdobné zástavbě z 19.-poč.20.stol. v Ústí. Nesrovnatelné! V Drážďanech (a kdekoliv v Německu nebo Rakousku) se nesetkáte s takovou oblibou šílených barevných kreací na fasádách na jedné straně a s neuvěřitelně "zfušovaným" detailem na straně druhé, s masovým nasazením plastových oken apod. Podobně je tomu u revitalizací panelových domů a sídlišť. V německých městech vidíte bezpočet dobrých příkladů, jak kvalitně, vkusně a přitom bez zbytečně přemrštěných nákladů udělat z paneláku důstojný dům. V Ústí není takový případ ANI JEDINÝ (!). Jen nedávno mi srdce radostí zaplesalo, když jsem - tuším v ulici Stará - šel okolo nově zatepleného paneláčku s (věřte-nevěřte..) šedou barvou fasády. Možná první vlaštovka, kdo ví...


ěj | 21. 04. 2010 | 10:11 Odpovědět

tak jsem založil diskuzi o panelových domech ...


Michal Slavíček | 24. 02. 2010 | 23:01 Odpovědět

Dovolil bych si navrhnout jednu věc - diskusní rubriku ke každému článku (dobrý model je třeba IDnes, ale rovnou přiznám, že neznám systémové nároky). Jinak to bude jako PČR (Parlament České Republiky), já o koze, ty o voze a spolu bojujeme o levnější mateřské mléko a proti sobě o daň z mléka tohoto.
Př.: Památkářům je milejší jejich sídlo než oprava kostela v Krásném Březně?
Památkáři mají konečně důstojné sídlo v Krásnobřezenském zámku atd...


jav | 25. 02. 2010 | 21:44 Odpovědět

My jsme původně uvažovali, že diskuzi umístíme pod jednotlivé články, ale nakonec jsme se rozhodli, že současné řešení bude to nejlepší. Máte pravdu, že sem občas napíše něco "mimo mísu", ale to stejné by hrozilo i u diskuzí pod články.
Sice bychom mohli diskuzi víc "moderovat", chcete-li mazat příspěvky off-topic, ale věříme, že většina návštěvníků těchto stránek jsou soudní lidé. Zatím jsme smazali pouze jeden vulgární "komentář". :-)
Možná ale v budoucnu diskuze přeci jen upravíme. Potíž je, že by to byl asi dost velký zásah do našeho sysému databáze a přišel by na poměrně dost peněz. :-/
Každopádně za autory děkuji za příspěvek.


ěj | 23. 03. 2010 | 11:04 Odpovědět

uznávám, že nadpis diskuze může působit na to, zda bude vyznění tématu spíše záporné nebo kladné, diskutovat pod jednotlivými články či stavbami by bylo asi neutrálnější / nicméně jeden z důvodů pro omezení počtu diskuzí je ten, aby šlo lépe dohledat, kde se diskutuje, aby nebylo tisíc zapomenutých diskuzí, kde přispěl třeba jen jeden člověk ... přeci jen tu nedebatuje tolik lidí, tak aby se lépe našli a mohli na sebe rychle reagovat, aby se udržela živost


JM | 05. 06. 2010 | 23:18 Odpovědět

Ten kostel v Krásném Březně je ovšem luxusní..... Když jsem tam byl fotit klenbu, tak jsem dvakrát zahučel do díry v podlaze....


Darius | 22. 02. 2010 | 01:15 Odpovědět

jak ted jezdím s přítelkyní 15 a koukám že na dvou místech cca od hilarovy nahoru staví 2megalomanský budovy,jednu vilu predeláváj a la kontruktivismus z ruska a to druhý mi príjde jak malinký forum podle pater a toho množství vzper a bedbení víte nekdo co to je?budu rád zrovna na tom míste jsem velmi znepokojen


jav | 22. 02. 2010 | 09:27 Odpovědět

Přestavbu vily financuje ústecká šédá eminence Patrik Oulický. Více o něm teřba zde: http://zpravy.idnes.cz/vlivny-clen-ods-stavi-nacerno-rezidenci-v-chranene-krajine-pam-/domaci.asp?c=A090728_170137_domaci_jw
Co přesně má z vily vzniknout, bohužel netuším. :-/

Ta druhá stavba (pod "Starou školou")je nový bytový dům. Více na: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20090924_soch_belehradska_rezidence_skrivanek.html


Pietro | 23. 02. 2010 | 12:26 Odpovědět

Ta vilka byla obyčejná, ale hezká ...další zrůdička tu roste. Není první ani poslední, bohužel...


Jindra | 14. 02. 2010 | 13:37 Odpovědět

Zdravím, kdyby měl někdoi zájem o nějaké knížky týkající se Ústí a sudet, tak pište na karvanekj@seznam.cz. Mám toho doma spoustu.

Jindra


ěj | 18. 01. 2010 | 12:00 Odpovědět

Nedávno jsme objevili, že staré krematorium na Střekově bylo publikováno v časopise Die christliche Kunst. Z článku rovněž vyplývá, že na budovu byla vypsána poměrně velkorysá architektonická soutěž. Musím zde s lítostí oznámit, že nějaký nihilista aktuálně vyházel původní vitráže a okna a nahradil je plastem.


JV | 18. 01. 2010 | 12:39 Odpovědět

:o(


JM | 05. 06. 2010 | 23:20 Odpovědět

Třeba šlo o nějakého spalovače mrtvol, který chtěl usnadnit odchod duším na onen svět :-)


Pietro | 31. 12. 2009 | 13:13 Odpovědět

Tak jak jsem se dnes dozvěděl, tak rekonstrukce atria Magistrátu podle nedávno, v novinách představené studie páně Havlíka, je prakticky hotová věc. Mám pocit, že s podzemními garážemi pod Lidickým to dopadne podobně, pomalu, potichu, krůček po krůčku se studie změní na projektovou přípravu a realizaci.


Jan Vincenc | 19. 12. 2009 | 07:58 Odpovědět

Neni nekde zaznam, vizualizace popripade stavebni plany jak melo vypadat obchodni centrum u byvaleho hotelu maje po dokonceni, po prevratu to melo byt vicemene skoro hotove, a pak to zaclo chatrat,, v te dobe by mi bylo zhruba 6-7 takze tato stavba jde mimo me, pozdeji jak sel cas uz si pamatuji jen tu destrukci objektu


km | 12. 12. 2009 | 00:50 Odpovědět

Vyšel tu zajímavý článek, že Dittrichovu mauzoleu v Krásné Lípě hrozí zkáza. Na Děčínsku je podobný problém, kterým se média moc nezabývají, což je škoda - památková budova restaurace Venuše. Zde je starší článek, dnes je vzácná budova ještě v mnohem horším stavu. http://rn.sluknovsko.cz/archiv/rn2004/clanek.php3?kod1=160&cislo=5&typ=


ěj | 15. 12. 2009 | 13:32 Odpovědět

budova je opravdu krásná, dovolil bych si sice nesouhlasit s průvodním textem, budov v tomto slohu (spíše bych mluvil o expresionismu než o art deco kubismu i když to také není zcela nepravda) je v ústeckém kraji i jinde v pohraničí ale někde i ve vnitrozemí mnoho (jen je české dějiny architektury ignorují), ale dům má štukovou výzdobu obzvlášť rozvinutou, je dobře dochovalý (ve smyslu nepředělaný) a zcela jistě zasluhuje ochranu


Pietro | 11. 11. 2009 | 16:30 Odpovědět

Hola, jaký máte názor na akci zelená úsporám? Když se podívam na některé výsledky zateplování na severní terase, tak mám pocit, že je té kreativity na fasádách paneláků až moc... Tím myslím barevné kreace na fasádách, které stírají přirozenou tektoniku paneláků.


Lenka | 18. 10. 2009 | 11:32 Odpovědět

Jsem sokovana tim, jak probihaji prace na rekonstrukci Karlova mostu a byt se nejedna o usteckou stavbu, rada bych upozornila uvedomele obcany na existence stranek a petice na www.zachrante-karluv-most.cz .


Jan Benda | 22. 07. 2009 | 07:54 Odpovědět

navrhuji zřídit diskusi k bloku 004 u Mírového náměstí. Zatím díra zeje a zastupitelé se rozhodli zachovat lacinou jídelnu v átriu magistrátu, zřejmě aby tak nemuseli ve svém objektu budovat Centrum služeb pro občany, ale mohli ho (zřejmě) zřídit u svých kamarádíčků v Bloku 004 za drahý pronájem (můj tip). Otázka je, zda by Centrum služeb nemělo být v areálu magistrátu a jídelna v soukromém objektu. Jsou to ale jen mé dohady. Každopádně jsem zvědav, s jakým projektem se vytasí investor.


ěj | 22. 07. 2009 | 11:02 Odpovědět

ok provedeno, resp. oživena diskuse o mírovém náměstí, neb blok 004 do něj zasahuje


ěj | 08. 06. 2009 | 12:23 Odpovědět

škola v trmicích u které se teď nově objevilo, že je autorem slavný F. A. Libra, je nyní vesele zateplována ... neviděl to někdo z blízka? neví se, kdo rekonstrukci dělá? přežije z domu něco?


Tomáš Lichtenberg | 08. 06. 2009 | 14:59 Odpovědět

...další z projevů maniakálního násilí páchaného na domech ve znamení české vášně pro polystyren,plast a pastelové fasády? Na stránkách školy je zatím jen fotodokumentace výměny oken (za plastová samozřejmě) http://www.zstrmice.cz/index.php?name=News&file=article&sid=70


Tomáš Lichtenberg | 05. 05. 2009 | 20:48 Odpovědět

Klub za starou Prahu pořádá 21.5. přednášku - Architektura Ústeckého kraje mezi světovými válkami (http://www.zastarouprahu.cz/)


ěj | 13. 04. 2009 | 19:13 Odpovědět

http://www.hornictvi.info/techpam/mesta/ustinl/ustinl.htm


Tomáš Lichtenberg | 18. 03. 2009 | 17:17 Odpovědět

Mám obavu o další vývoj územního plánu pro Ústí. Jak už bylo zmíněno na archiwebu, zakázka v hodnotě 34 mil.korun byla netransparentně zadána jakémusi arch. Petru Vávrovi. Podařilo se mi zjistit, že Petr Vávra produkuje ÚP po celé republice jako na běžícím pásu. Před nedávnem byla např. městem Písek vyhlášena urbanistická soutěž na ÚP, ve které byl nezávislou porotou vybrán vítězný ateliér. Před podpisem smlouvy však městská rada ustoupila a zadala projekt bez solidního výběr. řízení právě Petru Vávrovi. O něm se v Jižních Čechách traduje, že je nakloněn úpravám ÚP ve prospěch různých zaintersovaných osob a developerů. Jsou to samozřejmě nepotvrditelné zprávy a dohady, ke kterým by ovšem nemuselo dojít, kdyby ústecký magistrát jednal transparentně. Můžeme si samozřejmě jen domýšlet, že i v Ústí se najde celá řada osob, kterým by se "účelná" změna ÚP mohla náramně hodit...


Jan Kaiseršat | 05. 04. 2009 | 15:38 Odpovědět

To zcela odpovídá dlouhodobé technologii zadávání veřejných zakázek v Ústí n.Labem. V případě územního plánu je to zvlášť nebezpečné. Dovolím si navrhnout, aby na toto téma vznikla zvláštní kapitola, která by generovala argumenty pro veřejnou diskuzi. Samo zadání ÚP je silným námětem k diskuzi, především proto, že stávající ÚP a RP byl předkládán obecně uznávanými odborníky.


ěj | 13. 04. 2009 | 19:47 Odpovědět

na přání byla založena samostatná diskuze k územnímu plánu


Jan Kaiseršat | 22. 02. 2009 | 00:57 Odpovědět

Úpadek průmyslové architektury: Snad i důvod k diskuzi.
Dovolím si několik vět směřujících ke změně průmyslové architektury města s vazbou na polistopadový vývoj. Krátce po převratu, počátkem devadesátých let vznikal dnešní územní a regulační plán (dále jen ÚRP), prošel širší diskuzí a v dnešní platné podobě je kompromisem původního, daleko smělejšího návrhu. Město mělo tehdy nakročeno ke skutečné změně jeho ušmudlané tváře. Jednalo se mimo jiné o západní část města. Území Spolchemie se 140 let vyvíjelo vcelku přijatelně, průmyslová architektura budov a ulic uvnitř areálu respektovala městský charakter. Renomovaní urbanisté a architekti, tvůrci ÚRP proto navrhovali zcela otevřít tento areál, který by se stal přirozenou součástí města, oproštěn od rizikových výrob. Lobbismus části vlivných polistopadových „politiků“, často evidentně napojených na managament Spolchemie, s jiným viděním rozvoje města, prosadily stagnační tendence a konzervaci nových rizikových technologií. Vcelku nenápadně se měnila i architektura této významné části města. V posledním desetiletí tak vznikla nová expanzivní potrubní architektura, ve stylu chemického komplexu Záluží u Litvínova. Upoutá především při pohledu z vlaku, nebo z Tovární ulice. Je-li tato podivná „nová polistopadová architektura“ zasazena do městského centra Ústí nad Labem, nepochybně, podle mého názoru, krajské město degraduje. Přesto, že se stala pro město osudová chyba, chci věřit, že další generace ústečanů najde cestu návratu k slušné průmyslové architektuře. Možná to stojí za zamyšlení a širší diskuzi.


ěj | 26. 02. 2009 | 18:46 Odpovědět

souhlasím, že zablokování plánu pustit město do areálu spolchemie bylo strategickou chybou. pokud jde o současné stavby ve spolchemii, ty mi naopak nevadí, zejména nové pryskyřice mi připadají naprosto suverénní a hodně dobré, rozhodně lepší, než některé nové domy ve městě. to však neomlouvá spolchemii, že vybourává v areálu kompletně všechno, co jí stojí nebo by mohlo stát v cestě. myslím, že spolchemie podceňuje svou nemovitou historii, přestože by si na ní mohla postavit image


Jan Benda | 20. 02. 2009 | 12:51 Odpovědět

Kolegové, už jste viděli http://www.labyrint-cz.cz/obchodni-centra.php ??? Jsem pro novou rubriku diskuse k tomuto projektu!


ěj | 22. 02. 2009 | 01:02 Odpovědět

no to je hodně špatný !


ěj | 22. 02. 2009 | 01:25 Odpovědět

díky za odkaz, založil jsem diskuzi


Tomáš Lichtenberg | 11. 01. 2009 | 20:42 Odpovědět

Rád bych upozornil na článek Ústeckého deníku, který se týká současného zoufalého "řešení" dopravní situace v Ústí http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20090109_wv_obchvat_mesta.html . Je tam ke stažení soubor projektu z roku 1981, podle kterého měla být doprava z Klíšské ulice vedena nikoliv do problematické Malé Hradební, ale kolem západního nádraží přes koleje, tunelem pod Větruší na pražskou silnici a dokonce mostem na Střekov. Přestože projekt z 80.let má velkou řadu problematických bodů, myslím, že koncepce vedení dopravy (např. z Panské ul.) přes koleje (či pod nimi) do tunelu pod Větruší je vcelku logická. Myšlenka nového mostu je taky zajímavá, hlavně z hlediska rozvoje jižní části Střekova a Vaňova. Představte si ten rytmus: Mariánský most - Benešův - Železniční - "nový most" - zdymadla :D


Tomáš Lichtenberg | 11. 01. 2009 | 21:02 Odpovědět

Zapomněl jsem poznamenat, že kdyby na magistrátě někteří lidé mysleli hlavou, tak díky takovému dopravnímu řešení nemuselo být betonové rampy v Malé Hradební ani dopravně zdevastované lokality pod Větruší a nábřeží řeky Bíliny.


Jan Vaca | 26. 01. 2009 | 21:02 Odpovědět

Díky za upozornění. Už jsem ten článek četl před časem, ale chyběl u něj odkaz na pdf. Ještě jednou díky. Nabízený materiál se vždycky hodí :-)


dr.Jiří Ort | 10. 01. 2009 | 23:37 Odpovědět

Prošel jsem se nedávno po dokončeném střekovském nábřeží - procházkou od zdymadel podél řeky Labe až k železničnímu mostu. Aby bylo strohé nábřežní korzo opravdovým romantickým požitkem, chybí mu laskavé lidské měřítko. Vzhledem k tomu, že z druhé strany není město propojeno s řekou - a patrně dlouho nebude - doporučuji finančně méně náročné doladění již hotové akce protipovodňového náspu a základů k případné montáži stěn.
Proč nikoho nenapadlo namontovat ještě souvislou řadu ozdobných litinových kandelábrů podlél chodníku a cyklostezky?
Je trapné, že se pamatuje na nové pouliční osvětlení pro zbloudilé řidiče u souběžné jednosměrné ulice a na schodiště z náspu do vozovky - ale na estetické detaily pro zvýšení atraktivnosdti města v rámci cestovního ruchu se zapomíná.
Projektanti a zasavatelé vezměte si příklad z nábřeží v Salcburku a řady jiných měst!


dr.Jiří Ort | 10. 01. 2009 | 23:16 Odpovědět


Tomáš Lichtenberg | 02. 12. 2008 | 19:10 Odpovědět

Podle Ústeckého deníku (http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20083011_rn_ridic.html) Magistrát uvažuje o výstavbě podzemních garáží pod Lidickým náměstím. Jde o nezbytnost, která zjednoduší přístup do centra nebo o další relikt agresivního dopravního inženýrství minulého století?


dr.Jiří Ort | 01. 12. 2008 | 22:54 Odpovědět

Vážení přátelé architektury a strážci paměti předválečného Ústí,
v těchto dnech vyšla výpravná kniha starých pohlednic "To bylo tehdá v Ústí" od Petra Špačka za přispění archiváře dr.Kaisera v nákladu 1.000 ks. Jde o prezentaci nejrozsáhlejší sbírky pohlednic a fotografií známého patriota našeho města. K jednotlivým artefaktům jsou připojeny cenné popisky. Kniha je koncipována jako procházka historickým městem za dřívějšími hradbami a několika přilehlými čtvrtěmi. Příští rok má následovat druhý díl zaměřený na okolní obce. Určitě je to vhodný dárek pod vánoční stromeček.
Křest reprezentativní publikace "Dílo sedmi generací" o ústecké chemičce je ve středu 17.prosince a i tato publikace bude dostupná v knihkupectvích u Berana, pod šikmou věží děkan.kostela a u děvčat v prodejně UJEP ve Vaníčkově ulici.
Příjemné počtení a podívání Vám přeje Jiří Ort


ěj | 01. 12. 2008 | 20:07 Odpovědět

fotky http://radula.rajce.idnes.cz/Usti_In-Dust-rialni/


Tomáš Lichtenberg | 26. 11. 2008 | 20:54 Odpovědět

Díky za odkaz na sborník z konference o prům. dědictví, je to dobré čtení, lituju, že jsem se tenkrát nezúčastnil.
Jinak, co jsem do sborníku zatím jen nahlédl, je patrné, že otázka budoucího využití industriálních ploch je poměrně komplikovaným problémem a různé zaintersované strany mají na něj jiný pohled. Je překvapující, že zrovna Ústí (kterého se industriální dědictví týká přímo bytostně a v samotném centru) nemá žádnou ucelenou koncepci, jak s těmito plochami do budoucna nakládat. A nejedná se jen o průmyslové brownfieldy, obávám se, že se budeme čím dál častěji potýkat s "brownfieldy sociálními" či brownfieldy spojené s kumulací některých neúspěšných účelových objektů na okrajích měst (obchodní centra, logistické haly, administrativa).


Tomáš Lichtenberg | 16. 11. 2008 | 13:37 Odpovědět

No, příliš to nesouvisí s architekturou, ale s historií města ano - náhodou jsem narazil na webovky věnované tramvajové dopravě v UL.
Zvlášť mě zaujala sekce o zachovalých pozůstatcích tratí a dep a článek o zděných čekárnách (není malých rolí a není malé architektury :D)
Leckterého historického šťourala by to mohlo zajímat :)

http://tramvaje.cnds.cz/index.htm
http://www.volny.cz/petr.jezek/zbytky_trati.htm
http://tramvaje.ustecketramvaje.com/53.htm


honza h | 26. 01. 2009 | 18:50 Odpovědět

tak to si tu prihreju kamaradovu polivcicku, vizte stranky telma.unas.cz, troufam si rict jedine kvalitni stranky o teplickych tramvajich.


ěj | 31. 10. 2008 | 00:26 Odpovědět

Pozůstalost Franze Queissera - parádní záležitost
http://www.soalitomerice.cz/img/queisser


ěj | 26. 10. 2008 | 00:14 Odpovědět

Iveta Torkoniaková :-) http://www.casopisstavebnictvi.cz/clanek.php?detail=457
http://aussig.mysteria.cz/arch/torkoniakova.html už dlouho jsem si říkal, že musím dohledat, od koho to je ... Kočičí oči!


dr.Jiří Ort | 03. 10. 2008 | 17:43 Odpovědět

Milý Matěji Párale,
ve Vašem soupisu architektů a stavitelů jsem nenašel jméno Josef Ulbricht. Myslím, že by si zasloužil zařazení do seznamu lidí po roce 1900. Měl firmu s následujícím razítkem:
Unternehmung für Hoch- u.Betonbau
Josef Ulbricht
beh.gepr.u.conc.Baumeister
- AUSSIG-
Kanzlei-Pockauerstrasse 58
Mimo jiné projektoval ředitelskou secesní Villu Marii v Okružní ul. 116/4 původně pro šéfa fy Gebr.Löwy (November 1909). Mám kopii plánu
Aufbau des Hauses No.116 in der Tongrubenstrasse in Aussig-Kleissehe. Zjistil jsem, že tuto vilu od roku 1912 Jos.Ulbricht vlastnil, dokud nebyla prodána firmě Verein für chemische Metal.Produktion v roce 1934.
Byl jsem se tam do dvora bývalých garáží chemičky podívat a zjistil jsem, že je nyní ve vlastnictví fy. SPOLREG. Tento poslední majitel ji celou "zmodernizoval", "zbavil parádiček" že byste ji absolutně nepoznali. Jděte se nejprve podívat do vědecké knihovny na výstavní panel ředitelské vily Spolku a pak do toho dvora. Bude to pořádný šok...


ěj | 09. 10. 2008 | 19:54 Odpovědět

dneska jsem se byl mrknout ... kdo by to byl řekl, dům je to zastrčený, nikdy mě nenapadlo se jít na něj podívat ... z té secese vskutku moc nezbylo :-( ... je vidět, že naše generace je skutečně ve srovnání s rakouskem a první republikou ubohá, náš sloh je polystyren a plastové okno ...
tak jsem ho na Vaše přání přihodil na aussig.mysteria :-) a také Paula Spielmanna, kterého jsem Vám s dovolením/bez dovolení konspiračně vyfotil na výstavě ;-) díky


dr.Jiří Ort | 03. 10. 2008 | 16:41 Odpovědět

Vážení přátelé ústecké architektury,
podařilo se mi uspořádat malou výstavu ke 150 letům chemičky ve foyeru vědecké knihovny ve Velké Hradební ul., kde jsou k nahlédnutí dosud veřejně nepublikované výkresy a plánky budov od R.Langse a Ericha Breindla, včetně projektů fy Lossow-Kühne z výkresového archivu Spolku. Jejich výtvarná a dokumentační hodnota je nesporná. Myslím, že to stojí za námahu vyběhnout těch pár schodů do Wolfrumovy vily. Výstava byla zahájena ke Dnům evropského dědictví a bude končit 15.října 2008.


ěj | 08. 10. 2008 | 17:21 Odpovědět

Vážený pane Orte,
tak jsem se konečně dostal na výstavu, je to výborné! Díky za rozkrytí dalších souvislostí. Zejména jsem rád, že je dostupná podobizna R. Langse - netušil jsem, že je vymalován na Reinerově fresce :-) ... a za druhé jsem poprvé viděl nerealizovanou expresionistickou přestavbu staré správní budovy od Paula Spielmanna, snažil jsem se dohledat, kdo to je, a objevil jsem jeho syna Petra - ústeckého rodáka, kunsthistorika a nedávného děkana fakulty výtvarných umění VUT v Brně!


ěj | 08. 10. 2008 | 17:29 Odpovědět

škoda jen, že razítka u plánů se do kopírky vešly jen občas ... ta mě vždycky nejvíc zajímají ;-) ... lze tedy Schaffnerovu vilu považovat za dílo R. Langse? Díky za info ... MP


ěj | 09. 10. 2008 | 21:10 Odpovědět

nebo je autorem Schaffnerovy vily Ferstel jako u zámku Trmice? a Langs staví podle jeho plánů?


Pietro | 01. 09. 2008 | 17:43 Odpovědět

Kulturák: Zdá se, že odstraněním lávky veškerá bohulibá činnost skončila. Včera jsem se potkoukal kolem a podle výkopů a bednění to nevypadá, že by se mělo vrátit monumentální schodiště, které by propojilo osu hl. vstup - apelplatz krajského úřadu. S píše to vypadá na nedomrlé zalomené schodiště. Nevíte podrobnosti?


ěj | 14. 09. 2008 | 18:19 Odpovědět

nevím nic / autorem rekonstrukce kulturáku je údajně archprojekt, přes všechny výhrady k jejich produkci a získávání zakázek mi zatím připadá rekonstrukce poměrně zdařilá a citlivá


Tomáš Lichtenberg | 05. 08. 2008 | 15:59 Odpovědět

Co se týká nové karty k budově ZŠ Vojnovičova - je to parádní kousek, podle mně vůbec nejzajímavější školní budova ze 2. pol. 20.stol. na ústecku. Bohužel z ní mizí plechový obvodový plášť (nejdříve pod náporem vandalismu dětí, jako jsem byl i já, ale hlavně díky sběračům kovů), v poslední době škola přistoupila k postupné výměně pláště a novému zateplení klasickou smrtonosně lacinou metodou typu "polystyren (pěňák) + omítka + veselé barvičky", takže progresivní koncepce budovy bere rychle za své :(


ěj | 18. 08. 2008 | 18:06 Odpovědět

Tomáši, já myslím, že ten kovový plášť je nepůvodní. Odhaduju že šlo o první porevoluční zateplovací systémy kryté lamelami ... Stavba byla publikována v "20 let KPŮ", pokusím se co nejdřív dodat na web fotku původního stavu.


Tomáš Lichtenberg | 14. 07. 2008 | 19:10 Odpovědět

Doporučuji podívat se na tuto ptačí perspektivu plánovaného logistického centra u Žďárku.. Už bylo vydáno kladné územní rozhodnutí.

http://www.prateleprirody.cz/images/00075-gal-CPI_Zdarek.jpg

To jsou měřítka.. Má to ještě něco společného s územním plánováním a urbanismem?


ěj | 23. 07. 2008 | 21:00 Odpovědět

přidal jsem téma do novinek


ěj | 18. 06. 2008 | 15:33 Odpovědět

chystáte se někdo na konferenci?


Tomáš Lichtenberg | 18. 06. 2008 | 17:16 Odpovědět

Myslíš ten industriál? Rád bych se tam podíval, ale přes tlaky ve škole se tam asi nedostanu. Každopádně to ještě zvažuju.


Tomáš Lichtenberg | 20. 06. 2008 | 08:57 Odpovědět

Nezdařilo se, bohužel... Můžu se na webu aspoň těšit na nějaký výstup (shrnutí) z konference?


ěj | 20. 06. 2008 | 11:32 Odpovědět

čus, no, konference myslím nakonec celkem dobrá, ale to spíš musí posoudit nezávislí pozorovatelé, účast taky relativně hojná, dopoledne to sice některé zdlouhavější přednášky mírně vylidnily ... (-: ale odpoledne i trošku živá diskuze / no a byl jsem poprvé v Setuze v závodě, co víc si mohu přát ((-:


ěj | 20. 06. 2008 | 11:35 Odpovědět

nevím přesně kam případný článek o konferenci do té naší struktury zavěsit a asi na to nebude čas, ale výstupem by měl být sborník - který bude k dispozici snad do měsíce


Tomáš Lichtenberg | 20. 06. 2008 | 17:51 Odpovědět

V tom případě si počkám na sborník ;)


ěj | 08. 05. 2008 | 15:17 Odpovědět

Nepamatuje si někdo, kdy byl stavěn horní vstup do zoo? (právě jsem přidal jeho kartu) Před rokem 91 určitě, ale 90 nebo dřív? Ještě před revolucí?


krs | 10. 05. 2008 | 00:19 Odpovědět

1985 - zdroj "100 let od Lumpeparku po moderní zoo"


ěj | 06. 05. 2008 | 23:40 Odpovědět

Znáte tohle? http://lo36.wz.cz Muzeum lehkého opevnění Ústí n. L. Hostovice! Tenhle čtvrtek a v sobotu mají otevřeno! Teď jsem to objevil. / Mimochodem by mě celkem zajímalo, kdo je architektem (celkově i jednotlivých pevnůstek) - web uvádí u Hostovic Zemské vojenské velitelství Praha (1936).


Darius | 29. 04. 2008 | 09:31 Odpovědět

zdravim vás všechny hlavne autory techto stránek,jen by me zajímalo jestli chctejí pomoct nebo ne


ěj | 29. 04. 2008 | 20:54 Odpovědět

:-) jasně, ale nějak konstruktivně


Jan Benda | 04. 05. 2008 | 08:23 Odpovědět

Honzo, já zas nemám tak velká očekávání. Nemyslím, že by mi radní padli kolem krku, jak jsem je zachránil (Kdo způsobil, že i sám náčelník vydával tak zvrácená rozhodnutí?). Jen se mi zdá, že lepší než si jen tiše v koutku zanadávat, by bylo vystoupit veřejně a nasadit lidem brouka do hlavy. Tím broukem myslím pozitivní vizi - jak má město vypadat a jak může magistrát ovlivňovat investory. Fakt ale je, že nemám zas tak špatnou zkušenost, asi dvakrát jsem si dopisoval s primátorem ohledně rekonstrukce míráku a názvu nově vzniklé ulice, a celkem se snažili komunikovat. Navíc, když nás bude ignorovat koalice, třeba nás podpoří opozice. To je věc jednání. A i když některé stavby už asi neovlivníme (vietnamští trhovci sobě nejspíš sami navrhli tu ostudu za mostem www.rezidencelabe.cz), pořád zbývá v centru ještě spousta míta, kam investoři tepre příjdou: blok 040, parcela mezi Labem, knihkupectvím Beran a komerční bankou, parcela naproti Rychtě za centrem Sever, parcela na předmostí, kde je přízemní budova restaurace, parcela za soudem na střekově a řada dalších...


JB: | 04. 05. 2008 | 08:39 Odpovědět

PS. Sledujete někdo dění kolem "Nového města" čili Intersparu u chemičky?


Pietro | 07. 05. 2008 | 15:31 Odpovědět

Asi to není tak hotová věc, jak si myslí lidé z magistrátu. Zřejmě vše bohudík vázne na neochotě některých majitelů nemovistostí prodat. :o)
Pevně doufám, že to tak zůstane.


kokoschka | 16. 04. 2008 | 16:34 Odpovědět

http://www.jth.cz/en/index.php?stranka=real-estate&typ_nemovitosti=obchodni_plocha&mesto=%C3%9Ast%C3%AD+nad+Labem


J. Benda | 18. 04. 2008 | 09:18 Odpovědět

Dík za odkaz. Falk a Hocke mi nijak nevadí, nemají sice "duši", ale alespoň neruší... na jiných webech jsem uvedl pro ukázku odkaz na http://www.brt.de/start.html . Tak podle mne vypadá slušná moderní architektura. (Klikněte dole na "02 Projekte" a pak na "Buro", "Wohnen" atd. a pak na jednotlivé projekty). I www.karlin.cz ujde... JInak ahoj Honzo! + souhlasím s Pietrem a krsem, že nějak se ozvat je lepší než nic. Což zformulovat něco do novin?


J. B. | 18. 04. 2008 | 09:20 Odpovědět

K těm dvěma na náměstí bych ještě podotkl, že jde spíš o to, co v nich bude. Jestli banky, je to v háji. Na náměstí podle mne patří kavárny, knihkupectví, a tak.


Pietro | 01. 04. 2008 | 17:59 Odpovědět

Tak co děcka, už jste viděli co má stát vedle divadla? Nevíte které prase to projektovalo?


Jan Vaca | 02. 04. 2008 | 08:49 Odpovědět

Matěj to určitě už někde "vysomroval", ale teď se musí spíš věnovat věcem, kterého ho živí. Nemáte nějaký nákres Vy? Docela by mě to zajímalo a podíval bych se na to.


Joao | 02. 04. 2008 | 11:26 Odpovědět

Tak uz jsem to taky videl ....http://ustecky.denik.cz/multimedia/galerie/347475.html?section=1,3
nejak nevim zda je snaha "zaplacnout" za kazdou cenu kazde mistecko (natoz takto exponovane) v centru mesta necim takovym zrovna nejlepsi napad.....a uz chapu to dlouhe utajovani ...ja bych se tim taky dopredu moc nechlubil a rovnou postavil vsechny pred hotovou vec....


Pietro | 02. 04. 2008 | 12:46 Odpovědět

Jo, přesně to co bylo v deníku jsem myslel. Tady snad byla vypsána soutěž o nejpříšernější stavbu!


Tomáš Lichtenberg | 10. 04. 2008 | 14:14 Odpovědět

Já už tento pseudoarchitektonický žánr považuju za takové ústecké (nebo spíš české) etno a nikterak se mu nedivím (jinak bych z údivu vůbec nevyšel). Neměl by někdo chuť zapojit se do nějaké formy výzvy ústeckému magistrátu k zodpovědpovědnějšímu přístupu k městskému prostředí?
Rozvoj města je teď ve fázi, kde byla srovnatelná města v zemích vyspělé Evropy před 30-40 lety a místo, aby se vedení města inspirovalo současnými trendy, opakuje všechny chyby a neřesti, kterých se tehdy města na Západě dopustila a teď vynakládají velké prostředky na jejich nápravu.
Bylo by dobré místo neustálého lamentování vyvinout také nějakou iniciativu ;)


Pietro | 14. 04. 2008 | 11:00 Odpovědět

Hmmm a co treba takhle udelat nejaky workshop. Kazdy z nas, co jsme tu chytry jak sto vopic by na spolecnem zaklade vyplodil nejakou vlastni ideu o idealnim Usti. Pak bychom to mohli porovnat se soucasnou parodii na revitalici, poskytnout do novinarum, nekde vystavit, popripade omlatil Primatu o hlavu. :o)


Pietro | 14. 04. 2008 | 11:03 Odpovědět

neco v tomhle smyslu...
http://www.bugemos.com/?q=node/96


Jan Benda | 15. 04. 2008 | 10:02 Odpovědět

Vážení kolegové, některé z Vás "potkávám" i v jiných diskusích o nových ústeckých stavebních projektech na webu. Těší mne, že nejsem jediný, koho stavby v ústí zajímají. Zdravím vás!<br>
Jsem profesí psycholog, narodil jsem se a žiju v ústí nad labem. Ústecká architektura mne velmi zajímá, myslím, že tvář města, jeho dominanty, logika ulic, náměstí atd. výrazně ovlivňuje vztah občanů k městu, ale nepřímo i vztah občanů k sobě navzájem, dokonce i zcela osobní sebepojetí občanů. Ústí nad Labem patří bezpochyby k nejateističtějším a nejnekulturnějším místům na zeměkouli. Mám za to, že nejdůležitějším projektem je proto univerzitní kampus, protože jedině kulturní lidé s mnoha zájmy a s rozhledem (myslím studenty a absolventy), mohou zvýšit poptávku po kultuře, klubech, divadlu, akcích, knihkupectvích atd, atd. a tím pozvednout tohle místo alespoň na průměrnou úroveň srovnatelně velkých evropských měst. <br> město ústí má fenomenální potenciál pokud jde o jeho umístění v krajině, kde z jedné strany hraničí s vrásněnými a klidnými Krušnými horami, ze strany druhé sopečným a dramaticky bouřlivým českým středohořím. Díky bombardování a komunistickým demolicím tvoří ústí ideální plochu pro moderní architekty, kteří by mohli z ústí vytvořit zcela osobitou industriálně-modernistickou perlu zasazenou do této magické krajiny. nestane se tak ovšem, pokud občané dopustí, aby o současných stavbách rozhodovali úplatní diletanti a primitivové bez vkusu, bez názoru, bez morálky a bez špetky pozitivní náklonnosti k tomuto městu. (Viz obludárium za mostem www.rezidencelabe.cz). Napadá mne, což se někde sejít, podiskutovat a zformulovat třeba nějaký veřejný manifest či výzvu zastupitelům ohledně vypisování architektonických soutěží a vůbec architektonické vize pro město??? měl bych na takovou schůzku čas nejspíš v červenci... www.jan-benda.com


Jan Vaca | 15. 04. 2008 | 16:08 Odpovědět

Myslím, že kolega Benda (zdravím Tě, Jene :-) vystihl ústeckou podstatu. Nicméně se bojím, že veškeré snahy přesvědčit představitele města, aby se víc zabývali tím, jak bude Ústí vypadat, jsou zbytečně. Je to prostě házení hrachu na zeď. :-/ Přestavitele města už dlouhé roky občanské připomínky k tomuto tématu jednoduše ignorují, přestože se tváří, že to tak není. Někdo sice může namítnout, že se naštěstí neuskutečnil šílený nápad na krytou sjezdovku na Střižáku, ale to nebylo tím, že petici proti téhle blbosti podepsaly stovky lidí. Investor plánovaného molochu se naštěstí ukázal jako nesolventní. Podobných případů v Ústí je bohužel víc.


krs | 15. 04. 2008 | 16:26 Odpovědět

Nemyslím si, že by šlo o zbytečnou iniciativu. Kor nyní, když je možné se zaštítit webem Usti-Aussig.net jako jistou kulturně-společenskou platformou. Ale možná bych to nechal ještě trochu zakořenit a dotvořit nějaký okruh "příznivců".


Pietro | 16. 04. 2008 | 14:00 Odpovědět

Není třeba politikům nabízet nějaká řešení, když je doposavad ignorovali. Měli bychom jim před veřejností dokázat že existují lepší řešení ústeckého problému. Měli bychom docílit toho, aby byla místní "smetánka" za hlupáky. Ukázat architekturu obyčejným lidem. Nikdy není pozdě.


Tomáš Lichtenberg | 01. 04. 2008 | 14:35 Odpovědět

Nevíte někdo, co se děje na parcelách bloků 004 (pod vanou) a 019 (vedle divadla)? Myslel jsem si, že město tam na vlastní náklady provádí archeol. průzkum, aby je rychleji prodalo, ale na 004 to vypadá, že se bude hloubit stavební jáma. Falk a Hocke se přece týká sousedních parcel. V minulosti se mluvilo o nadzemních garážích na 004, ale od toho se snad upustilo (aspoň v to doufám...)


Cíba | 21. 03. 2008 | 08:32 Odpovědět

Právě jsem slyšel v rádiu o výstavbě nových luxusních bytů s garážemi na Střekově vedle Benešova mostu. Nevím jestli tím mysleli zastavět plochu u soudů, ale tam nechce stavět ani justice, kde je halda prachů co vyždímou ze státu. Justice se vymlouvá na zátopovou oblast, ale ve skutečnosti jím smrdí Setuza. Proto chtějí stavět na rondelu, kde teď tři luxusní paneláky stojí a podle nabídkových transparentů na prázdné byty tam všichni touží bydlet. A na Střekově to bude to samé. Ať u soudů postaví další soudy a na rondelu další byty.


Jan Vaca | 22. 03. 2008 | 19:28 Odpovědět

Musím se justice trošku zastat. Faktem je, že soud u Labe není úplně na vhodném místě. Veškeré archivy soudu jsou v podzemních patrech (minimálně je jedno) a během povodní v roce 2002 mělo vedení soudu co dělat, aby odtud spisy dostalo. Je tedy pochopitelné, že vedení krajského soudu a ministerstva spravedlnosti se rozhodlo z lokality odejít. Jiná věc pochopitelně je, jak bude plánovaný justiční palác vypadat a zda není příliš luxusně navržený.


dr.Jiří Ort | 17. 03. 2008 | 15:19 Odpovědět

Vážený kolego Matěji Párale,
jste mi velmi sympatický pro věci, které pro ústečáky děláte, ale musím s politováním znovu konstatovat, že nemáte pravdu v tom jménu l.stavitele chemičky. Nebuďte tvrdohlavý a berte moji připomínku vážně. Správné jméno je opravdu Robert Langs a na tom trvám. Víc se dočtete o tomto pánovi v mé kapitole z historie Spolku, která snad konečně vyjde jako připomínka 150.výročí existence.Tvrdíte, že jste viděl jeho autentické podpisy na stavební dokumentaci azylového domu. Ale i tam jsou jen a jen podpisy se jménem Langs. Díval jste se špatně. S úctou Váš Ort


ěj | 17. 03. 2008 | 16:34 Odpovědět

no, máte asi opravdu pravdu. (: už se těším na knížku!
Váš Matěj P.


dr.Jiří Ort | 17. 03. 2008 | 17:23 Odpovědět

Milý kolego Matěji,
doufám, že se nezlobíte, ale je to tutovka. Ostatně také v knize "Encyklopedie architektů, stavitelů,zedníků a kameníků v Čechách" - kol. - editor Pavel Vlček, vyd.Academia Praha 2004 se na str.359 správně uvádí:
Langs R.:,stavitel v Ústí n.L. Vr.1901 obdržel Zlatý záslužný kříž.
Všiml jsem si, že už je to opraveno i v soupisu jmen. Těším se na další spolupráci, s přátelským pozdravem dr.Ort


ěj | 09. 03. 2008 | 23:39 Odpovědět

znáte tenhle web? už je na světě půl roku a já ho objevil teprv teď http://www.janniv.estranky.cz


dr.Ort Jiří - Spolchemie | 09. 03. 2008 | 23:18 Odpovědět

Opravte si jméno stavitele za éry Schaffnera: nejmenoval se Robert Lang, ale Robert Langs.


ěj | 09. 03. 2008 | 23:35 Odpovědět

Vážený pane Orte, dlouho jsem si též myslel, že stavitel se jmenoval Langs, ale je to nejspíš chybný překlad zmínky o Langovi v Geschichte der deutschen Stadt Aussig od Umlaufta, německý druhý pád. Podpis na plánech u Dělnického azylu mě usvědčily z omylu. Ale jinak o Langovi nevím nic, nemáte nějaká jeho životopisná data?


ěj | 09. 03. 2008 | 23:37 Odpovědět

http://aussig.mysteria.cz/arch/lang.html


dr.Jiří Ort | 17. 03. 2008 | 15:09 Odpovědět


Darius | 16. 02. 2008 | 20:24 Odpovědět

drazí neřešte toto ale sou i hodne drsnejsí problemy,například nevhodne opravy činžáků,rodiných domků atd můj meil darius.h@seznam.cz ,doufm že mne nekdo podpoří


Jan Vaca | 17. 02. 2008 | 11:53 Odpovědět

Souhlasím s Vámi. O víkendu jsem fotil Schichtovy domky na Střekově. Bohužel jsou poničenější víc, než by se zdálo. :-/ Majitel jednoho domu dokonce "zvládl" vyrazit nové okno do zdi, kde nebylo a plastový "skvost" teď zasahuje i do znaku firmy Schicht. :-(
Chystáme k tomu nějaký článek, ale ještě to chvilku potrvá, než do vydáme.


Darius | 18. 02. 2008 | 11:59 Odpovědět

můžu se s vámi nejak spojit?


Jan Vaca | 18. 02. 2008 | 12:15 Odpovědět

Veškeré kontakty jsou uvedené v rubrice kontakt :-), ale samozřejmě napíšu svůh mail i sem. Jsem Vám k dispozici na mailu: jan@vaca.cz nebo pracovní jan.vaca@mfdnes.cz


Darius | 18. 02. 2008 | 12:37 Odpovědět

byla by možná nejaka spolupráce?


Jan Vaca | 18. 02. 2008 | 13:08 Odpovědět

Spolupráci se pochopitelně nebráníme. Stačí napsat Vaší představu a můžeme se domluvit. Řešme to ale spíš v mailu nebo mi zavolejte na 606 761 913. Odbornou stránku projektu má ale na starost spíš Matěj Páral, takže to stejně budu konzultovat s ním.


Darius | 18. 02. 2008 | 13:23 Odpovědět

poslal jsem meil,tak dyžtak takovou komunikací
nebo icq je pomerně rychlé


Darius | 18. 02. 2008 | 13:38 Odpovědět

doufam že se nejak domluvíme


llllll | 01. 11. 2011 | 10:55 Odpovědět

a není sportovní centrum na terase jen zase nějaký ústecký TRUNEL ???, není zde v ústí potřebnějších věcí ????


Jard K. | 01. 11. 2011 | 10:56 Odpovědět

a není sportovní centrum na terase jen zase nějaký ústecký TRUNEL ???, není zde v ústí potřebnějších věcí ????


Pietro | 11. 02. 2008 | 10:09 Odpovědět

Kvalitní architektura z 60-tých let dostane další ránu. Na Lidickém náměstí se opět pracuje. Po demontáži abstraktní plastiky z magistrátu, opravě fontán, došlo na dlažnu. Dojde k výměně povrchu čtverců, kde je použito drobných říčních kamenů, za hladké žulové desky. Kompozice dlažby byla dosud založena do ostrém kontrastu hladkých a hrubých povrchů. Po výměně říčních kamenů za žulu bude rozdíl už jenom v barvě. Výměna dlažby je zdůvodňována špatným stavem dlažby na kterou si stěžovali občané, ti ale asi kritizovali absenci jakékoliv údržby. Občané si ale stěžují i na nový povrch Mírového náměstí, který se ale měnit nebude. Stejný problém, ale dvojí přístup. Co myslíte, jak bude trvat dlouho, než se Mírové náměstí znovu vyasfaltuje?


ěj | 14. 02. 2008 | 18:45 Odpovědět

archiweb k tomuto tématu cituje ČTK:
http://www.archiweb.cz./news.php?action=show&type=1&id=4811
z článku vyplývá, že původní autor arch. Bergr či arch. Kos s úpravou souhlasí, zajímalo by mě, jestli je to pravda


Pietro | 18. 02. 2008 | 09:57 Odpovědět

Taky by mě zajímalo, jestli je to pravda.


kokoschka | 07. 02. 2008 | 10:07 Odpovědět

http://www.rezidencelabe.cz/Fotografie-rezidence-labe.html co vy nato ?


ěj | 21. 03. 2008 | 14:41 Odpovědět

dík za odkaz, na jeho základě jsem našel diskusi na zmíněném webu, už jsem ji udělal trochu reklamu zařazením do novinek, ale pro pořádek ještě uvádím odkaz sem http://www.rezidencelabe.cz/nazory-ctenaru.html /proto nezakládám zvláštní diskusi, diskutujte prosím na webu rezidence LABE/


Tomáš | 05. 02. 2008 | 06:43 Odpovědět

První náhled na rekonstruovanou podobu dvou domů ve spodní části Mírového náměstí: http://www.timevest.nl/portfolio_cz.html
Jak se vám líbí?


Jan Vaca | 05. 02. 2008 | 14:31 Odpovědět

Díky za tip. :-) Ta společnost by mohla být o něco otevřenější, protože ze zveřejněných fotek není moc poznat. Ale aspoň něco. :-)


Pietro | 07. 02. 2008 | 09:12 Odpovědět

Obrázek je vcelku nic neříkající. Z toho mála co je k dispozici bych řekl, že by se měly zbořit i ty staré fasády, jinak to bude působit dost trapně.


ěj | 30. 01. 2008 | 10:05 Odpovědět

co si myslíte o slučování divadel? http://cinoherak.info / potažmo o rekonstrukci Činoherního studia a Domu kultury od arch. Zdeňka Šťastného?


Tomáš | 23. 01. 2008 | 15:05 Odpovědět

V zápisu z jednání Rady města vyplývá, že bude prodán nezastavěný pozemek vedle divadla. Kupujícím je společnost Energetické a dopravní stavby se sídlem v Ústí. Dle výpisu OR se jedná o firmu, kterou zakládal L. Mareček (osoba známá z prostředí Tlakové plynárny). V současné době jsou ve statutárních orgánech společnosti také lidé, kteří jsou v zastupitelstvu města - B. Špičák a F. Nesvadba. Cena za m2 sice dosáhla zajímavé výše, přes 6 tisíc, ale i tak to není asi košer. V zadávacích podmínkách prodeje pozemku opět chyběl požadavek na veřejnou architektonickou soutěž. Té se v Ústí asi nedočkáme. Škoda.


architekt elemír | 24. 01. 2008 | 12:31 Odpovědět

By mě docela zajímalo jestli se architektonické soutěže dělají např. v Praze, Liberci, Plzni atd..........myslím, že nikoliv. :)


Tomáš | 25. 01. 2008 | 13:22 Odpovědět

Myslím si také, že ne. Ale v případě prodeje pozemků v centru města, by taková podmínka (architektonická soutěž) asi byla namístě.


Tomáš Lichtenberg | 27. 01. 2008 | 03:02 Odpovědět

Požadavek architektonické soutěže přece nesouvisí s prodejem pozemků. Nicméně to neznamená, že by město nemělo prodávat lukrativní pozemky s ohledem na záměr investora. A pokud se na tom pozemku jednou rozhodne někdo stavět, pak je soutěž samozřejmě na místě...
Taky si nedělám iluze, že ve většině jiných českých městech je to se soutěžemi lepší, což se taky mnohde podepisuje na kvalitě nových staveb.


Tomáš | 23. 01. 2008 | 14:52 Odpovědět

Je někde možné shlédnout budoucí podobu ulice Malá hradební? Na webu pana Havlíka (autora projektu?) nic není, respektive web je dlouho neaktualizovaný.


jarobal@seznam.cz | 22. 01. 2008 | 14:23 Odpovědět

líbí se mi váš web o ústecké architektuře. Píšu článek o tom, jak se předrevoluční kočárkárny na sídlištích po revoluci proměnily na nejrůznější bizarní obchůdky. Nemáte nebo neznáte někoho, kdo by se tomu věnoval? díky, Jára Balvín


Karel Nepraš | 16. 01. 2008 | 06:30 Odpovědět

Pěkný den, zajímaly by mne názory diskutujících, zda považují z hlediska územního plánu a rozvoje města za vhodnou výstavbu rozsáhlého Fóra u kostela, osobně si myslím, že střídmější budovy jsou z dlouhodobého hlediska vhodnější, protože v období hospodářského útlumu na údržbu obrovských staveb prostě nebudou zbývat prostředky. I když je tento projekt již realizován, budu rád za názory. Web je super.


Pietro | 16. 01. 2008 | 10:10 Odpovědět

Myslím, že je to nejstupidnější projekt v našem městě, který se hodil ODS do předvolební masírky občanů.
Z hlediska rozvoje města je nákupní centrum v této podobě naprosto nevhodné. Neřeší hluchý prostor na jihu stavby. Je monofunkční, (pouze obchody a zábava). Je to takový dobře maskovaný luxusnější hypermarket.
Z hlediska územního plánu je vše v pořádku, ostatně, právě na objednávku investora byl územní plán patřičně změněn.
Ulici Malou hradební degraduje na dopravní koridor, měřítko stavby neodpovídá měřítku staveb s sousedství. Plošný rozsah stavby je příliš velký, navíc je podpořen monotóností fasád. Bude změněna výšková úroveň Bílinské ulice a její napojení na uliční sít, (bude ukončena na mimoúrovňové křižovatce).
Bylo by zajímavé porovnat současnost s předchozím územním plánem mající kořeny v roce 1993 (nebo tak nějak).


Tomáš Lichtenberg | 16. 01. 2008 | 16:32 Odpovědět

Naprosto souhlasím s oběma diskutujícími,sám jsem již tento projekt kritizoval mnohokrát ze stejných důvodů, které tady uvádíte. Nic lacinějšího v centru Ústí nevyrostlo od dob Nové tržnice!


jh | 29. 01. 2008 | 14:23 Odpovědět

Mám strach,
území, na kterém Fórum vyroste, je polovinou původního historického jádra města, proto mám obavu jestli měřítko takovéhle stavby není někde úplně mimo, stejně tak jako jeho funkce - bude to vlastně ještě město???, nebo jen jeden veliký hypermarket, dusící přilivem aut celé centrum města,nehledě na to že celá oblast Malé Hradební a kruháku pod Větruší ( i tady bylo kdysi město! ) se stane jen jedním velikým smotancem silnic, mimoúrovňových křížení a křižovatek.... Přes den dům plný nakupujících němců, kteří tak nebudou mít důvod vůbec vylézt ven, přes noc prázdná věc bez života... A co se stane s centrem? náměstím? zůstane vůbec tam nějaký obchod? Přoč by ho tam někdo měl mít, když ho může mít o pár metrů vedle v nákupním centru,plném lidí... nezmění se obraz Ústí na Ústí=obchodní dům ???
Achjo, nevím mám strach...


ěj | 31. 01. 2008 | 14:05 Odpovědět

na téma Fórum zavedena speciální diskuse


[IMG]
problematice smyslu a nastavení funkce hlavního architekta města se podrobně věnuje aktuální číslo Bulletinu ČKA 3/2012 (str. 17-26)

problematice smyslu a nastavení funkce hlavního architekta města se podrobně věnuje aktuální číslo Bulletinu ČKA 3/2012 (str. 17-26)

Skladiště firmy Lagerhausgenossenschaft - Foto: Matěj Páral 09/2012

Skladiště firmy Lagerhausgenossenschaft - Foto: Matěj Páral 09/2012

Vila Tronko, Elišky Krásnohorské 30 - foto: ked, zdroj: Panoramio

Vila Tronko, Elišky Krásnohorské 30 - foto: ked, zdroj: Panoramio

Kampus univerzity J. E. Purkyně - charakteristická kompozice dvou pavilonů bývalé Masarykovy nemocnice (dříve Bezirkkrankenhaus), spodnímu z nich (pavilon A - býv. chirurgie) stále hrozí demolice - mezi nimi roste stavba Multifunkčního informačního a vzdělávacího centra a knihovny od kanceláře SIAL - Foto: Matěj Páral 12/2011 - diskutujte zde

Kampus univerzity J. E. Purkyně - charakteristická kompozice dvou pavilonů bývalé Masarykovy nemocnice (dříve Bezirkkrankenhaus), spodnímu z nich (pavilon A - býv. chirurgie) stále hrozí demolice - mezi nimi roste stavba Multifunkčního informačního a vzdělávacího centra a knihovny od kanceláře SIAL - Foto: Matěj Páral 12/2011 - diskutujte zde

G Design - Stavební úpravy Městského fotbalového stadionu 1. Máje - vizualizace - zdroj: http://gdesign-cz.eu/stavby.php?projekt=Stadion

G Design - Stavební úpravy Městského fotbalového stadionu 1. Máje - vizualizace - zdroj: http://gdesign-cz.eu/stavby.php?projekt=Stadion

záběr z dokumentu České televize Most nad Ústím nad Labem, pořad proStory, režie: K. Žalud

záběr z dokumentu České televize Most nad Ústím nad Labem, pořad proStory, režie: K. Žalud

ocelová konstrukce zastřešení nástupišť autobusového nádraží byla ostraněna v září 2011 - autor: Jan Štípek, 80. léta 20. stol.; foto: Matěj Páral 01/2008

ocelová konstrukce zastřešení nástupišť autobusového nádraží byla ostraněna v září 2011 - autor: Jan Štípek, 80. léta 20. stol.; foto: Matěj Páral 01/2008

Fasáda bytového domu z 50. let na rohu Londýnské a Moskevské ul. je na ústecké poměry nestandardně citlivě opravována. Původní barevné rámy oken jsou sice žel nahrazovány plastem, ale to, že fasáda není zahlušena polystyrenem zasluhuje čestné uznání - autor domu: L. Richtermoc; Foto: Matěj Páral 10/2011

Fasáda bytového domu z 50. let na rohu Londýnské a Moskevské ul. je na ústecké poměry nestandardně citlivě opravována. Původní barevné rámy oken jsou sice žel nahrazovány plastem, ale to, že fasáda není zahlušena polystyrenem zasluhuje čestné uznání - autor domu: L. Richtermoc; Foto: Matěj Páral 10/2011

dnes tmavě hnědá zaoblená budova s pásovými okny na rohu ulic Pařížská a Velká hradební - autor: Atelier AP (Z. Havlík; L. Hruška, P. Dvořák, V. Čáp, P. Černohouz, R. Hamouz, Y. Zochová) - zdroj: http://www.atelierap.cz/projekt.php?id=13 - foto průběhu stavby: Matěj Páral 11/2000

dnes tmavě hnědá zaoblená budova s pásovými okny na rohu ulic Pařížská a Velká hradební - autor: Atelier AP (Z. Havlík; L. Hruška, P. Dvořák, V. Čáp, P. Černohouz, R. Hamouz, Y. Zochová) - zdroj: http://www.atelierap.cz/projekt.php?id=13 - foto průběhu stavby: Matěj Páral 11/2000

kostel Narození Panny Marie v Trmicích od architekta Jiřího Stibrala je na prodej - reportáž Martina Kočárka pro TV Nova - http://tn.nova.cz/zpravy/regionalni/farnost-trmice-je-po-usi-v-dluzich-drazit-se-bude-i-kostel.html

kostel Narození Panny Marie v Trmicích od architekta Jiřího Stibrala je na prodej - reportáž Martina Kočárka pro TV Nova - http://tn.nova.cz/zpravy/regionalni/farnost-trmice-je-po-usi-v-dluzich-drazit-se-bude-i-kostel.html

ARCH PROJEKT (Ing. arch. Jiří Kňákal, Zdeněk Šťastný) - projekt sportoviště v místě bývalého sektorového centra - zdroj: http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK605

ARCH PROJEKT (Ing. arch. Jiří Kňákal, Zdeněk Šťastný) - projekt sportoviště v místě bývalého sektorového centra - zdroj: http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK605

Zpráva o anketě Ú///A Prix na Českém rozhlasu Sever - http://www.rozhlas.cz/severoceskyatlas/ostatni/_zprava/anketa-rozhodne-o-stavbe-dvacetileti--820361

Zpráva o anketě Ú///A Prix na Českém rozhlasu Sever - http://www.rozhlas.cz/severoceskyatlas/ostatni/_zprava/anketa-rozhodne-o-stavbe-dvacetileti--820361

Atelier AP (Ing. arch. Z. Havlík, P. Dvořák, Š. Havlík) - přestavba hlavního nádraží - vizualizace

Atelier AP (Ing. arch. Z. Havlík, P. Dvořák, Š. Havlík) - přestavba hlavního nádraží - vizualizace

Atelier AP (Ing. arch. Z. Havlík, L. Hruška, P. Dvořák) - přednádražní prostor - průběh stavby - podrobnosti na webu autorů: http://www.atelierap.cz/projekt.php?id=14

Atelier AP (Ing. arch. Z. Havlík, L. Hruška, P. Dvořák) - přednádražní prostor - průběh stavby - podrobnosti na webu autorů: http://www.atelierap.cz/projekt.php?id=14

i-mise s.r.o. (Ing. arch. Jedlička, Rejšek, Štruma) - území mezi dálnicí a Globusem

i-mise s.r.o. (Ing. arch. Jedlička, Rejšek, Štruma) - území mezi dálnicí a Globusem

fotomapa na serveru kontaminace.cenia.cz - mariánská skála v současnosti

fotomapa na serveru kontaminace.cenia.cz - mariánská skála v současnosti

fotomapa na serveru kontaminace.cenia.cz - mariánská skála v 50. letech

fotomapa na serveru kontaminace.cenia.cz - mariánská skála v 50. letech

montovaná tzv. Brita-arena v německém Wiesbadenu, o které se uvažovalo (dle článku MF Dnes ze dne 27. srpna 2009) jako o možném řešení pro ústecký fotbalový stadion - zdroj: wikipedia.de

montovaná tzv. Brita-arena v německém Wiesbadenu, o které se uvažovalo (dle článku MF Dnes ze dne 27. srpna 2009) jako o možném řešení pro ústecký fotbalový stadion - zdroj: wikipedia.de

lavičky od významného českého designérského studia Olgoj Chorchoj speciálně navržené pro město Ústí nad Labem roku 1994 - foto: Matěj Páral 07/2010

lavičky od významného českého designérského studia Olgoj Chorchoj speciálně navržené pro město Ústí nad Labem roku 1994 - foto: Matěj Páral 07/2010

dopravní uzel pod Větruší na soutoku Labe a Bíliny, obchodní centrum Forum, kostel Nanebevzetí Panny Marie - zdroj: Ortofotomapa Ústí n. L. 2010

dopravní uzel pod Větruší na soutoku Labe a Bíliny, obchodní centrum Forum, kostel Nanebevzetí Panny Marie - zdroj: Ortofotomapa Ústí n. L. 2010

jezero Milada, teplárna, nový lihovar, Kolbenschmidt, trmický zámek, Black & Decker, dálnice D8, čtvrť Předlice, hypermarket Globus, město Trmice - zdroj: Ortofotomapa Ústí n. L. 2010

jezero Milada, teplárna, nový lihovar, Kolbenschmidt, trmický zámek, Black & Decker, dálnice D8, čtvrť Předlice, hypermarket Globus, město Trmice - zdroj: Ortofotomapa Ústí n. L. 2010