„Jednoduše perfektní. Pro tuto stavbu optimální,“ poznamenal uchvácený architekt. Výtvarník mu nadšeně přitakával. „Tady nic neruší. Je tu krásné okolí, příroda a výhled na město. Super!“ Poprvé stáli na místě, kde by měla stát jejich kaple, s níž vyhráli soutěž vyhlášenou v loňském roce ústeckým magistrátem. Při této příležitosti s nimi přímo na Mariánské skále udělal Martin Krsek rozhovor.

Proč jste se přihlásili jako jediní cizinci do provinční soutěže?

Horstmann-Czech: Je to pro mě příjemná povinnost vůči mému rodnému městu.

Lubs: Je to zajímavý úkol.

Kde jste hledali inspiraci?

Horstmann-Czech: V hlavě.

Lubs: Ve významu a dějinách tohoto místa. To byly dva základní motivy. Inspirace vychází ze sympatických dějin staré kaple, která byla vybudovaná obyvateli města jako dík za ochranu. Proto jsme kapli pojali jako ochrannou ruku nad městem. To by měl být zároveň příslib do budoucnosti, chránit Ústí od všech zlých věcí. Ta velká ochranná střecha má i praktické důvody. Zapustili jsme kapli do země, ale pro procesí je malá. Proto potřebujeme velkou střechu, která zajistí hodně místa ve vnějším prostoru a umožní všem účast na mši.

Prý se dostala zpráva o ústecké kapli až do Vatikánu...

Horstmann-Czech: Existuje tradice, že papež ve Vatikánu přijímá umělce. Napsal jsem Svatému otci dopis a v něm jsem ho také požádal o soukromou audienci. A když jsem pak zjistil, že jsme vyhráli soutěž na kapli, okamžitě jsem k dopisu přiložil i vyobrazení kaple a připsal, že bych s ním o této věci osobně rád mluvil. Moje vize je požádat ho, bude-li zdráv a kaple už bude hotová, aby do Ústí přijel a kapli vysvětil. To by bylo skvělé. Ještě mi ale nebyl stanoven přesný termín audience.

Lubs: Ale přislíbena už Klausovi audience je.

Město se zatím staví k financování kaple zdrženlivě. Není tedy jisté zda vůbec bude postavena...

Lubs: Nám město sdělilo, že musíme připravit nabídku, kolik bude stát projekt. Podle toho se stanoví rozpočet stavby. Město nás ujistilo, že máme velkou šanci stavbu kaple také provést.

Radnice též avizovala, že v případě realizace kaple bude žádat po autorech určité úpravy. Připustíte zásahy do návrhu?

Lubs: Pochopili jsme to tak, že myšlenka návrhu bude jedna ku jedné přenesena do reality. Rozhodně bychom nevítali otázky typu, proč nese střechu tolik sloupů, když stačí dva a bude to levnější. Nebo, proč má být použit bílý cement, když šedý je levnější. Tím by návrh utrpěl. Ale my důvěřujeme, že město nás takto neobejde.

Horstmann-Czech: Nesmí se stát, aby tu nakonec nevznikla věc, která nemá nic společného s naším návrhem.

Postavili jste už někde jinde kapli?

Horstmann-Czech: S Patrickem to byla první společná soutěž na kapli. Ale já už jsem se dříve zúčastnil dvou řízení, které vyhlásili ve Fuldě a v Ulmu. Tehdy jsem navrhoval vnitřní zařízení kaplí. Bohužel z různých důvodů ani v jednom případě k realizaci nedošlo.

Co říkáte moderní ústecké architektuře, například Mariánskému mostu?

Horstmann-Czech: Most je z odstupu tou nejlepší stavbou. A ostatní moderní architektura? Tak půl na půl.

Lubs: Viděl jsem tu několik pěkných příkladů klasické moderny třicátých let.

Horstmann-Czech: Ale co je důležité, to co zůstalo zrestaurovat. Třeba hlavní nádraží vůbec není špatné, je to trošku Bauhausstill. A pokud se dobře zrestauruje, bude také vypadat dobře. A u nových staveb se musí dávat pozor na odpovídající měřítko.

Lubs: Protože půdorys města (Stadtgrundriss) přestavuje paměť města. Proto by měl člověk brát měřítka z půdorysu města a držet se jich. Kvalitní se mi zdá stavba, která právě v Ústí vzniká – Palác Zdar. Je od dobrých architektů Müllera a Reimanna z Berlína, jejichž práci znám.

(text je rozšířenou verzí rozhovoru publikovaného v severočeské příloze Mf DNES, 15. 1. 2008)