Coby kdyby, hlodalo ve fantazii ústeckého zahradního designéra Jana Vincence, když si před nedávnem přečetl článek na našem webu o objevu nerealizovaného projektu luxusního hotelu od světoznámého holandského architekta Jana Duikera.

Stavba měla vyrůst roku 1929 na břehu Labe v obci Dolní Zálezly u Ústí nad Labem, ale kvůli hospodářské krizi se tak nestalo. Vincenc se odhodlal po osmdesáti letech k pokusu moderní počítačovou metodou zrekonstruovat možnou podobu hotelu, který, kdyby vyrostl, by dnes nejspíš patřil do učebnic světové architektury.

Pouhý půdorys

Jen špatně čitelný půdorys unikátní kruhové stavby objevili letos v srpnu tvůrci stránek o ústecké architektuře Ústí-Aussig.net a vzbudili v odborných kruzích malou senzaci. Vyšlo totiž najevo, že jde o torzo projektu vypracovaného přední osobností meziválečné moderny Janem Duikerem pro soutěž na luxusní hotel v Dolních Zálezlech. V soutěži Holanďan obsadil druhé místo a některé indicie naznačovaly, že investor, ústecká obchodní společnost, hodlal stavět právě podle jeho návrhu. Jenže se psal rok 1929 a nastalá světová krize vše zhatila.

U Labe mu to sluší

"Jak by se takový hotel vyjímal na labské pláži... Ta představa mě fascinovala. Jako designér pracuji s programem sketch up, a tak jsem ho použil k modelaci přízemí hotelu. Podkladem mi byl objevený půdorys a stavbu jsem pak dotvořil podle fotografií slavného Duikerova sanatoria Zonnestraal, které stojí v Holandsku. A musím říct, že tak, jak se vyjevil hotel na počítačové obrazovce, by Zálezlům rozhodně slušel," popsal postup rekonstrukce Jan Vincenc. Předpokládal, že stejně jako u svých jiných staveb zamýšlel Duiker postavit i hotel poblíž Ústí moderně - ze skla a betonu. Podle dochovaného půdorysu mohl Vincenc přesně určit jen, kde měli mít hosté pokoje, další záleželo na jeho fantazii. "Půdorys se skládá ze dvou kruhů, ve větším jsou zakreslené pokoje a odhadl jsem, že druhý menší mohl být bazén. Také nebylo jasné, kde měla stát jídelna. Já ji umístil do druhého patra také jako kruhový prostor, který by poskytoval hostům neomezený výhled do okolní krajiny," přiznal designér míru vlastní fantazie. Výsledkem jeho práce je několik pohledů na hotel z vnějšku zasazený do krajiny labského údolí. Poskytuje divákům také možnost nahlédout pod střechu hotelu, jak jsou rozvržené jednotlivé místnosti.

Zašlá sláva Zálezel

Dnes se může zdát divné, že před osmdesáti lety chtěl někdo stavět v malé vesnici u průmyslového Ústí luxusní hotel od světoznámého architekta. Jenže tehdy platily Dolní Zálezly za turistické letovisko, kam hojně přijížděla i zahraniční klientela. Hosty lákala slunečná stráň romantického labského údolí s rozlehlou pláží na břehu řeky. Zájem o lokalitu začal upadat po druhé světové válce kvůli prudce se zhoršující kvalitě vody v Labi. Na oblíbené pláži, kde měl hotel stát, pak v sedmdesátých letech dvacátého století nakonec vyrostla nová silnice na Lovosice.

(Rozšířená verze článku publikovaného v severočeské příloze Mf DNES, 14. 12. 2009)