Pro její vzdálenou podobnost se slavnou brněnskou stavbou světoznámého architekta Miesse van der Roha se vile na Klíši někdy přezdívá ústecká Tugendhatka. „Jedná se rozhodně o nejlepší modernistickou vilu v širokém okolí. Má velkou hodnotu i přes to, že ji navrhl méně proslulý pražský architekt Ervín Katona," oceňuje stavbu ústecký architekt a spolutvůrce stránek o ústecké architektuře Ústí-Aussig.net Matěj Páral.

Vzorová zakázka

Vilu si nechali v roce 1932 postavit sourozenci Pietschmannovi, kteří provozovali vyhlášenou nádražní restauraci v Ústí nad Labem. Architekt si stavby natolik cenil, že ji před válkou prezentoval jako ukázkový objekt v katalogu své kanceláře. Díky tomu můžeme i dnes vidět původní vzhled domu, a dokonce i jeho interiérů včetně originálně navrženého nábytku. Ten se sice po šedesáti letech, kdy vilu obývá školka, nezachoval, znalci přesto obdivují množství původních prvků, které zůstaly. Neporušená jsou okna, schodiště s halou, vestavěné skříně či obložení koupelen.

Právě proto ale nyní panují obavy, zda současná rekonstrukce vile neublíží. „Budova byla v havarijním stavu. Měli jsme na výběr buď ji zrekonstruovat pro účely školky, anebo opustit a prodat. V druhém případě bychom ale už vůbec neměli možnost ovlivnit další zásahy do stavby,“ poznamenal Vitalij Černecký z investičního odboru krajského úřadu.

Architektonickou hodnotu domu si zástupci Ústeckého kraje, kterému vila patří, naštěstí uvědomují, proto se snaží přistoupit k rekonstrukci s ohledem. Zůstanou původní okna i jejich dřevěné rolety, fasádě se vrátí bílá barva, typická pro funkcionalismus, zmizí ohyzdná laminátová střecha nad mohutnou terasou i nepůvodní zasklení rozlehlé zimní zahrady. Opravy se dočkají vestavěné skříně či parketové podlahy. Vilu ale postihnou i nevratné a diskutabilní zásahy.

Obtěžkaná terasa

Kvůli požárním normám vyroste za zimní zahradou nové schodiště pro nouzový východ a na terase zase přístavba dětské herny. Z původní garáže se stane šatna, z kuchyně herna. „Snažíme se použít materiály a formy, které ladí s funkcionalistickým stylem vily. Pro zachování provozu školky jsme ale měli jasně dané požadavky,“ komentoval míru zásahů ústecký architekt a autor náročné rekonstrukce Vladimír Novák.

Skvost, který stále není památkově chráněn Výsledkem bude kompromis mezi uchováním památky a účelem mateřské školky. „Pietschmanovy vily si žel město ani kraj neváží natolik, aby z ní udělaly muzeum, podobně jako Praha z Müllerovy vily od Adolfa Loose nebo Brno z vily Tugendhat. Je zoufalé, že tato nádherná vila není ani památkově chráněna. Vyčleněná suma na rekonstrukci dává alespoň naději, že by mohla být na záchraně historicky cenných součástí stavby odvedena kvalitní práce,“ dodal Páral. Rekonstrukce vzácné vily má skončit do srpna příštího roku a bude stát okolo 30 milionů korun.

Upravená verze článku publikovaného v severočeské příloze Mf DNES, 2. 10. 2009