Ústecký mrakodrap
09. 01. 2009
| autor: Martin Krsek
Je možné v Ústeckém kraji nějakou stavbu označit za mrakodrap? Minimálně dvě výškové budovy stojící v Ústí nad Labem a Mostě si však toto pojmenování zaslouží. Do svého seznamu je totiž právě zařadila přední světová databáze mrakodrapů a
„43 metrů výšky, 11 podlaží - jedna z prvních výškových budov v České republice,“ tak popisuje portál správní budovu Spolku pro chemickou a hutní výrobuv Ústí nad Labem. Součástí hesla je i počítačová ilustrace stavby. Při překliknutí na diagram je pak možné sledovat postavení ústeckého mrakodrapu v porovnání s obřími kolegy z celého světa.
Mezi stavbami přesahujícími výšku dvě stě metrů se trošku ztrácí. Dokonce i mezi 29 českými reprezentanty zaujímá poslední místo. Ale zase patří mezi nejstarší ukázky výškového stavitelství na stránkách. Chemička mohutnou správní budovu dostavěla už v roce 1930.
23 pater v Mostě
Druhý zástupce Ústeckého kraje trčí o něco více. Je to budova SHD -Komes v Mostě. Jejíž spoluautorem je ústecký architekt Václav Krejčí. Mezi českýmimrakodrapy zaujímá třetí místo. „96 metrů výšky, 23 podlaží - nejvyšší budova v České republice mimo Prahu,“ přibližuje portálmosteckou budovu. Stavba sloužící jako administrativní a obchodní objekt přitahuje svojí výškou zvláštní aktivity. Loni se uvnitř konal závod v běhu do schodů a rok předtím rekordman vyskákal po schodišti všech 23 pater na bicyklu.
Dům pochází z roku 1984 a původně chtěli architekti využít jeho výšky ke zřízení veřejné vyhlídkové terasy. K tomu nikdy nedošlo, ale dodnes tento záměr na střeše připomínají zašlé tabulky přimontované na zábradlí, které popisují, co vše je možné v dalekých výhledech spatřit.
Na portál přes wikipedii a Ústí-Aussig.net
A jak se vůbec severočeské stavby na mezinárodní portál prosadily? Autoři stránek je vypátrali na internetu. Hlavním zdrojem portálu skyscraperpage je internetová encyklopedie wikipedie. „Díval jsem se na heslo o mrakodrapech a tam stálo, že první mrakodrap v Československu vyrostl v roce 1934 v Praze - palác Všeobecného penzijního ústavu. To ale není pravda, do té doby byla největší právě správní budova ústecké chemičky postavená už v roce 1930. Tak jsem heslo upravil a krátce na to se objevil ten záznam na skyscraperpage,“ popsal cestu do světové encyklopedie ústecký architekt Matěj Páral. Je tvůrcem stránek o ústecké architektuře Ústí-Aussig.net, na které mrakodrapová databáze odkazuje jako na zdroj detailů ke stavbě. Správní budova také figuruje ve výčtu Ústeckých NEJ jako nejvyšší budova Československa v letech 1930-1934.
I cesta mostecké budovy SHD-Komes do mezinárodní databáze výškových staveb vedla přes wikipedii. Heslo o mrakodrapech ji sice jmenovitě neuvádí, ale najdeme ji ve výčtu nejvyšších staveb Česka, a to na dvanáctém místě. V kraji jsou i vyšší stavby V kraji ovšem stojí ještě několik vyšších staveb, než jsou zmíněné dvě budovy. Internetová databáze však úzce vymezuje, co je možné označit za mrakodrap.
Definice mrakodrapu
Jde o výraz používaný výhradně k označení výškové budovy, která je souvisle obyvatelná. Za mrakodrap tak nelze považovat vyhlídkovou věž, kostelní věž, vysílač nebo komín, byť jejich vrcholy u nejvyšších v kraji pokořují i hranici 100 metrů. Mrakodrapy vznikly v USA ve druhé polovině 19. století. V Československu jejich výstavba začala na konci dvacátých let 20. století. Rekordmanem byl tehdy takzvaný Baťův mrakodrap z roku 1938 ve Zlíně, který se svými 77,5 metry výšky představoval ve své době dokonce druhý nejvyšší mrakodrap v Evropě. Největším současným mrakodrapem v Česku je pražský City Tower se 109 metry. Portál celkově popisuje hruba 29 tisíc mrakodrapů z celého světa.
(Rozšířená verze článku publikovaného v severočeské příloze Mf DNES, 08. 01. 2009)