Naprosto bez zájmu o genius loci, zato s velkou nabubřelostí, přestavělo vedení města v roce 2014 na mateřskou školu historickou Künstnerovu vilu na Střekově V Zeleni č. p. 530. Nikdo se nezajímal o příběh tohoto zajímavého domu. Vila ani nestála radním za oslovení architekta. Návrh na úpravy luxusní stavby svěřili inženýrské společnosti PROVOD, která se specializuje na vodovody a kanalizace. Nikdy neměla zkušenost s rekonstrukcí architektonicky cenného objektu, natož s výstavbou mateřské školy.

Architektura pomáhá vychovávat

Dle našich radních předškolní děti asi architekturu nepotřebují. Divné, ve skandinávských zemích naopak zákon přímo udává povinnost na každou novou mateřskou školu vyhlásit architektonickou soutěž, neboť jde o prostory zprostředkovávající dětem první estetické vjemy jejich života.

Necitlivá rekonstrukce

Místo mramorových parapetů plastové, plast i místo dřevěných oken s honosnými mosaznými kličkami, místo bukových parket plovoucí podlahy, místo štukových ozdob sádrokarton. Tak se zacházelo s esteticky cennými detaily vily V Zeleni. Úpravy neuchránily ani vitrážové okno, či dřevěné rolety. Jen v prvním patře rekonstrukce respektovala ve větší míře původní prvky jako dřevěné obložení stěn, masivní hlavní schodiště či dveře. Celá rekonstrukce byla zbytečně razantní, ve vile totiž už v dobách socialismu bývala školka a dokázala využít stavbu bez dramatických zásahů. Radní Pavel Boček v rozhovoru publikovaném na stránkách firmy Provod tvrdí, že stavba byla zchátralá a rekonstrukce ji zachránila. Přitom zástupci organizace Fokus pomáhající duševně nemocným, kteří vilu užívali ještě před dvěma lety, ji popisují jako příjemný a dobře fungující dům.

Vazby na Schichtovi

Výraznou vilu si nechal v roce 1937 navrhnout člen průmyslnického klanu Schichtů Walter Künstner se svou ženou Kamillou. Proto stojí tak blízko areálu bývalé továrny na slavné mýdlo s jelenem. A také proto byl autorem návrhu dvorní architekt rodiny Schichtů Paul Brockardt. Ten mimo jiné vytvořil pro Heinricha Schichta vilu ve Vaňově, kterou letos ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku. Je také autorem vily Georga Schichta v Roztokách u Povrlů. Jeho architektonickou činnost bychom našli až v Británii, kde pomáhal s úpravami sídla Georga Schichta v Londýně, když se tento rodilý Ústečan roku 1929 stal prvním prezidentem nadnárodního koncernu UNILEVER.

Brockardtův Střekov

Ovšem nejstěžejnější část jeho tvorby leží na Střekově. Monumentální správní budova Schichtových závodů z roku 1911 byla zřejmě jeho první prací pro tento přední průmyslnický klan Evropy. Do Ústí se za exklusivní zakázkou přestěhoval z bavorského Coburgu, kde jeho rod dodnes vlastní význačnou stavební firmu. Pro Schichtovi postavil také známé zaměstnanecké kolonie, či jedny z nemodernějších lázní své doby tzv. vrbák, který dnes neutěšeně chátrá.

Práce pro Waltra Künstnera, jednoho z ředitelů a člena správní rady Schichtových závodů, byla nejspíš poslední velkou zakázkou v životě Paula Brockarda (zemřel 1941).

Smutný osud majitele vily

Künstner se na honosnou vilu zmohl coby jednačtyřicetiletý. S manželkou Kamillou měli dceru Inge. Vybrali parcelu na okraji vilové zástavby. Po vyřešení sporů se sousedy o přesné umístění stavby se dočkali stavebního povolení v září 1937. Takřka přesně za rok se už do nového domu stěhovali. Čtyřpodlažní stavba skýtala čtyři ložnice, tři koupelny, velkou obývací halu s krbem. Podkrovní patro bylo vyčleněno služebnictvu. Künstnerovi zřejmě milovali víno. Ve sklepě zbudovali rozsáhlou dodnes dochovanou vinotéku a přímo nad ní půvabnou jizbu obloženou dřevem, ozdobenou tvorbou uměleckého kováře, kde víno popíjeli. Celá vila se nesla v duchu expresionistické architektury s vlivy tzv. německého vlasteneckého stylu.

Stavebník si nového domova moc neužil. Už v roce 1941 rukoval do wehrmachtu. Válku sice přežil, avšak jako Němec přišel o dům a musel do odsunu. Zemřel krátce poté, ještě v roce 1945. Manželka a dcera se usadili ve Švýcarsku v Zollicon poblíž Curychu.

Kraj respektuje kulturní hodnoty u mateřské školky

Dům manželů Künstnerových si rozhodně zasloužil citlivou rekonstrukci bez ohledu na to, že není památkově chráněný. Magistrát si mohl vzít příklad z kultivovaného přístupu Krajského úřadu, který rekonstruoval v roce 2010 tzv. Pietschmannovu vilu ve Štefánikově ulici. Zajímal se o příběh stavby, konzultoval rekonstrukci s historiky a zadal návrh přestavby známému ústeckému architektu Vladimíru Novákovi. Mimo jiné se budova dočkala repasování většiny původních oken a dalších dochovaných detailů. Nové architektonické prvky tvaroslovím navazovaly na ducha původní stavby. Künstnerova vila žel takové štěstí na osvíceného investora neměla.