Bez většího zájmu byl dosud v Ústí přehlížen technický unikát evropského významu. Skrýval se pod omítkou klenby evangelického chrámu apoštola Pavla, lidově zvaného červený kostel. Klenbu totiž v roce 1904 vystavěli Ústečané tak převratnou metodou, že se zapsali zlatým písmem do počátků železobetonového stavitelství. Nedávno na to upozornili náš web badatelé z drážďanské univerzity.

Secesně zdobená klenba v chrámu apoštola Pavla sice svým rozpětím přes 12 metrů budí úctu, ale už gotičtí stavitelé uměli překlenout i větší vzdálenost. Přesto, před sto lety o ústecké klenbě nadšeně referovaly odborné časopisy po celém světě, od Německa, přes Francii až po USA. Pro mnohé platil tehdy chrám apoštola Pavla za nejznámější moderní stavbu z českých zemí.

Světové prvenství

Ústečtí evangelíci se totiž při stavbě nového svatostánku nebáli riskovat a kostel poskytli jako zkušební laboratoř pro tehdy počínající rozmach železobetonu. Autor stavby lipský architekt Julius Zeissig navrhl, aby se pro zaklenutí kostela využil čerstvě patentovaný systém vídeňského inženýra Franze Visintiniho v podobě předpjatých příhradových nosníků ze železobetonu.

Jenže do té doby se Visintiniho systém užíval takřka výhradně ke stavbě železničních mostů. "Visintiniho nosník se jako klenba poprvé stavěl právě v Ústí nad Labem," vysvětlil výjimečnost stavby Martin Tasche z Institutu pro stavební konstrukce Technické univerzity v Drážďanech. Specializuje se na dějiny počátků železobetonového stavitelství. Právě připravuje novou studii, kde hodlá zvýraznit roli ústeckého kostela. "Do současnosti se stavby tohoto systému dochovaly jen velmi zřídka a v případě kleneb to platí tuplovaně. Ač sám Franz Visintini později upadl v zapomnění, přesto mu patří čestné místo mezi průkopníky železobetonových konstrukcí." Tasche svým zájmem o ústecký kostel upozornil na technický unikát české kolegy a zároveň apeloval, aby byl kostel památkově chráněný.

Jen nenápadná zmínka

Ústecký kostel už je památkou delší dobu, přesně od roku 1998. "Když jsme stavbu prohlašovali za památku, bylo to hlavně kvůli její architektonické kvalitě. Sice jsme věděli, že klenba je betonová, ale už nám zůstalo skryto detailní stavební a technologické řešení. Z tohoto pohledu se teď samozřejmě památková hodnota stavby výrazně zvyšuje," komentoval nová zjištění územní konzervátor Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem Petr Hrubý.

A jak to, že se mezi českými historiky o výjimečnosti červeného kostela doposud nevědělo? Původní plány se totiž po válce ztratily. Historici tak mohli čerpat jen z drobné zmínky v místním dobové tisku, že klenba kostelní lodi je postavená z betonových prefabrikátů. To sice nebylo na svou dobu úplně běžné, ale železobeton se už tehdy ve stavebnictví pár let používal, a tak tomu nepřikládali odpovídající význam. (Podrobněji studie - Krsek, Martin, Počátky betonového stavitelství na Ústecku. in: Průmyslové dědictví Ústeckého kraje - mapování a realizace, sborník konference Ústí nad Labem 19. 6. až 20. 6. 2008, VCPD/ČVUT 2008, s. 45-53)

Neznámá fotografie

Teď ale Muzeum města Ústí nad Labem dostalo od kolegů z Drážďan článek z berlínského stavebního časopisu pro cement, beton a železobeton z roku 1905. Podrobně rozebírá novinku a publikuje i fotografie a nákresy, včetně dosud neznámého snímku, který zachycuje klenbu ve chvíli, kdy byla hotová sotva z poloviny. Snímek tak odhaluje dnes skrytou konstrukci a pohled na ní vyráží dech i současným stavebníkům. Na svou dobu šlo o velmi vyspělou konstrukci, stěny železobetonových nosníků jsou tak tenké, jakoby klenbu tvořila "pavoučí síť". Text dobového článku také vyzdvihuje um ústecké stavební firmy Alwin Köhler a spol., která se do realizaci technické novinky odvážně pustila a zvládla ji výborně.

Nové ústecké NEJ...

Získané informace mimo jiné potvrzují, že byly skutečně veškeré části klenby dovezeny na stavbu už hotové v podobě železobetonových prefabrikátů. To byla totiž vyzdvihovaná specialita systému Visintini, kterou se odlišoval od většiny ostatních tehdy užívaných železobetonových systémů. Ústecký evangelický chrám tak aspiruje na titul první "panelový" kostel v Česku. Muzeum s už ním počítá jako s horkým kandidátem pro připravované pokračování projektu Ústecká NEJ... o místních unikátnostech.

(Rozšířená verze článku publikovaného v severočeské příloze Mf DNES, 8. 12. 2009)