Na severočeském kopci Malé Sedlo byla na konci roku 2009 dokončena stavba nové rozhledny. Její jméno, které vzešlo z ankety Ústeckého deníku, je Střekovská vyhlídka. Stavba rozhledny je součástí revitalizace celého vrchu Sedlo. Radnice městské části Střekov zahálila projekt revitalizace v roce 2003 pod taktovkou bývalého místostarosty Pavla Bočka.
Projekt „Střekovský Petřín“ má přeměnit celý vrch na lesopark s naučnými stezkami, prvky pro děti a vybavením pro volný čas. Doposud byla opravena hlavní přístupová cesta, vedlejší stezky a vrch byl zbaven náletových dřevin. Samotná rozhledna byla postavena na podzim roku 2009 na místě bývalé letecké pozorovatelny. Na celý projekt je vyčleněno 4,5 mil. Kč, přičemž stavba rozhledny vyšla na 3,2 milionu korun.

Další text je mým osobním názorem, možná s ním nebudete souhlasit. Vyražte proto na výlet na Střekovskou vyhlídku, ať můžete sami moje argumenty posoudit.
Přeměna vrchu Malé sedlo, který se nachází uprostřed zástavby Střekova, je unikátním projektem v rámci celého města. Přeměna stávající zeleně ve veřejný prostor je jednoznačně přínosem. Volně přístupná rozhledna na samotném vrcholu je pomyslným bonbónkem projektu.
Projekt s unikátním potenciálem mě ale ve finále trochu zklamal. Po návštěvě jsem zůstal na rozpacích, a to zejména kvůli rozhledně samotné. Její stavba je skvělá myšlenka, ale samotné provedení otvírá spoustu otazníků. Copak se konečně v Čechách nemůže stavět trochu kvalitně?
Může se investor, architekt nebo řemeslník spolehnout jeden na druhého? Je možné rozvinout potenciál projektu, nebo se neustále navzájem kontrolovat?
Projekt za 3,2 milionu korun financovaný z evropských dotací a ze státního rozpočtu, tudíž z peněz občanů, byl měl přinést odpovídající kvalitu.

Problém I.

Absence architekta - urbanisty v celém projektu je rozhodně chybou. V dnešní době mají landscape projekty stále větší vliv na společnost, a tedy i na strukturu města. Velké sumy peněz se investují do revitalizací člověkem zničených území. Emscher Park, Něměcko; Fresh Kills, USA; Leidsche Rijn Park, Nizozemí - to jsou příklady projektů s vizí a uceleným konceptem vedené landscape architekty.

Problém II.

Střekovská vyhlídka je vysoká 7,5 metrů. Již teď je jasné, že to je málo. Dle vyjádření Správy CHKO České středohoří byl stanoven limit pro stavbu 5,5 metru, aby nepřesahovala výšku okolních stromů. Nakonec se radnici podařilo vyjednat výjimku na 7,5 metru, a to díky pokusu in situ (přímo na místě) s mobilní plošinou, při kterém se zjistilo, že by z nižší rozhledny nebylo nic vidět. Co ale bude dál? Budeme pravidelně prosekávat okolní zeleň? Pak chvíli počkáme až stromy povyrostou a profinancujeme další peníze na nástavbu? Nebylo lepší rovnou uvažovat o vyšší rozhledně?

Problém III.

Doposud se mi nepodařilo sehnat jméno autora (projektanta nebo architekta) rozhledny /pozn. red. Ondřej Kůs z Ústeckého deníku objevil, že autorem studie je jakási firma RC a studii upravil a prováděcí projekt vypracoval Ctibor Žežulka - Zefraprojekt/. Stavbu prováděla ústecká firma INSKY, s.r.o. Nehodnotím výběr stavitele, ale způsob provedení. Protože u něj při bližším zkoumání zjistíte, že je velmi špatné. Veškeré detaily (v provedení ve dřevě i kameni) mají velmi malou kvalitu. Kam se ztratilo řemeslo?

Pojďme se na to podívat ještě detailněji:

a) Nechápu, kdo vymýšlel spárořez dřevěného roštu vyhlídkové plošiny. Velmi silný prvek spirály, který pravděpodobně měl být celým konceptem rozhledny, se na jejím vrchu ztrácí pod změtí prken, místo toho, aby stavbu korunoval. Rozhledna není jen o výhledu, ale také o geniu loci. Každá taková stavba by měla být klenotem místa, oslavou vrcholu kopce a ne jeho znásilněním. (FOTO 01)

b) Mezera mezi podlahou a zábradlím je dost veliká i pro dospělého člověka. Samotné zábradlí se na styku plošiny a schodů dostává na výšku 800 mm, což není ve výšce 7,5 metru bezpečné. (FOTO 02 a 03)

c) Již po jedné zimě je vidět, že naprosto chybí napínáky na lanech výplně zábradlí. Přidělat ocelové lano vrtutem do sloupku mi nepřijde ani trochu elegantní na stavbu za 3,2 milionu korun. (FOTO 05)

d) Další chyby můžeme nalézt na detailech ukončení korunní římsy a jejího oplechování, styku schodnic nebo ukotvení nosných profilů pod schodnicemi. (viz foto 05, foto 06 a foto 07)

V Čechách je 290 rozhleden, devatenáct z nich bylo postaveno v roce 2009. Mezi nejznámější nedávno realizované patří rozhledna Brdo architektů Svatopluka Sládečka a Bohuslava Stránského (získala zvláštní ocenění Grand Prix Obce architektů 2005) nebo rozhledna Bára od Martina Rajniše - 29 metrů vysoká rozhledna vyprojektovaná a precizně postavená za necelé 2 miliony korun.
Tento článek jsem nepsal, abych někoho urazil a kritizoval. Rozhledna určitý výhled přeci jenom poskytuje a chvilku (do dalšího růstu stromů) ho poskytovat ještě bude. Měli bychom se ale poučit, že stavět nekvalitně a zbytečně rychle, nemá cenu. Zbytečně se tak devalvují zajímavé projekty.

Zdroje fotografií: Ilustrační fotografie 01 až 07: Archiv autora; 6.února 2010
Odkazy: Rozhledn.yc.cz Rozhledny Ústecký denik Ústecký deník Insky Ústí nad Labem Archiweb E-architekt.cz
Jakub Žoha je studentem FA ČVUT, v současnosti je na stáži v holandské kanceláři Marc Koehler Architects.

Dovětek 7. 4. 2010 Podle článku v Ústeckém deníku střekovská radnice stavbu rozhledny reklamovala. Uvidíme, co se změní. Každopádně nás mrzí, že nikdo z vedení radnice nereagoval přímo na náš článek, na který jsme vedení městského obvodu upozornili. Stejně se zachovala firma INSKY.