Jak naši čtenáři a veřejnost jistě vědí, naše stránka se již řadu let zabývá architekturou Ústecka. Ačkoliv je tedy sféra naší činnosti geograficky jasně vymezená, čas od času informujeme i o stavbách a architektech za touto hranicí, například o stavební činnosti ústecké rodiny Schichtů na jiných místech Republiky a dokonce až v daleké Anglii.Ani po roce 1945 nezmizeli Schichtové a ústečtí Němci ze světa. Odsunutí Němci se ve svém novém domově mezi původní populací nerozpustili jako cukr v kávě, nýbrž dlouhá léta zůstávali hrdými na svůj původ z Ústecka, i z Ústí nad Labem.

Svépomoc

Již v roce 1948 si ústečtí Němci v Mnichově založili svépomocný spolek “Hilfsverein Aussig e.V.” (Pomocný spolek Ústí), o celé dva roky dříve než byl založen dnes tak známý Sudetoněmecký Landsmannschaft. Jak název spolku napovídá, jeho předním úkolem byla organizace pomoci pro Němce z Ústecka. I přes velmi (v určitém smyslu dodnes) propagovaném "Lastenausgleich"  (vyrovnání zátěže) žili deset let po válce často stále  v provizorních podmínkách.

Schichtové zasahují

Pomocný spolek tedy v 50. letech začal usilovat o výstavbu domu, který by sloužil právě takto prekarizovaným ústeckým rodinám. A právě zde poskytla náležitou výpomoc rodina Schichtů. Ta přispěla spolku na výstavbu částkou 100 000 Marek a pravnučka zakladatele Schichtovského impéria Maria Charlotte Scheublein nad ní převzala ručení. Bytový dům nesoucí název “Stadt Aussig” (Město Ústí) s 24 bytovými jednotkami, restaurací a kuželkárnou byl navržen místním architektem Preisingerem. Byty byly předány rodinám ústeckých Němců, i po zániku svépomocného spolku v roce 2009 zde stále žije několik Ústečanů.

Nejdražší činžák

Budova sama nijak nevybočuje z průměru tehdejší architektury, podél dlouhé Lindwurmstrasse nalezneme podobných desítky. Je však cenným dokladem komplikovaných dějin Ústecka a jeho obyvatel. V jistém slova smyslu se navíc jedná o nejdražší “ústeckou” nemovitost vůbec. Tržní nájmy za byt 2+1 v této oblasti se totiž pohybují v částkách nad 50 000 Korun.