Procházka „Ústím budoucnosti“ trojrozměrně simulovaná na počítači fascinovala diváky, když čerstvá absolventka pařížské architektury Petra Chybová předvedla svou diplomovou práci na veřejné přednášce ve svém rodném městě. Severočeská průmyslová metropole vypadala jako město na francouzské Riviéře. Volná příjemná prostranství s kašnami a zelení, v pozadí mola s pohupujícími se jachtami. Auta usazená na vyvýšených komunikacích....

„Měla jsem tři základní cíle: vrátit obyvatelům Ústí jejich řeku, která je dnes odříznutá hradbou frekventované silnice, přinést náhradu za odumírající průmysl v podobě zvýšené turistické atraktivity a zároveň řešit strategii boje proti povodni,“ shrnula architektka základní smysl své práce s názvem "Nový rozvoj centra Ústí nad Labem, veřejné prostory a protipovodňová prevence. Ústí si vybrala, protože tu před odjezdem do Francie bydlela a ve městě má rodinu. A také tu prožila dramatické chvíle při povodních roku 2002.

Tunel pod Větruší?

Za nejbolavější místo považuje nábřeží. „Ústí se z přístavního města stalo městem, které se oddaluje své řece. A nábřeží je všude jinde ve světě nejdůstojnější a nejatraktivnější místo. V Ústí je darováno automobilům,“ specifikuje hlavní myšlenky, se kterými přistupovala k projektu. Proto navrhla vyloučení automobilové dopravy z nábřeží, kudy denně projede přes dvacet tisíc vozidel.

To by měl řešit obchvat. Svedl by silnici tunelem skrz skálu pod Větruší, novým mostem na střekovskou stranu Labe a pak Mariánským mostem zpátky a vyvýšenou silnící nad železniční trať do čtvrti Krásné Březno. Každá z těchto komunikací by vedla v takové výšce, že by jí nehrozilo zaplavení při povodních a tím by nedocházelo k ochromení města. „V centru města by se uvolnilo 25 hektarů vysoce atraktivních pozemků na břehu řeky. A ty by se daly využít rozmanitě. Rozpracovala jsem to, co by se líbilo mně,“ předvedla výsledek dopravních opatření. Ta jsou vidět i na počítačových studiích na této stránce.

Přístaviště v centru

Nejatraktivnějším objektem na uvolněných plochách je přístaviště pro menší lodě, které by zasahovalo až do centra města. Vzniklo by na místě soutoku Labe a Bíliny, kde dnes stojí problematický kruhový objezd nájezdu dálnice D8. Voda ze vzniklé nádrže či jezera na soutoku by sahala ke kostelu se šikmou věží. „Vodní plochu a okolní park by bylo možné využít jako jeviště přírodního amfiteátru a v zimě nechat zamrazit na kluziště,“ poznamenala autorka. Plocha by zároveň sloužila jako místo pro bezpečné rozlití Labe při extrémních povodních.

Další přínos navrhovaného vyloučení frekventované dopravní tepny z nábřeží představuje plynulé napojení centra města na jeho přírodní zóny, a to jak ve vztahu k Větruši, tak k Mariánské skále. Úpravy zahrnují i vybudování důstojného přístaviště pro velké osobní lodě na nábřeží, stavbu muzea 20. století, kulturního a komerčního centra.

Co na to radnice?

Architektka předvedla projekt i tehdejším zástupcům radnice. Na prezentaci byl přítomen zastupitel Pavel Dlouhý. „Už opakovaně jsme chtěli uvolnit nábřeží od automobilové dopravy, ale všichni experti nám tvrdí, že je to neřešitelný problém. Teď momentálně je na pořadu jednání, zda spíš nerozšířit tuto silnici na čtyřproudovou a zajistit ji proti povodním betonovou vanou,“ reagoval.

Dopravní řešení navržené Chybovou odmítl i dřívější dlouholetý hlavní architekt města Jan Jehlík. „Podobná velká koncepce už tu existovala v šedesátých letech a z části se už i realizovala, ale nakonec byla odmítnuta. Nevěřím ve velké koncepce, nemůžeme si být předem jisti jejich pozitivním přínosem, a zvlášť v tomto případě. A navíc by to stálo neuvěřitelné peníze. Jinak bych ale řadu Petrou Chybovou navrhovaných zkvalitnění života ve městě okamžitě podepsal. Jsem ale spíš pro to, abychom jich dosáhli drobnějšími kroky,“ komentoval návrh.

Zástupcům města se především zalíbila myšlenka oživení nábřeží a většího kontaktu Ústí s řekou. "Studie určitě bude využitelná jako zdroj námětů. Mně osobně velmi zaujal ten přístav. Bylo by rozhodně atraktivní přivést v nějaké formě kanálu či něčeho podobného vodu až do centra města,“ dodal Pavel Dlouhý. I radnice připravuje projekt na vytvoření nového přístaviště a zatraktivnění labského nábřeží, ale v porovnání s návrhy Petry Chybové neskonale skromnější.

Autorka si uvědomuje, že by realizace jejího projektu stála miliardy a že by taková přestavba města trvala desítky let, ale považuje za nezbytné, aby Ústí už nyní přijalo nějakou jasnou koncepci svého rozvoje. „Doprava je velký problém života v Ústí a bude nutné ho řešit, a to v brzké budoucnosti. Zatím mi připadá, že je místním konceptem město přizpůsobit autům a ne obyvatelům,“ podotkla.

Stavba paláce Forum

3D modely Petry Chybové se tak v realitu nejspíš nepromění. V době, kdy svůj projekt představovala Ústečanům se právě chystala na místě plánované vodní plochy výstavba obrovského multifunkčního komplexu Forum. Zástupce investora, který se účastnil prezentace, jednoznačně odmítl jakkoli uzpůsobovat projekt konceptům architektky. „Ta stavba uzavře město ještě více do sebe jako středověké hradby a řeka se Ústečanům o další kus vzdálí,“ komentovala plánovanou novostavbu Chybová.

(Aktualizovaná verze článku publikovaného v severočeské příloze Mf DNES, 20. 12. 2006)

Karta stavby

Chybová Petra; Noviant, Patrice; Nový rozvoj centra Ústí nad Labem, veřejné prostory a protipovodňová prevence