Diplomová práce Filosofická fakulta UJEP, Ústí nad Labem 2007.

Celá práce je k dispozici v archivu univerzity. Zde je jenom stručný přehled, o co se autorka zajímala.

Práce se v sedmi kapitolách zabývá ústeckou čtvrtí Klíše (připojena k městu Ústí nad labem roku 1899). V úvodních kapitolách se autorka věnuje původu názvu, poloze a dějinám Klíše. V další kapitole se zabývá vývojem zástavby na Klíši a jejím urbanistickým řešením. Podle autorky je tato čtvrť jedinečná proto, že téměř veškerá zástavba vznikla do druhé světové války. Předposlední kapitola je zaměřená na zajímavou architekturu na Klíši (Cottage, Státní reálná škola, „Gočárova škola“, Vila Pick, „Vlnovka“, Vila Pietschmann) a poslední kapitola nabízí zhodnocení architektury Klíše a inspiračních vlivů v širším kontextu.

Stavebníci

Město Ústí nad Labem (spolu se spořitelnou): budova Státní živnostenské školy - Resslova č.p. 210, Státní reálná škola - České mládeže č.p. 230 (1913)

Klárův slepecký ústav: slepecká škola

Gemeinnützige Bau- und Wohnungsgenossenschaft für Aussig und Umgebung G.m..b.H.: domy v prostoru směrem ke Střížovickému vrchu, ulice Štefánikova, Gočárova, Lesní cesta, Na Spálence, V Osadě, Střížovická

Esinbahner- Angestellen- und Arbiter- Wohnungsfürsorge für den Bereich der Lejnem der A.T.E.G.m.b.H.: rodinné domy, dvojdomy (hlavně pro zaměstnance drah) kolem ulic Na Drahách, Na Okraji, Na Spálence, oblast nad koupalištěm

Gemeinnützige Bau- und Wohnungsgenossenschaft Eigener Herd G.m.b.H.: čtyřpatrové bytové domy (330 bytů) - Palachova, Ostrčilova, Sládkova, Hany Kvapilové

Wohnung- und Siedlunggesellschaft Sudetenland G.m.b.H.: 21 bytových domů pro státní a veřejné zaměstnance - Palachova, Ostrčilova, Sládkova, Hany Kvapilové

Nadace Louisy Weinmannové: domov pro šestinedělky na Klíši (dnes Štefánikova č.p. 246) (1920)

Stavitelé

Alwin Köhler & Co.: regulace Klíšského potoka (a jeho zakrytí) (1923), vila Pick (1930)

Firma Václava Flégla: stavba českého státního reálného gymnázia

Stavební firma Emila Schorsche: Slavíčkova č.p. 176 (strojvedoucí Friedrich Adler von Wölfel) (1906)

Firma Ing. J. Fenč, F.Hladeček, F. Kroft: Masarykova škola národní

Architekti

J. Hubatschek: Autor prvního regulačního plánu (1902). Jeho plán zohledňoval účelová, provozní i estetická hlediska. Podle tohoto plánu mělo v oblasti dnešní Klíše Hvězda vzniknout kruhové náměstí a zněj se mělo paprskovitě rozbíhat 5 hlavních ulic. Výstavba vil a rodinných domků měla být soustředěna v okolí centrální části s náměstím. S ohledem na prudce klesající terén, mělo jít o volnou zástavbu. V prostoru přiléhajícímu k předlické tovární čtvrti byla plánována výstavba obytných domů a na Ovčím vrchu měl vzniknout rozsáhlý parkový areál. Vzhledem k příchodu první světové války byla realizace plánu jen částečná.

Max Loos: projekt Státní živnostenské školy – Resslova č.p.210

Adolf Foehr: projekt slepecké školy

Carl Götze: projekt Chlapecká a dívčí měšťanská škola na Klíši (dnes Gymnázium Jateční č.p. 243) (1915)

Dr. Zdeněk Pštross: projektoval České státní reálné gymnázium

Erwin Katona: vily na Klíši vycházející z funkcionalismu - vila Pick (1930) (Beethovenova č.p. 597) – dnes známá jako Lékárna Hvězda, vila rodiny Klimschovy (Slavíčkova č.p. 658) (1931), vila Adolfa a Gisely Pietschmannových (Štefánkova č.p. 761)

Alexander Graf: projektoval Státní reálnou školu (historizující sloh)

Josef Gočár: projektoval budovu Masarykovy školy národní (dnešní ZŠ na Palachově ul.) - funkcionalismus

Anton Walter: rodinný dům manželů Höhnelových (Na Stráni č.p. 530)

Ing. arch. Franz Josef Arnold: projektoval Německé dívčí reformní reálné gymnázium, navrhoval spolu s E. Krobem S-domy v ulicích Na Vlnovce a v Mezidomí (č.p. 704 -711) - tzv. pavlačové domy Laubenganghäuser (stavěny v letech 1931-33). Další společná práce: projekt na budovy Masarykovy nemocnice (1926 -1937). Samostatná práce: projekt budovy spořitelny na Mírovém náměstí

Dr. Ernst Krob: navrhoval spolu s Ing. arch. F.J. Arnoldem S-domy v ulicích Na Vlnovce a v Mezidobí (č.p. 704 -711) - tzv. pavlačové domy Laubenganghäuser (stavěny v letech 1931-33). Další společná práce: projekt na budovy Masarykovy nemocnice (1926 -1937). Samostatně zpracoval projekt Weinmannova plicního sanatoria Na Kabátě (1916-1920)

Stavby

1547 První zmínky - tzv. Kurzwilův mlýn. Jednalo se o jeden z nejstarších mlýnů ústeckého okresu. Stával v údolí Klíšského potoka mezi ulicí Vinařská a městským stadionem.

1788 Na návsi (před dnešními vysokoškolskými kolejemi) obce Klíše postavena kaple sv. Floriana. V 50. letech 20. století demolována.

1884 - 1885 Klíše a město Ústí nad Labem spojeny zpevněnou silnicí.

1893 Začala stavba nemocnice.

1890 -1892 Město skoupilo pozemky na Ovčím vrchu a založilo tu centrální městský hřbitov.

Domy postavené na Klíši do 1902 jsou označeny č.p. do 129.

1907 Budova sanatoria pro nervově nemocné na Střížovickém vrchu (dnes Lesní cesta č.p. 174, a č.p. 198).

1908 Státní živnostenská škola (dnes Resslova č.p.210)

1913 Státní škola reálná (dnes ZŠ České mládeže č.p. 230) (1913)

1913 slepecká škola (dnes Štefánikova č.p.231)

1915 Chlapecká a dívčí měšťanská škola na Klíši (dnes Gymnázium Jateční č.p. 243)

1920 Domov pro šestinedělky - nadace Popisy Wienmannové - Štefánikova č.p. 246. V roce 1938 byl domov uzavřen, protože bylo otevřeno moderní porodní oddělení v ústecké nemocnici.

20.-30. léta: Výstavba rodinných domů a vil zvláště prostor mezi ulicemi Masarykova, Štefánikova, Beethovenova a V Zahrádkách.

1923 regulace Klíšského potoka (a jeho zakrytí)

1926 Otevřeno České státní reálné gymnázium.

1927 Postaven městský stadion s fotbalovým hřištěm, běžeckou dráhou

20. léta - bytová krize. Řešením se stala výstavba komunálních bytů, kterou podporovalo město. Jednalo se o levnou a důstojnou formu bydlení pro sociálně slabší. Další byty stavěla bytová družstva, která se zaměřovala na činžovní domy a rodinné domy. Jednalo se o domy s větším a komfortnějším způsobem bydlení pro majetnější vrstvy obyvatel.

1926 - 1929 Na Klíši vzniklo 18 nových objektů s nájemními byty v ulicích U Panského dvora (č.p. 443 -450 a 479-485), Klíšská )č.p.394 – 395), N Spálence (č.p. 396). Celkem se jednalo o 114 bytů, které byly určeny hlavně pro zaměstnance městské elektrárny.

1930 Masarykova škola národní (dnešní ZŠ v Palachově ulici). Architektem staby byl arch. Josef Gočár. Funkcionalismus.

1930 Otevřeno městské koupaliště na Klíši.

1930 -1931 Postaveno dalších 11 domů se 168 bytovými jednotkami v ulicích U Panského dvora (č.p. 618-620), Resslova (č.p. 625), Na Popluží (č.p. 622-624) a Klíšská (č.p. 621 a 626-628).

Ve stejné době (1931) vznikl jiný stavební projekt: ulice Resslova, Klíšská (č.p. 647-650), který čítal 4 bytové domy se 60 byty.

1931 - 1933 pavlačové domy - Laubenganghäuser, Na Vlnovce a v Mezidobí (č.p. 704 – 711)

Ve stejné době družstevní výstavba domů v prostoru směrem ke Střížovickému vrchu v ulicích Štefánikova, Gočárova. Lesní cesta, Na Spálence, V Osadě, Střížovická. Jednalo se o činžovní i rodinné domy.

1932 Německé dívčí reformní reálné gymnázium

1938 V blízkosti městského stadionu vznikl sportovní areál pro zimní hry – kluziště s ohřívárnou (dnes tam stojí zimní stadion).

V období let 1900 - 1914 vzniklo na Klíši několik rodinných domů a vil stejných architektonických základů. Určitý čas se pro oblast používat název čtvrť "Cottage". Jednalo se o inspiraci anglickou teorií zahradního města (Beethovenova, Bezručova, Brožíkova). Vybrané domy, které v této doby na Klíši vznikly: Brožíkova č.p. 131 - profesor na obchodní akademii Heinrich Kammayer (1902), Alešova č.p. 160 - učitelka Ema Bussingerová (1902), Alešova č.p. 152 - úředník Franze Bönse(1903), Bezručova č.p. 151 - úředník Rudolf Gestenkorn (1903), Slavíčkova č.p. 176 - strojvedoucí Friedrich Adler von Wölfel (1906).

Literatura

BENEŠOVÁ, MARIE: Česká architektura v proměnách dvou století, 1. vydání, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984

MARIE BENEŠOVÁ: Josef Gočár, 1. vydání, Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958

BORSKÁ, HELENA: Poznámky k historii města Ústí nad Labem, 1. vydání, Ústí nad Labem: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, 2005, ISBN 80-902991-2-1

DVOŘAČEK, PETR: Architektura českých zemí - moderní architektura, Praha: Levné knihy, 2005 ISBN 80-7309-288-5

GÓSSEL, PETER; LEUTHÁUSEROVÁ, GABRIELE: Architektura 20. století, 2. vydání, Praha: Nakladatelství Slovart, 2006, ISBN 80-7209-814-4

HAAS, FELIX: Architektura 20. století, 3. vydání, Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1983

HEROUT, JAROSLAV: Staletí kolem - přehled stavebních slohů, 3. vydání, Praha : Orbis, 1970

HRŮZA, JIŘÍ: Teorie města, 1. vydání, Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1965

KAISER, VLADIMÍR; JONÁŠ PETR: Ústecké divadlo 1909-1992, Ústí nad Labem: Státní divadlo, 1992

KOLEKTIV AUTORŮ: Dějiny českého výtvarného umění, díl IV/2, 1. vydání, Praha: Academia, 1998, SBN 80-200-0623-080-200-0630-3

KOLEKTIV AUTORŮ ZA REDAKCE KRISTINY KAISEROVE A VLADIMÍRA KAISERA: Dějiny města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995, ISBN 80-901761-5-1

KOLEKTIV AUTORŮ ZA REDAKCE ZDENY BINTEROVÉ: Dějiny Chomutova, Chomutov: Město Chomutov, 1997

LUŇÁKOVA, JITKA: Sídelní vývoj Klíše 1900 -1938, Ústí nad Labem, 1999, bakalářská práce na PF UJEP, vedoucí práce Václav Houfek

MAIER, KAREL: Územní plánování, 1. vydání, Praha: České vysoké učení technické, 1993, ISBN 80-01-01012-0

PAVLÍČEK, TOMÁŠ: Architektura 1. poloviny 20. století v západní části Ústeckého kraje, 1. vydání, v edici Acta Universitatis Purkynianae 115, Ústí nad Labem: FUUD UJEP v Ústí nad Labem ve spolupráci s UJEP v Ústí nad Labem, 2005, ISBN 80-7044-726-5

PINČ, FRANTIŠEK: Ústí nad Labem: od pravěkého sídliště k metropoli českého severu, Ústí nad Labem: Okresní pedagogický sbor, 1947

PROFOUS, ANTONÍN: Místní jména v Čechách, díl II, 1. vydání, Praha: Česká akademie věd a umění, 1949

PROVAZNÍK, VLADIMÍR: Ústí, město nad Labem, 1. vydání, Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1983

SYROVÝ, BOHUSLAV: Architektura, 2. vydání, Praha: SNTL, 1973

SYROVÝ, BOHUSLAV A KOLEKTIV: Architektura - svědectví dob, 2. vydání, Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1977

SVÁCHA, ROSTISLAV: Od moderny k funkcionalismu - proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století, 1. vydání, Praha : Odeon, 1985

TECHNIK, SVATOPLUK: Města severních Čech, Liberec: Severočeské nakladatelství, 1967

WACHSMANN, V.: Severní Polabí od Litoměřic až k Hřensku: okolí měst Ústí n. L., Teplic, Litoměřic, Podmokel a Děčína, Ústí nad Labem: Česká Beseda, 1888