„Architektura není žádné umění. Architektura má být vyjádřením funkce a skloubením stavby s okolím,“ to prohlašuje projektový manažer firmy Multi Development Petr Hofman, který řídil výstavbu ústeckého obchodního centra Forum a měl významný vliv na konečnou podobu stavby, která v Ústí budí velké kontroverze.

Jak vnímáte kritiku, která se snáší na vzhled obchodního centra Forum?

Negativní ohlasy se vždycky ventilují daleko rychleji a vehementněji než ohlasy pozitivní. Takže ne všechno, co se na první pohled jeví tak negativisticky, také negativistické je. Já vidím každý den ve Foru ty davy lidí, a že by se někdo zastavoval, plival na budovu a říkal, jak je škaredá, jak se sem nehodí, to jsem nezaznamenal.

Je vám vytkáno, že jste výstavbou tak obrovského bloku porušili územní plán města.

My jsme v podstatě neudělali nic jiného, než že jsme naplnili regulativy územního plánu. Územní plán jasně udává hraniční čáry bloků, výšky jednotlivé zástavby, její funkci, komunikace, toky zboží a lidí, kde budou chodníky, kde nebudou atd. Tento projekt se vešel přesně do daných hranic a v některých momentech ani nedosáhl stanovených limitního hodnot.

Ale přirozená zástavba centra města v podobě řady různorodých domů vypadá přece jinak...

Jestliže tady vystavěl jeden investor objekt s jednou funkcí obchodního domu, tak proč by ho mě stavět jako více domů? Nehledě na to, že jsme se docela snažili, aby to vypadalo jako více domů, které se liší strukturou výšek, povrchů, rozdílnými tvary.

Další výtka míří na viditelné rozdíly mezi původním návrhem a současnou realitou. Jako by došlo k architektonickému zjednodušení projektu. Byla stavba omezena nějakými finančními škrty?

Nebyla. To mohu upřímně říct. Protože ty architektonické prvky, které jsou předmětem diskuzí, ty nebyly v cenách vyšších než 15 miliónů korun. A 15 miliónů v porovnání s 1,8 miliardou, což byly celkové stavební náklady, je zanedbatelná částka. Kvůli tomu bychom nešli do kontroverzních škrtů.

Diskutuje se hlavně o původně navržené prolamované stěně v Malé hradební, která nakonec byla provedená jako plochá?

Důvod, proč jsme od toho ustoupili, byl úplně jinde. Jednoduše šlo o technický problém. Takto prolamovaná stěna, která byla původně zamýšlena z nějaké lehké síťoviny, se zkrátka nedala udělat, protože by se trhala. Museli bychom zvolit robustní materiál, který by zatížení vydržel. Statici nám spočítali, že by to pak musel být plech minimálně v tloušťce 2 mm. V tom případě si umíte představit, když oplechujeme takové velké plochy, jak by to asi působilo. Ať už to prolamování vypadalo na původním modelu hezky, potom, co jsme si nechali zpracovat animace s plechem, jsme usoudili, že by z toho byla plechová hrůza.

A co betonová dlažba u kostela vedle kamenné?

Rozsah žulové dlažby, tak jak je dneska proveden, je v nezměněné ploše podle návrhu. Jediné, co jsme v tomto ohledu změnili, je, že chaotická roztříštěná půdorysná podoba dlažby se koncentrovala v jakýsi naváděcí kříž do ulice Bílinská.

Ale projekt se změnil na více místech...

Samozřejmě v průběhu pěti let od vypracování projektu takový komplex jako Forum doznává určitých funkčních změn. Jeden nájemce vám odmítne, přijde jiný, který má jiné nároky. Je to živý organismus, který se v době realizace mění. Tomu se musí přizpůsobovat i obálka objektu. Já nechci polemizovat, jestli ta obálka je výrazně či málo změněná, jestli k horšímu nebo k lepšímu, to nechť si posoudí každý pozorovatel sám. Já jen říkám, že ty změny byly vyvolány vnitřní dispozicí a vnitřní změnou funkcí a není to jen bezúčelná změna.

Jak s tím souvisí nezvyklý krok architektů Petra Valenty a Jana Chlupa, že se zřekli autorských práv k projektu Fora?

My máme zkrátka poměrně striktní představy o funkci toho objektu a jeho komerčním využití. V Česku bohužel architekti velmi málo přikládají význam právě té funkci objektu. Mnohokrát jsem se setkal s činností architekta, která spočívala pouze v tom, že vymýšlel fasády, aby byly růžové, červené, kamenné, tak velké, tak malé a bylo mu úplně jedno, jestli za tou jeho fasádou je škola nebo plavecký stadion. Že ho v podstatě nezajímá funkce objektu a jestli ji potlačí, tím že stavbu obalí nějakou slupkou, která se jenom jakoby tváří, že je architekturou. A toto byl ten problém, na kterém jsme se nemohli shodnout.

Já jsem pragmatický člověk, asi víc než pan architekt Valenta, a pro mě je důležitější funkce objektu než jeho slupka. Myslím, že architektura není žádné umění, že architektura má být vyjádřením funkce a skloubením stavby s okolím. A jestliže někdo upřednostňuje uměleckost fasády nad vlastní funkcí, tak je to podle mě špatně. To byl jeden z důvodů, proč jsme se rozešli. Pro mě je funkce objektu důležitější, než chytré věty, které architekti rádi používají, jako jsou gradace hmoty nebo vzruch a napětí v kompozicích. Nic mi to neříká, pokud to nevyjadřuje funkci, která je za fasádou.

Vám tedy nevadí, že se architekti takto demonstrativně distancují od finální podoby Fora?

(postoj architektů čtěte v jiném článku našeho seriálu)

Upřímně řečeno, oni by se autorských práv podle smlouvy, kterou s nimi máme uzavřenou, vzdali stejně. Protože my jako vlastník objektu chceme do budoucna mít ruce volné, abychom mohli dělat nutné úpravy bez ohledu na to, zda se architektovi, který se kdysi na stavbě podílel, líbí nebo ne. Párkrát se nám už stalo, že nám kvůli tomu byly bezúčelně a bezdůvodně odepřeny nějaké úpravy objektu.

Ale rozhodně si nemyslím, že bychom mohli být napadnuti, že podceňujeme architekturu. Vystavěli jsme po republice už více obchodních center. A naopak, naše společnost je dost hrdá na to, že jsme developer, který se poměrně výrazně snaží v každé dané lokalitě navrhnout objekt, který je jedinečný, který je zasazen do konkrétního prostředí. Nestavíme odtrženě od okolní zástavby, ani nepoužíváme unifikovaný projekt opakovaný po celém světě.

Jaký je tedy autorský podíl architektů Chlupa a Valenty?

My máme své architekty, kteří dělají koncepci všech našich obchodních objektů po celé Evropě. Ti se jmenují T+T design a sídlí v Holandsku. Ti udělali hlavní koncepci i pro objekt Fora. To znamená jeho typologii, rozměr, základní principy. Následně přišli pánové architekti Chlup a Valenta, kteří se sdružili do sdružení D/CH a dotvořili tento projekt do všech stupňů nezbytných k vydání stavebního povolení, to znamená dokumentace k územnímu řízení, dokumentace ke stavebnímu povolení. A protože podle českého práva není vstup T+T ani oficiálně zaznamenán, nositeli autorských práv byli de facto jen architekti Chlup a Valenta. Tedy než se jich dobrovolně vzdali.

Mezi uváděnými autory se někdy objevuje i jméno Ján Makovník. Kdo to je?

(Smích) Četl jsem to také, uvedli to snad v nějakých novinách. Ján Makovník byl asi před pěti lety můj podřízený v naší firmě, který pracoval u nás v Česku asi jen dva nebo tři měsíce a potom se odstěhoval do Ameriky odkud přišel. Fakt je, že v Ústí nad Labem byl v souvislosti s Forem asi dvakrát nebo třikrát. Přiznám se, že jsem pak jeho jméno úplně zapomněl, než mi někdo přečetl, že to má být jeden z architektů Fora.

(Rozhovor vyšel ve zkrácené podobě 23. listopadu 2009 v severočeské regionální příloze MF DNES)