Za svou třicetiletou praxi v oblasti územního plánování toho má architekt Vladimír Charvát za sebou hodně. Počínaje projektováním četných územních studií českých měst, účastí v soutěži o koncepci města Tunis konče. Nyní bude dohlížet nad rozvojem Ústí.

Stal jste hlavním architektem města Ústí nad Labem. Proč jste se vlastně do výběrového řízení přihlásil?

Pro účast ve výběrovém řízení jsem se rozhodl po telefonickém rozhovoru s mým kolegou architektem z Ústí nad Labem, který mě na výběrové řízení upozornil. Přihlásil jsem se, protože mám znalost o městě a jeho vývoji, kterou jsem blíže sledoval od devadesátých let. Pracoval jsem jako poradce primátora pro rozvoj města Ústí nad Labem a regionu Ústecka. Později jsem spolupracoval s městem jako firma Atelier Charvát, s.r.o..

Jaké máte se severočeskou metropolí zkušeností? Vím, že jste pracoval na územní studii týkající se Jezera Milada.

Se spoluprací se severočeskou metropolí mám dobré pracovní zkušenosti. Pro město Ústí nad Labem jsme zpracovali několik strategických projektů – koncepci Podhorského parku, koncepci Všebořic, koncepci Povodňového modelu území Ústí nad Labem, koncepci Integrované průmyslové zóny, která územně přesahovala do širšího území Ústecka, koncepci Střekovského nábřeží a koncepci rozvoje Jezera Milada. Jedná se o dlouhodobé strategické koncepce jejichž naplňování trvá několik desetiletí.

Čím jste přesvědčil výběrovou komisi, že se na vašem zvolení shodla jednomyslně?

Představil jsem vizi o koncepci fungování a úloze Oddělení hlavního architekta v rámci Magistrátu města Ústí nad Labem. Hovořil jsem o třech pilířích práce hlavního architekta. V prvé řadě jsem hovořil o dlouhodobých strategických projektech, přesahujících čtyřleté volební období samosprávy, dále jsem hovořil o nezbytnosti revize nového územního plánu s důrazem na tvorbu a formování veřejných prostorů města. V poslední řadě je třeba sledovat operativní úkoly, které vyplývají z každodenní agendy Odboru rozvoje města posuzování záměrů investorů či jednotlivých stavebníků na území města.

Kteří byli další kandidáti?

Na výběrovém řízení jsem se setkal s kolegou architektem Zdeňkem Havlíkem, ostatní kandidáty neznám.

(pozn. serveru usti-aussig.net: toto tvrzení se nám zdá sporné, neboť jeden z dalších účastníků Ing. arch. Martin Pospíšil je s Vladimírem Charvátem prokazatelně spoluautorem několika prací v rámci Ateliéru Charvát, s.r.o.. Leda že by se na výběrovém řízení nepotkali a předtím by spolu o své přihlášce do výběrového řízení nemluvili a zůčastnili by se ho tedy spolu čirou náhodou.)

Jakou vizi územního rozvoje Ústí nad Labem jste předložil komisi? Zejména podle tohoto bodu byli jednotliví uchazeči posuzováni.

V prvé řadě se jedná o dlouhodobé strategické projekty a priority, přesahující volební období samosprávy. Tyto záměry patří spolu s revizí územního plánu mezi stěžejní. Za jednu z hlavních strategických priorit považuji prostor Labe, který je výrazným v obraze města - doprovázený vodním dílem Střekov, hradem Střekovem, mosty, přístavy a samozřejmě dostavbou Hlavního nádraží. Toto území má zásadní význam z pohledu vnímání města a jeho vstupů z hlavních dopravních směrů. Chtěli bychom se věnovat prostorům průmyslového dědictví, zejména Předlicím, kolem kterých byla ukončena zajímavá výstava Univerzita Předlice, Pražskou ulicí a vybranými plochami na Střekově. Chceme se zabývat Krásným Březnem jako špatnou adresou, kde je velký počet brownfieldů, chceme se zabývat konverzemi ostatních ploch ve městě.

Považuji za nezbytné provést důkladnou revizi nového územního plánu, a to jak z pohledu možných formálních a věcných nedostatků, tak z pohledu prověření a přehodnocení celkové urbanistické koncepce (v oblasti dopravního řešení, hlavních rozvojových pólů města a důrazu na tvorbu a formování veřejných prostorů a využití příměstské krajiny).

V poslední řadě je třeba sledovat operativní úkoly, které vyplývají z každodenní agendy Odboru rozvoje města posuzování vhodnosti urbanistických a architektonických záměrů investorů či jednotlivých stavebníků na území města, zejména tam, kde se jedná o promítnutí těchto záměrů do veřejných prostorů měst.

Domnívám se, že je nezbytné navázat dlouhodobou spolupráci s vysokými školami, odbornou veřejností i médii a zejména navázat dialog s širokou veřejností a obyvateli města Ústí nad Labem v otázkách územního rozvoje města.

Mnoho krajských měst v České republice má ve svých územních plánech připraveny další zábory krajiny, z důvodů konkurenceschopnosti vůči jejich zázemí. Přesto stále dochází k vylidňování krajských měst a k přesunům obyvatel do jejich příměstských oblastí. Rozvoj však nemusí být nutně pouze extenzivní, ale cílem by měla být kvalita bydlení v dlouhodobém horizontu v kombinaci s výhodami jádrového území krajského města. K tomu bychom měli postupně směřovat. Zvláště u Ústí nad Labem, kde je krajinná figura vůči městu mnohde určující svou monumentalitou, svým měřítkem, svými hodnotami. Optimální „položení“ struktury města do krajinného rámce a dlouhodobá kultivace území jsou návodem k návratům k dobré adrese.

Jaký první krok učiníte (nebo jste učinil) ve své nové funkci?

Připravuji prověření zmíněných nedostatků územního plánu. Dále formuji činnost oddělení hlavního architekta. V nejbližších dnech hodlám zástupcům města předložit představu o formě prověření celkové koncepce města.

Ústí nad Labem v minulém desetiletí prošlo výrazným stavebním boomem. V centru je takřka vše už zastavěné. Na co (jaké konkrétní plochy) se budete soustředit?

Urbanistický koncept města je dlouhodobě řízen územním plánem z devadesátých let. Myslím, že oproti nově pořízenému územnímu plánu vyjadřoval strategické záměry rozvoje lépe. Budu se důsledně vyjadřovat k záměrům investorů. Z pohledu činnosti hlavního architekta je obtížné jakýmkoliv způsobem měnit hmoty již stávající zástavby v centru města. Budu tedy zejména podporovat dlouhodobou kultivaci veřejných prostorů a zástavby na ně navazující, prioritou by měl být například celý prostor Střekovského nábřeží. Hrozbu Ústí nad Labem spatřuji v dlouhodobém neřešení problematiky nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných průmyslových areálů - brownfieldů, což by se mělo přehodnocením přístupu k rozvojové strategii města změnit. Hrozí útlum rozsáhlých částí města i v těsném sousedství jádra města.

V Ústí nad Labem stojí spousta kritizovaných staveb - ať už je to OC FORUM, nebo sídlo úřadu ROP Severozápad stojící vedle divadla, který od obyvatel získal přezdívku žlutý hnus. Jak se na ně díváte vy? A naopak, můžete uvést příklady staveb, které jsou podle vás povedené?

Do stávajícího vzhledu staveb s vydaným kolaudačním rozhodnutím nelze účinně zasahovat. Proto je třeba se zaměřit na budoucí záměry, jejichž podobu bude možné z pozice města ovlivnit.

Jak často budete navštěvovat Ústí nad Labem? Máte svůj vlastní ateliér v Praze. Jak bude vaše nové „zaměstnání“ časově náročné?

Pracovní úvazek mám sjednán na dva dny v týdnu, z toho jeden den je vyhrazen veřejnosti.

V jakém stavu byste rád zanechal Ústí nad Labem, když budete ve své funkci končit?

Rádi bychom nalezli rovnováhu mezi přestavbovými a rozvojovými částmi města a využili hodnotného krajinného zázemí i jádrového území města pro kvalitu bydlení a života ve městě.

Toto je rozšířená verze článku týdeníku 5+2 dny ze dne 28. 2. 2013.

Autorem rozovoru je Ondřej Kůs a s jeho svolením rovněž rozhovor přinášíme.