Masarykovo zdymadlo v Ústí nad Labem od významného českého architekta Františka Vahala bude ze zlata. Jeho zobrazení se totiž stalo motivem nové pamětní mince České republiky, která přijde do oběhu už letos v květnu.

Velikostí byste tuhle minci mohli v peněžence zaměnit třeba s desetikorunou. To by byl ovšem tragický omyl. Má totiž nominální hodnotu 2 500 korun. Ale vzhledem k zlatému lesku a nezvykle větší váze si ji určitě nesplete. Navíc se ve vaší peněžence asi hned tak neobjeví. Na každou pamětní minci bylo použito 7,78 gramů ryzího zlata.

Na doporučení muzejníků

Na jejím líci se skví vodní turbína a na rubu majestátní ústecké zdymadlo na Labi, kdysi největší přehrada předválečného Československa. Ražba „ústecké“ mince je součástí kolekce zaměřené na kulturní památky technického dědictví. Ta vychází už od roku 2006 a každý rok představuje dvě mince se dvěma technickými unikáty této země. „Výběr tématu konzultujeme s odborníky z Národního technického muzea a snažíme se, aby každý region měl v emisi své zastoupení. Pro severní Čechy odborní poradci jednoznačně doporučili střekovské zdymadlo,“ popsal cestu přehrady na minci Pavel Zúbek z odboru komunikace České národní banky.

Styl třicátých let

V soutěži ČNB na ztvárnění mince mezi 27 návrhy vyhrál výtvarník Josef Oplištil. Zaujal komisi tím, že návrh zpracoval v duchu výtvarných trendů třicátých let, tedy doby, kdy bylo zdymadlo v Ústí postaveno. Pro severočeské sběratele mincí je tahle událost terno. Ústecká pobočka České numismatické společnosti chystá ve spolupráci s ústeckým muzeem už na příští měsíc pro své členy přednášku o střekovském vodním díle. Každý by měl minci se zdymadlem rád ve sbírce, ale to štěstí budou mít jen tři ústečtí numismatici. "Měli jsme výsadu objednat si minci přímo u České národní banky za velkoobchodní cenu, ale nesměli jsme zaváhat. Dnes už je dávno vyprodáno. Teď jsme se pokoušeli ještě získat alespoň jeden exemplář pro předsedu, ale marně,“ poznamenal zástupce ústeckých numismatiků Zdeněk Bobek.

Kdo minci bude chtít, musí si připravit 8 tisíc korun

Numismatici i běžní zájemci přesto ještě mají šanci, jak minci získat. Z celkového nákladu 14 000 kusů mincí totiž velkou část odebrali vybraní obchodníci, kteří je pak dají do volného prodeje. Ovšem už s přirážkou. A jaká bude konečná cena? "Cenu zlata kalkulujeme každé dva měsíce podle aktuální hodnoty drahých kovů na světových burzách. Pro květen ještě ceny nemáme. Můžeme jen říct, že cena bude několikanásobně vyšší, než je nominální hodnota mince,“ poznamenal Pavel Zúbek z ČNB. Numismatici odhadují, že se tržní hodnota mince ve volném prodeji bude pohybovat kolem 8 000 korun. Proti nominální hodnotě 2 500 korun je to tedy pořádný skok. „Ale stále je to legální oběživo a za nominální cenu ji musí ČNB v případě zájmu majitele vykoupit zpět. A jako s právoplatným platidlem lze s pamětní mincí teoreticky také nakupovat. Ale majitel by byl sám proti sobě, kdyby takovou zlatou mincí zaplatil v supermarketu,“ říká zástupce banky.

Střekovské zdymadlo se stavělo mezi lety 1923 a 1935 a ve své době šlo o ukázku vyspělosti československé techniky. Byl to mimořádně sledovaný projekt a vznikl o něm i němý dokumentární film. Po dostavbě se zvedla hladina Labe nad přehradou o 9 metrů, což usnadnilo plavbu nákladních lodí. Na konci druhé světové války se pokusili nacisté vyhodit přehradu do vzduchu, ale zabránili jim v tom němečtí a čeští antifašisté. Česká národní banka se chystá v květnu uspořádat v Ústí přímo pod přehradou slavnostní křest nové zlaté mince.

(Článek vyšel ve zkracené verzi 2. března 2009 v severočeské regionální příloze MF DNES)