Plavecká hala Klíše "Vize přestane být snem", nebo: "je zlým snem a kostlivcem vypadlým ze skříně", kterého zdědilo nové vedení města a občané po loňských komunálních volbách? Rozhovor s Ing. Josefem Slívou bývalým hlavním projektantem ústeckého Krajského projektového ústavu a autorem původního projektu Plavecké haly v Ústí n. L. Klíše. Jeho názor na skutečný obsah sloganu projektu na rekonstrukci Plaveckého areálu Klíše hrazeného podle příslibu z větší části z evropských fondů a z části z rozpočtu města - z kapes daňových poplatníků.

Pane inženýre, zde v Ústí nad Labem již nežijete, vzpomenete si někdy na město, kde jste 40 let působil a nějaké stopy v něm zanechal?

Samozřejmě, Ústí nad Labem, kam jsem jako čerstvý absolvent fakulty architektury a pozemního stavitelství ČVUT nastoupil v lednu 1960 do tehdejšího ústeckého atelieru Krajského projektového ústavu, mi za ta léta přirostlo k srdci. Vzpomínky na prostředí kde jsem strávil své mládí jsou zpravidla hřejivé, ale existoval ještě jiný důvod proč jsem zde zakotvil déle, než byla roční umístěnková povinnost. Tehdejší věkový průměr pracovníků ústavu byl kolem 26 let, protože řada zkušených starších projektantů před rokem 1948 samostatných podnikatelů, nebo architektů byla nucena v politických prověrkách v padesátých letech ústav opustit. A tak jsme se jako mladí nezkušení elévové s ještě mokrým diplomem dostali k úkolům, o kterých by se nám jinde ani nesnilo a byli jsme nuceni se s nimi porvat ... Těmi stopami ve městě jsou Zimní stadion, Zastřešení letního kina, Areál termálního koupaliště Brná, Plavecká hala na Klíši, kaskádovitě řešený Administrativní objekt u Domu kultury ve Dvořákově ulici, spolupráce na bytových objektech v Dlouhé aj.. Měl jsem bohudík štěstí na některé skvělé spolupracovníky přímo v ústavu a také na to, že jsem měl tu čest poznat a získat pro spolupráci na akcích ke kterým se člověk dostane jen jednou za život několik projektantů, kteří představovali evropskou špičku ve svém oboru např. Ing. Josefa Zemana - hlavního projektanta Hutního projektu v Praze - autora ocelového mostu přes Orlickou přehradu u Ždákova, který byl ve své době (1965) ocelovým obloukovým mostem s největším rozpětím na světě. Navíc byl autorem zastřešení cca 40 stadionů u nás, na Slovensku, NDR, Španělsku a jinde. Počítal ocelovou konstrukci zastřešení letního kina, která se dostala pro svou unikátnost do učebnic ocelových konstrukcí v bývalé SRN, ve své době unikátní a originální ocelovou skořepinu tvaru translační plochy nad bazénovou halou na Klíši a také zastřešení zimního stadionu. Bylo pro mne ctí a nezapomenutelným zážitkem při práci na Zimním stadionu poznat akademika Stanislava Bechyněho, nestora betonových konstrukcí, který ve svém oboru patřil k absolutní světové špičce nejen jako teoretik, projektant řady betonových mostů, objektů, ale i jako vysokoškolský učitel. Svého času byl o něm natočen krásný televizní film Velký oblouk se Zdeňkem Řehořem, ve které je zaznamenána, mimo jeho návrhy na most přes Nuselské údolí, také epizoda z jeho zatčení za okupace a snaha gestapa získat od něho specielní receptury na beton, ze kterého byla vybudována pro Němce nepochopitelně odolná pohraniční opevnění, na kterých testovali své zbraně. V týmové práci na projektech jsme se snažili jít v některých koncepčních technických i estetických řešeních neprošlapanými cestičkami a dovoluji si říci, že většina staveb byla kladně přijata nejen odborníky, ale co bylo pro nás nejpodstatnější také občany. To jsem se ale až moc rozpovídal.

Bude Vám 79 let a zajímalo by mne, zda jste se po svém odchodu do důchodu v roce 2000 a po přestěhování k Praze zajímal o dění v Ústí nejen v oboru, ale i politické.

Samozřejmě ano. A to nejen proto, jak jsem Vám již řekl, že šlo o srdeční záležitost zapisovanou do podvědomí člověka čtyřicet let, ale také proto, že i přes důchodový věk by měl být člověk aktivní nejen fyzicky ale i psychicky. V mediích a na internetu jsem však v podstatě stačil jen z dálky registrovat skandální záležitosti týkající se trestně stíhaných bývalých pracovníků ROP Severozápad, odhalených manipulací s veřejnými zakázkami, zprávy o údajných kmotrech ovlivňujících dění ve městě a oblasti, údajné vyřizování účtů končící zastřelením vlivného politika v Teplicích, vyšetřování některých pracovníků Krajského úřadu a nakonec i vyšetřování samého bývalého krajského hejtmana a bývalého primátora města. Obzvlášť trapný byl pokus předchozí politické garnitury a zastupitelstva města o likvidaci Činoheráku ve kterém vyrostla řada špiček naší divadelní televizní a filmové scény. Byl jsem šokován, když jsem se dočetl, že město je zadluženo částkou 1,7 miliardy korun z úvěrů, bují klientelismus a korupční prostředí, které bohužel evidentně existuje i v celém našem státě ...

Do takové situace se dostalo město díky nezodpovědnému hospodaření, které si nechávala politická garnitura posvětit "kolektivně nezodpovědným schválením" zastupitelstvem, populistickým slibům vedeným snahou omráčit občany a docílit svého znovuzvolení na základě kterého bude mít ona po další roky do nových voleb možnost prolongovat existující stav.

Naštěstí se voliči v říjnu 2014 nenechali ošálit a rozhodli se politickou garnituru zcela vyměnit. Ta se bude muset bohužel, jak soudí jeden člen nového vedení, téměř po celé volební období potýkat s kostlivci ve skříni, kteří z ní již vypadli, nebo budou postupně vypadávat a s katastrofálním stavem v hospodaření města.

Nového politického vedení města a nových lidí v zastupitelstvu je mi upřímně líto, některé znám a myslím si, že tentokrát jde o velmi slušné lidi, mnohdy i velmi úspěšné manažery firem, kteří své zvolení nepovažují v žádném případě za výtah k moci a dnes poznávají, že vstoupili do velice tvrdé řehole. V této souvislosti jsem si vzpomněl na volně interpretované Babišovské: "Stát chci řídit jako firmu", které vyvolalo v koalici i opozici tolik nevole. Sám považuji tento názor za správný, platný i pro město. Jde o to, uplatňovat přesné, jednoznačné a nerozplizlé vymezení kompetencí, pravomocí, a jednoznačně vymezenou odpovědnost za výsledky. Jak je zřejmé, to se dosud ve městě "nenosilo".

Chtěl bych znát Váš názor na probíhající rekonstrukci Plavecké haly na Klíši, která byla předchozím vedením města, příspěvkovou organizací Městské služby Ústí n. L. a úředníky magistrátu připravována spolu s rozšířením areálu o Aquapark.

Plaveckou halu včetně jejího exteriéru s úpravami venkovních bazénů jsme projektovali cca v letech 1975-1976 a do provozu byla uvedena až v roce 1985 po peripetiích souvisejících s použitím progresivního konstrukčního systému betonových bezprůvlakových stropů zvaného Prefa-monolit. (Tento originální systém, jehož autorem byl prof. Ing. Dr. Wünsch DrSc. z brněnské techniky, vyžadoval kvalitní práci stavební firmy a použití vysoce kvalitního betonu, což se u některých jiných staveb nepodařilo a tak se tehdy některým stavebním firmám, které za tehdejšího režimu nemohly zkrachovat, podařilo svést vady z realizace na jednotlivce a jeho systém. Ten neměl šanci se ubránit ani průkazy kvality in situ (zatěžovacími zkouškami realizovaných konstrukcí na místě).

O tom, že byl zastaven provoz v hale, jsem se dověděl vloni a domníval jsem se, bohužel mylně, že rekonstrukce bude řešit kompletní modernizaci technologických zařízení jako je úprava vody, vzduchotechnika, osvětlení apod., které bylo nutné po třiceti letech provozu nahradit případně modernizovat. Dále jsem se opět mylně domníval, že bude řešena sanace některých stavebních konstrukcí, které degradovaly léty provozu a také špatnou, zanedbanou údržbou v době, kdy bylo zařízení provozováno Spolchemií a pak městem prostřednictvím Městských služeb.

Vím o čem mluvím, v roce 2004 vznikl po zanedbané údržbě nátěrů ocelové konstrukce a krytiny havarijní stav na zastřešení letního kina hrozící zřícením unikátní konstrukce a ten jsem pomáhal po výzvě tehdejšího primátora Gandaloviče řešit. V následujích letech pak došlo u kina k nápravě.

Teď podrobněji k Plaveckému areálu na Klíši. V prosinci 2014 mne volal p. Ing. arch. Matěj Páral, který obětavě spravuje server o architektuře v Ústí n. L. na www.usti-aussig.net a sdělil mi, že již před volbami byla zahájena rekonstrukce haly, on byl jmenován do řídící komise pro rekonstrukci areálu Klíše jmenované novým vedením města a pokládal by za dobré, abych jako původní autor souhlasil se svou kooptací do řídící komise, ve které bych mohl být užitečný. Tehdy se řešilo zvýšení hladiny osvětlení dětského bazénu, které by bylo snadno řešitelné světlovody - kdosi však zcela barbarsky navrhoval zčásti zlikvidovat umělecké dílo - skleněnou mozaiku představující pohled do mořského akvaria a vybourat další okna mimo těch, které jsou pod stropním podhledem. Nakonec po odstranění podhledu zjistili, že nad bazénem není ocelová konstrukce a do stěn lze dát vyšší okenní otvory. O změně jsem věděl - tehdy jsme ji v realizační dokumentaci provedli, nikdo se však nezeptal, a kdyby byly stavebně technické průzkumy, které město zajišťovalo od roku 2010 provedeny důsledně kvalitně, nebyl by problém.

Ani chvíli jsem neváhal. I když mám bydliště vzdálené 90 km, byl jsem ochoten kdykoliv přijet a být v komisi pokud možno užitečným. Kolega Páral slíbil, že projedná s pracovnicí magistrátu, aby mi zaslala DVD s dokumentací a e-mail s pozvánkou na jednání komise. Od 14. ledna jsem čekal na dokumentaci, kterou jsem až dosud z magistrátu nedostal. Z přehledných výkresů a DVD s kompletní dokumentací, které mi poslal kolega Páral jsem byl šokován.

Kdosi z předchozí politické garnitury populisticky slíbil občanům realizovat v areálu Klíše mimo rekonstrukci stávající plavecké haly s předpokládaným nákladem 250 mil. další objekt, honosně nazvaný Aquapark, s nákladem dalších 150 mil. Kč.

Bez ohledu na to, aby opodstatněnost populistického záměru byla odborně posouzena alespoň hlavním architektem města, zejména z hlediska možnosti zatížení daného cenného přírodního prostředí areálu velkou hmotou dalšího objektu. Stávající hala pro svou velikost a hmotu byla v době, kdy jsme ji projektovali, v dané konfiguraci terénu v krásném přírodním prostředí, již na mezi únosnosti. Tehdejší ČSTV požadoval jen 25m bazén, ten však již existoval ve Vrbenského lázních na Střekově, a tak jsme i za cenu nákladných terénních úprav a rozsáhlých opěrných zdí na Klíši padesátku, na kterou by se na území města těžko hledalo tak kvalitní přírodní prostředí, umístili. A také proto, že jsme si jako patrioti přáli, aby město mělo zařízení, která existovala v té době jestli se nemýlím jen v Praze Podolí, v Brně a v Českých Budějovicích a v přípravě byla v Liberci.

Na přípravu a zahájení realizace popsaného populistického slibu nebylo do voleb 2014 mnoho času. Nic připraveného nebylo - jen cca od roku 2010 se započalo s průzkumem stavebně technického stavu konstrukcí, který však nebyl proveden různými zpracovateli úplně a důsledně. Pak objednal v roce 2012 magistrát u nejmenované architektky z Libochovic, která nemá evidentně zkušenosti s podobnými stavbami (zabývala se zatím - jak je zřejmé z její prezentace na webu - převážně rodinnými domky), vizualizace nazvané Studie Aquaparku, bez alespoň základní koncepce dispozičního řešení. Z vizualizace je zřejmé, že hlavní náplní měl být další 25m bazén, a to zejména jen proto, aby bylo možné provozovat navržený tobogan a snad i některé další nepodstatné vodní atrakce. Návrh objektu aquaparku byl ve studii zcela necitlivě napojen na původní objekt C plavecké haly a ve studii zabírá nejcennější na jižní stranu orientovaná travnatá solaria.

Horší následovalo poté. Studie byla podkladem pro vybranou projekční firmu BPO Ostrov nad Ohří, která byla ochotna připravit realizační dokumentaci v termínech potřebných k vynesení trumfu v předvolebním boji o získání přízně voličů. Tím trumfem mělo být vypsání výběrového řízení na zhotovitele, podepsání smlouvy o dílo a zahájení stavby necelý měsíc před volbami. Autorka problematické Studie pak údajně krátce spolupracovala s BPO (nevím zda zaměstnává architekty), protože bylo nutné řešit nejen detaily dispozičního řešení Aquaparku, ale také vymyslet, jak překopat a zcela změnit dispoziční i architektonické řešení stávající haly tak, aby slepenec obou objektů mohl fungoval jako jeden celek.

A tak se projektanti, v součinnosti se zmíněnou autorkou Studie, pracovníky magistrátu a zejména vedením příspěvkové organizace Městské služby, která areál Klíše spravuje, dali do totálního překopání dispozice původního objektu, který sloužil občanům 30 let. Že tomu přesně tak bylo, je zřejmé z dokladové části projektu, a ze zápisů z různých jednání. Nikomu z těch, kteří se rozhodli svou "kolektivní aktivitou" nikoliv rekonstruovat, ale přetvořit dosud existující halu (jak jsem se dočetl v článku v Ústeckém deníku) na "nový krásný areál" nevadilo, že existuje zákon č.121/2000 Sb. Autorský zákon, který do autorské ochrany zahrnuje dle § 2 i projekt stavby a podle něho i následnou realizaci stavby. Autorské právo vzniká pak nejen projektem, ale také realizací stavby. Pokud jde o změny dokončené stavby, tak § 38d písm. b) ukládá uvědomit o úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci v případě, že jde o změny nezbytně nutné a nemění se hodnota stavby. Má-li dojít ke změnám nad rámec této zákonné výjimky a to je evidentně tento případ, tak je třeba souhlasu autora. Nepochybuji o tom, bude argumentováno tím, že šlo o tzv. zaměstnanecké dílo, které jsme vytvořili jako zaměstnanci projektového ústavu. Zákon však stanoví, že v takovém případě zánikem zaměstnavatele nabývají autorské právo autoři.

O to mi však vůbec nejde, jde mi pouze o výsledek, který je tristní. Nemusel být takový, kdyby tito uvedení aktivisté, z nichž někteří se asi domnívají, že jsou schopni odborně a kvalifikovaně rozhodovat o čemkoliv, našli v sobě alespoň trochu pokory, slušnosti a požádali o spolupráci případně jen o názor a posouzení alespoň některého z místních architektů. A kdyby zvedli telefon, mohl jsem i já poskytnout informace, které by zabránily omylům a překvapením, která se již při realizaci vyskytly a budou dále vyskytovat. Z původní dispozice, původního architektonického výrazu téměř nezůstal kámen na kameni a to se odrazilo ve výši investičních nákladů na velký objem bouracích prací. Pro informaci uvedu jen několik "geniálně vymyšlených" změn:

a) Fitnesscentrum v objektu C, které fungovalo v prosluněném prostoru původního samoobslužného občerstvení s krásným výhledem celý areál a část Středohoří, bylo umístěno do podzemního prostoru původních šaten pro ženy v objektu F bez kvalitního přirozeného osvětlení. Původní šatny mužů pro padesátku v přízemí byly kapacitně zmenšeny na polovinu a na druhou polovinu byly opět stísněně umístěny šatny žen. Z přízemí obj.F vypadla finská sauna a místo ní je 117 m2 kanceláří s tím, že bude v Aquacentru.

b) Původní prostory občerstvení v 1. nadzemním podlaží, po vytěsnění fitnesscentra, jsou využity na šatny pro budoucí Aquacentrum, které zde podle mého názoru rozumně uvažující vedení města nikdy realizovat nebude. Dispoziční řešení je špatné, provozně nečisté a je z něho patrné, že bylo šito horkou jehlou ve snaze dodržet termíny zpracování projektu a bez jakékoliv oponentace respektovalo některé problematické případně nesmyslné požadavky objednatele a provozovatele objektu.

c) Ze změny architektonického výrazu objektu jsem zděšen. Z původního výrazného akcentu objektu horizontálami, které byly ukotveny hmotou vlastní bazénové haly s oblou horizontálou střešní skořepiny, kterou jsme kdysi volili proto, aby korespondovala s kopci nad areálem, se stal paskvil. Prosklený pohledově odlehčený objekt C - původní restaurace, který byl koncipován tak, aby korespondoval s ostatními objekty, se změnil na primitivně pojatou odpornou "krabici".

d) Ve vstupní hale do objektu byl na levé stěně umístěn rozměrný keramický relief s námětem "Slunce, voda, volný čas", který tehdy vytvořila známá česká keramička Marta Taberyová, jejíž díla jsou zastoupena v předních evropských galeriích zejména v Německu a také mj. v USA a Japonsku. Nebýt ostražitosti zastupitele p. Mgr. Martina Krska z ústeckého muzea, který prosadil sejmutí díla a jeho uložení do depozitáře muzea, tak by asi umělecké dílo za tehdejších 250tis. Kčs již asi neexistovalo a stihl by jej podobný osud, jaký stihl keramický reliéf v tehdejší lékárně v přízemí objektu vedle KD ve Dvořákově ulici. Přitom stěna, na které byly jednotlivé kachle reliéfu na tvrdo upevněny do malty, v hale zůstala, stačila malá dispoziční úprava a reliéf nemusel být sejmut.

Nemohu s zbavit dojmu, že nikoho zvláště nezajímala skutečná opodstatněnost všech úprav a jejich finanční náročnost. A nemohu se také dopátrat, kdo je inicioval. Zadavateli asi vyhovovalo, že evropské fondy unesou i vyšší investiční náročnost stavby a protože cena projektu se odvozuje od výše investičního nákladu, mohl být spokojen i projektant.

Nechci ani poukazovat na skutečnost, že stavebně technické průzkumy, prováděné dvěma firmami od roku 2010, které byly nutné pro zpracování projektu, nebyly úplné a bylo je třeba doplnit před dokončením projektu a rozpočtu, před zahájením realizace, což požadoval i projektant. K doplnění průzkumů však nedošlo. Do projektu byla pak bez ověření technického stavu zahrnuta likvidace některých konstrukcí, které nebylo pravděpodobně nutné měnit, nebo se vůbec na objektu nevyskytovaly. Navžena byla např. likvidace ocelové konstrukce nad dětským bazénem a její nahrazení novou - i v rozpočtu. Přitom se po demontáži podhledu zjistilo, že dětský bazén je zastřešen železobetonovou konstrukcí, která je v dobrém stavu.

* Původní ocelová konstrukce nad objektem C byla bez ověření stavu nahrazena novou, podle mého názoru zcela zbytečně.

* Pokud jde o střešní plášť nad bazénovou halou - přestože projektant v průvodní zprávě konstatuje: "Původní konstrukce střechy bazénu je řešena velmi originálně, stavební zásahy z důvodu zateplení nejsou možné bez její kompletní výměny (!!). Tato by byla ale neekonomická, neboť stávající řešení je plně funkční a v dobrém technickém stavu." Aby nebylo v dobrém a plně funkčním technickém stavu. Cca před 10 lety byla provedena na objektem A kompletní rekonstrukce střešního pláště včetně tepelné izolace, povlakových krytin, oplechování a opatření k odvětrání eventuelního kondenzátu v tepelné izolaci. Provedená skladba pláště se v podstatě svými vlastnostmi neliší od nově navrhované, přesto však 17. 4. 2014 při jednání o změnách projektu dostal projektant od objednatele pokyn řešit komplexní rekonstrukci střechy a zahrnout ji i do ceny.

Rekonstrukce střešního pláště, kterou zřejmě nebylo nutné provádět, spolu s uvedenými ocelovými konstrukcemi však představuje podle nabídkového rozpočtu zhotovitele náklad cca 8,08 milionů Kč!

Z dokumentace, kterou mi nakonec až koncem března poslal kolega Páral, jsem doma zjistil, že v projektu bylo koncepčně chybně změněno původní řešení vzduchotechniky v bazénové hale a bude-li realizováno tak, jak je vyprojektováno, nelze vyloučit na ocelové konstrukci kondenzaci vody, která může za nějaký čas intenzivně korodovat a degradovat. Zavěšený podhled Feal na ocelové konstrukci skořepiny jsme tehdy nenavrhli pouze z akustických důvodů, ale proto, aby meziprostor mezi podhledem a střešním pláštěm byl nafukován suchým horkým vzduchem, který přes podhled pronikal do haly a byl dole odsáván. V meziprostoru se tímto řešením vytvořil mírný přetlak, který zamezil, aby k ocelové konstrukci pronikl vzduch s vysokou relativní vlhkostí z bazénové haly.

Ihned jsem z Prahy zajel na stavbu za p. Ing. Zemanem z Metrostavu, abych jej na tuto závažnou chybu upozornil. Prý i Metrostav projektanta upozornil, že mění novým řešením původní systém, ten však odmítl cokoliv měnit a tak objednali výrobu potrubí. S přítomným technickým dozorem jsme se domluvili, že je nutné okamžitě problém otevřít v pátek na řídící komisi a také jej okamžitě řešit, aby nedošlo ke škodě.

Štěstím je, že stavbu realizuje Metrostav s vynikajícím odborným obsazením techniky zejména stavbyvedoucími. Přestože mne nikdo do komise dosud nepozval, tak mi problém nedal spát, stejně jako stavbyvedoucímu Ing. Zemanovi, který již druhý den jednal s projektantem vzduchotechniky z BPO, který i mně po omluvě slíbil, že dokumentaci změní tak, aby si systém zachoval původní koncepci přivedení vzduchu do podhledu. Před zpracováním projektu neměl prý vůbec možnost ověřit si stávající koncepci.

Rekonstrukce probíhá pouze na Plavecké hale, proč nebyla současně zahájena stavba Aquaparku, která na ní navazuje?

Důvod je prostý a o to více tristní. Řídící skupina, jmenovaná tehdejším vedením města, se teprve před svým jednáním 25. 10. 2013 dozvěděla, že dotaci z evropských fondů lze získat pouze na rekonstrukci stávající haly a nikoliv na Aquapark. Ten byl však výše zmíněnými aktivisty koncipován jako s halou provozně i stavebně propojená samostatná stavba s nákladem cca 150mil. Kč. Rozpočet zadluženého města by pak byl zatížen bez dotace náklady na Aquapark spolu s dalšími cca 100mil. Kč na spolufinancování rekonstrukce stávající plavecké haly. Každý pochopí, že v tomto případě šlo o příliš velké sousto, problematický Aquapark musel dostat "červenou kartu" a to na velmi dlouhou dobu, ne-li navždy. Nikdo nebude mít ani finance ani odvahu rozhodnout, aby někdy v blízké budoucnosti stavbaři po dokončení rekonstrukce původní Plavecké haly znovu pustošili velmi kvalitní přírodní prostředí areálu realizací problematického Aquaparku. Jak však vysvětlit občanům, že slib realizovat Aquapark nebude splněn? Jak budou reagovat voliči ve volbách v říjnu 2014? Chytrá horákyně by sdělila zastupitelům a občanům, že stavba bude realizována ve dvou etapách a prioritou - I. etapou bude rekonstrukce Plavecké haly a další II. etapou bude přístavba Aquaparku. Vyvarovala by se však upřesnění termínu jeho zahájení a také z čeho jej bude financovat. Volební výsledek to nemusí ovlivnit a po volbách se uvidí. V nejhorším případě se bude muset postarat o Aquapark nově zvolené politické vedení města a zastupitelstvo. A přesně takto chytře bylo tehdy po doporučení původní Řídící skupiny po 25. 10. 2013 vedením města rozhodnuto.

Nastal však problém. V té době, v listopadu 2013, byl však dokončen původní realizační projekt na obě etapy s předpokládaným současným zahájením stavby (i když např. nebylo dořešeno vytápění objektu, projekt obsahoval výměníkovou stanici i když nebyl zajištěn zdroj tepla). Každému muselo být jasné, že např. finské sauny, které byly z původního objektu šaten Plavecké haly přemístěny do Aquaparku, včetně rekonstrukce některých stávajících objektů haly plánované do druhé etapy, je třeba vrátit do etapy první. A navíc rychle prověřit, jaké další změny projektu bude nutné provést.

Změny byly vyspecifikovány až 21. 11. 2013 na jednání u ředitele Městských služeb, byly rozsáhlé a měly dopad až na výjimky do celé již dokončené realizační projektové dokumentace!!! Až 5.12. 2013 potvrdil ORM Magistrátu, co bude požadováno na zhotoviteli dokumentace, firmě BPO, reprezentované Ing. O. Kořánem. Navíc s požadavkem na nereálný, nesmyslně krátký termín odevzdání dokončené a namnožené dokumentace změn do 15. 1. 2013!!! Teprve 13. 12. 2013 však objednatel a budoucí provozovatel Městských služeb potvrdil projektantovi změnu zdroje vytápění na geotermální a vyslovil nesouhlas s jeho nereálným termínem předání dokumentace - tentokrát již do 31. 1. 2014. Současně jej vyzval, aby zvýšil úsilí pro splnění jeho požadavků ...

Na jednání 17. 1. 2014 na ORM MmÚ se objednatel projektu dozvěděl o změně hlavního projektanta zakázky Ing. Kořána (který zřejmě vzdoroval nesmyslným požadavkům na termíny a byl údajně odvolán) na Ing. Jana Duška. Tomu byly potvrzeny nejen původní, ale uplatněny nové požadavky na obsah realizační dokumentace, představující nezanedbatelné náklady (odstranění střešního pláště nad bazénovou halou a nahrazení novým, požadavek na úpravy pro možnost realizace Aquaparku, geologické práce apod., požadavek na realizační dokumentaci II. etapy Aquaparku do 30. 5. 2014 - proč???) ... Dle vyjádření vedoucí ORM nový hlavní projektant zakázky slíbil splnění všech požadavků a dodatkem byla doplněna smlouva o dílo na projektové práce. Nakonec byl projekt změn na I. etapu odevzdán 28. 2. 2014 a aniž by jej někdo důkladněji alespoň zkontroloval (nikoliv co do kvality dispoziční či architektonické, která je víc než tristní, ale také věcně a co do jeho úplnosti potřebné pro realizaci stavby - chybí řada potřebných detailů), byl použit do zadávacího řízení pro zpracování nabídek v tendru na zhotovitele. Již nyní nabíhá řada požadavků na povážlivě vysoké milionové vícenáklady stavby pro překvapení která se vyskytla při realizaci a v projektu nebyla.

Na popsaném chaotickém stavu, téměř průběžné neujasněnosti vstupních podmínek zadavatele ve vztahu k projektantovi, nesmyslnosti požadavků na termíny zpracování požadovaných změn realizační dokumentace, jejichž výslednicí je realizace koncepčně problematického projektu plná překvapení se podepsali všichni uvedení aktéři, protože nedokázali vzdorovat populistickým tlakům předchozího vedení města, nebo je přímo ve svém postavení akceptovali a podporovali. Pokud se mnou nesouhlasí ať prokáží opak.

Štěstím je, že v tendru na zhotovitele byl vybrán Metrostav s velmi kvalitním týmem lidí, zejména stavbyvedoucích, kteří řešitelné problémy řeší operativně a jsou zárukou, že zdárným dokončením umožní občanům, aby Plavecký areál na Klíši mohli v roce 2016 znovu užívat, i když výsledek celé minimálně tříleté bohužel všemi aktéry ne kvalitně a zodpovědně zvládnuté přípravy rekonstrukce Plavecké haly a celého areálu Klíše mohl být lepší.

Rozhovor byl připravován původně pro MF DNES v průběhu dubna 2015.